Leopold Hasner von Artha
Leopold Hasner von Artha (15. března 1818 Praha – 5. června 1891 Bad Ischl[1]) byl rakousko-uherský, respektive předlitavský právník a politik, v letech 1867–1870 ministr kultu a vyučování Předlitavska, pak v roce 1870 krátce předseda vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera).
| Leopold Hasner von Artha | |
|---|---|
.jpg) | |
| Předseda vlády Předlitavska | |
| Ve funkci: 1. února 1870 – 12. dubna 1870 | |
| Předchůdce | Ignaz von Plener (pověř.) |
| Nástupce | Alfred Potocki |
| Ministr kultu a vyučování Předlitavska | |
| Ve funkci: 30. prosince 1867 – 1. února 1870 | |
| Předchůdce | Anton von Hye |
| Nástupce | Karl von Stremayr |
| Člen Panské sněmovny | |
| Ve funkci: 1867 – ??? | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1861 – 1867 | |
| Poslanec Českého zem. sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana |
| Narození | 15. března 1818 Praha  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 5. června 1891 (ve věku 73 let) Bad Ischl  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Bad Ischl Friedhof |
| Rodiče | Leopold Hasner Ritter von Artha |
| Příbuzní | Josef Hasner von Artha (sourozenec) |
| Alma mater | Karlo-Ferdin. univ. |
| Profese | pedagog, spisovatel, profesor, ekonom, novinář a politik |
| Ocenění | čestný občan Vídně (1889) |
| Commons | Leopold Hasner von Artha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatV mládí studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze filozofii a od roku 1836 i právo. V roce 1842 získal titul doktora práv. Do roku 1848 pak pracoval jako justiční úředník. V letech 1848-1849 působil jako redaktor listu Prager Zeitung. Roku 1849 nastoupil jako pedagog na pražskou univerzitu. Vyučoval zde právní filozofii a od roku 1851 až do roku 1863 i národohospodářství.[2]
Od počátku 60. let se angažoval v politice. Roku 1861 se stal poslancem Českého zemského sněmu a skrz něj byl zvolen v 1861 i za poslance Říšské rady (za městskou kurii v Čechách, obvod Praha-Staré Město). Poslancem Říšské rady se stal i v následujícím funkčním období od roku 1867. Již 17. května 1867 se ale vzdal mandátu, protože byl povolán do Panské sněmovny. Na Říšské radě patřil ke stoupencům liberální Ústavní strany a zastáncům centralizovaného demokratického rakouského státu.[3][2]
V roce 1863 se stal prezidentem školské rady při státním ministerstvu, ovšem z tohoto postu odstoupil v roce 1865. Věnoval se pak nadále akademické práci, vyučoval národohospodářství na Vídeňské univerzitě, kde v ročníku 1867/1868 působil i jako její rektor.[2]
Jeho politická kariéra vyvrcholila v roce 1867, kdy se za vlády Karla von Auersperga stal ministrem kultu a vyučování Předlitavska. Funkci zastával od 30. prosince 1867 do 1. února 1870. Z roku 1869 pochází tzv. "Hasnerův zákon", kterým byla ustanovena pravidla vyučování na školách obecných, zavedena škola obecná a měšťanská, učitelské ústavy, stanovena osmiletá školní povinnost a pravidla pro ekonomické a sociální zabezpečení učitelů (pravidelné platy).[4] Na tento zákon navázal prozatímní školní řád pro školy obecné, vydaný v roce 1870, jenž stanovil základní pravidla chování ve škole. Zákon také upravoval povinnosti dětí a učitelů a zavedl zákaz tělesných trestů.[5]
Následně krátce nastoupil na pozici předsedy vlády Předlitavska (vláda Leopolda Hasnera). Předsedou vlády byl jen několik týdnů, od 1. února 1870 do 12. dubna 1870.[6] Jako ministr se podílel na definici vztahu církve a škol, rozvoji sítě základních škol a zasadil se o zřízení lékařské fakulty na univerzitě v Innsbrucku. Z postu ministra přešel do čela vlády v době vyhroceného pnutí mezi stoupenci liberalistického centralismu a konzervativního federalismu. Nepodařilo se mu ale pro svůj kabinet dojednat trvalejší podporu a podal demisi.[2]
I po odchodu z vládních funkcí byl ale nadále, až do konce 80. let 19. století, aktivní při jednání Panské sněmovny.[2]
Jeho bratrem byl oční lékař, profesor na pražské univerzitě a politik Josef Hasner von Artha.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti Bad Ischl
- ↑ a b c d e Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Leopold (1818-1891), Rechtswissenschaftler und Ministerpräsident, s. 202. (německy)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ VÁŇOVÁ, R. Vývoj počátečního školství v českých zemích. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1986. S. 165.
- ↑ BUKOVSKÁ, Radka. Vývoj školské správy na našem území: Bakalářská práce. Brno: PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY, 2010. S. 17.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 586.
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 2. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Hasner von Artha, Josef (1819-1892), Ophthalmologe, s. 202. (německy)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Leopold Hasner von Artha na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Leopold Hasner von Artha
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), rodina Leopolda Hasnera *1788
