Otevřít hlavní menu

Leonid Isaakovič Mandelštam

Leonid Isaakovič Mandelštam (4. května 1879 Mogilev27. listopadu 1944 Moskva) byl sovětský fyzik bělorusko-židovského původu.

Leonid Isaakovič Mandelštam
Narození 4. května 1879
Mohylev
Úmrtí 27. listopadu 1944 (ve věku 65 let)
Moskva
Příčina úmrtí kardiovaskulární onemocnění
Místo pohřbení Novoděvičí hřbitov
Národnost Židé
Alma mater Oděská univerzita
Univerzita ve Štrasburku
Zaměstnavatel Lomonosovova univerzita
Ocenění Stalinova cena
Leninův řád
Řád rudého praporu práce
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Leonid Mandelštam se narodil v Mohylevu v ruské říši (nyní Bělorusko). Studoval na Oděské univerzitě, ale roku 1899 byl vyloučen vzhledem k politické činnosti, a ve studiích pokračoval na univerzitě ve Štrasburku. Ve Štrasburku zůstal až do roku 1914 a vrátil se s počátkem první světové války. V roce 1942 se stal laureátem Stalinovy ceny. Mandelštam zemřel v Moskvě.

Vědecké úspěchyEditovat

Hlavní pozornost ve své práci věnoval teorii kmitů, který zahrnoval optiku a kvantovou mechaniku. Spoluobjevil nepružný kombinační rozptyl světla, používaný v Ramanově spektroskopii. K tomuto významnému objevu došlo na Moskevské státní univerzitě (spoluobjevitel Grigorij Samuilovič Landsberg) jen o týden dříve, než k paralelnímu objevu stejného jevu, uskutečněném Chandrasekharou RamanemKariamanickamem S. Krišnanem. V ruské literatuře se jev nazývá jako "kombinační rozptyl světla" (z kombinace frekvence fotonů a molekulární vibrace), ale v angličtině nese jev jméno po Ramanovi.

Objev kombinačního rozptylu světlaEditovat

V roce 1918 Mandelštam teoreticky předpověděl rozdělení jemné struktury v Rayleighově rozptylu v důsledku rozptylu světla na tepelné akustické vlny. Od roku 1926 zahájili Leonid Mandelštam, a. Grigorij Landsberg experimentální zkoumání vibračního rozptylu světla v krystalech na Moskevské státní univerzitě. Jako výsledek tohoto výzkumu objevili Landsberg a Mandelštam 21. února 1928 jev kombinačního rozptylu světla. Poprvé tento zásadní objev představili na kolokviu 27. dubna 1928. Publikovali dále krátké zprávy o tomto objevu (experimentální výsledky s teoretickými vysvětleními) v ruštině[1] a v němčina[2] a poté zveřejnili komplexní práci v Zeitschrift fur Physik.[3]

Ve stejném roce dva indičtí vědci Raman a Krišnan hledali Comptonovu složku rozptýleného světla v kapalinách a parách. Našli stejný kombinační rozptyl světla. Raman uvedl že spektrum nového záření spatřili poprvé 28. února 1928.[4] Kombinační rozptyl světla tak byl objeven Mandelštamem a Landsbergem o týden dříve, než Ramanem a Krišnanem. Nicméně tento jev se stal později známý jako Ramanův jev.

Vědecká školyEditovat

Mandelštam založil jednu ze dvou hlavních škol teoretické fyziky v Sovětském svazu (druhou založil Lev Landau). Především byl učitelem Igora Tamma, nositele Nobelovy ceny za fyziku.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonid Mandelstam na anglické Wikipedii.

  1. G.S. Landsherg, L.I. Mandelstam, "New phenomenon in scattering of light (preliminary report)", Journal of the Russian Physico-Chemical Society, Physics Section 60, 335 (1928).
  2. G. Landsberg, L.Mandelstam, "Eine neue Erscheinung bei der Lichtzerstreuung in Krystallen", Naturwissenschaften 16, 557 (1928).
  3. G.S. Landsherg, L.I. Mandelstam, "Uber die Lichtzerstreuung in Kristallen", Zeitschrift fur Physik 50, 769 (1928).
  4. Raman C.V., "A new radiation", Ind.

Externí odkazyEditovat