Ledovec Sulitjelma

Ledovec Sulitjelma (norsky Sulitjelmaisen, švédsky Sállajiegŋa, lulejskou sámštinou Sállajiegņa nebo Salajekna) je jedním z největších ledovců v pevninském Norsku. Z celkové plochy 24 km² leží 3/4 na území Norska a 1/4, jeho východní část, zasahuje do Švédska. Norská část se nachází na území obce Fauske v okrese Nordland, asi 40 km východně od samotného města východně od města Fauske. Švédská část ledovce (kde je označován jako Salajekna) leží na hranici obcí Arjeplog a Jokkmokk v kraji Norrbotten. Když by se vzal do úvahy celý ledovec, jednalo by se o největší ledovec ve Švédsku.

Ledovec Sulitjelma
Sállajiegŋa-0649.jpg
Typúdolní ledovec
LokaceNordland, Norsko; Norrbotten, Švédsko
Délka9 km
Rozloha24 km²
Tloušťka300 m
Nejvyšší bod1680 m n. m.
Nejnižší bod830 m n. m.
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nejvyšší bod ledovce je v nadmořské výšce 1680 m a jeho nejnižší bod je ve výšce 830 m. V posledních letech ledovec ustupuje, mezi lety 1908 a 2008 ustoupilo čelo ledovce o 1,7 km.[1] Jižně od ledovce leží jezero Låmivatnet;[2] ten se na svém konci chová jako přírodní přehrada, která blokuje odtok a tající vodu z ledovce a vytváří toto jezero Låmivatnet.

Ledovec Sulitjelma byl studován již v počátcích moderní vědy řadou vědců: Göranem Wahlenbergem v roce 1807, Fredrikem Svenoniusem a Jonasem Westmanem od konce 19. století do roku 1908.[1]

Poblíž čela ledovce provozuje Stockholmská univerzita automatickou meteorologickou stanici.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sulitjelma Glacier na anglické Wikipedii.

  1. a b BOLIN CENTRE FOR CLIMATE RESEARCH, Stockholm University. Svenska glaciärer | Bolin Centre Database. bolin.su.se [online]. 2017-12-12 [cit. 2022-11-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ANDREASSEN, Liss M; ELVEHØY, Hallgeir; JACKSON, Miriam; GIESEN, Rianne H; WINKLER, Stefan. Glaciological investigations in Norway 2007. Redakce Kjøllmoen Bjarne.Chybí název periodika! NVE Report 3 2008, 91 p + app, 2008. (anglicky) 
  3. Salajekna climate station [online]. Institutionen för naturgeografi och kvartärgeologi - Stockholms universitet [cit. 2020-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-15. (Swedish) 

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat