Laura Flesselová-Colovicová

francouzská politička a šermířka

Laura Flesselová-Colovicová (nepřechýleně Laura Flessel-Colovic, * 6. listopadu 1971 Pointe-à-Pitre) je francouzská šermířka a politička. Je nejúspěšnější francouzskou sportovkyní s pěti olympijskými medailemi.

Laura Flesselová-Colovicová
Laura Flesselová-Colovicová (3. března 2013)
Laura Flesselová-Colovicová (3. března 2013)
ministr sportu Francie
Ve funkci:
17. května 2017 – 4. září 2018
PrezidentEmmanuel Macron
Předseda vládyÉdouard Philippe
PředchůdcePatrick Kanner
NástupceRoxana Maracineanuová
Stranická příslušnost
ČlenstvíRenaissance

Narození6. listopadu 1971 (52 let)
Pointe-à-Pitre
Profesešermířka a politička
Oceněnírytíř Řádu čestné legie
komandér Národního řádu za zásluhy
CommonsLaura Flessel-Colovic
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Šerm na LOH
zlato LOH 1996 šerm kordem
stříbro LOH 2000 šerm kordem
bronz LOH 2004 šerm kordem
zlato LOH 1996 družstvo žen kord
bronz LOH 2004 družstvo žen kord
Mistrovství světa v šermu
bronz MS 1995 šerm kordem
zlato MS 1998 šerm kordem
zlato MS 1999 šerm kordem
stříbro MS 2001 šerm kordem
bronz MS 2005 šerm kordem
bronz MS 2006 šerm kordem
Mistrovství Evropy v šermu
zlato ME 2007 šerm kordem
bronz ME 2009 šerm kordem
bronz ME 2010 šerm kordem
Mistrovství světa v šermu družstev
stříbro MS 1995 družstvo žen kord
bronz MS 1997 družstvo žen kord
zlato MS 1998 družstvo žen kord
zlato MS 2005 družstvo žen kord
stříbro MS 2006 družstvo žen kord
zlato MS 2007 družstvo žen kord
zlato MS 2008 družstvo žen kord
Mistrovství Evropy v šermu družstev
bronz ME 2007 družstvo žen kord
bronz ME 2010 družstvo žen kord
bronz ME 2011 družstvo žen kord

Mládí

editovat

Narodila se v Pointe-à-Pitre na Guadeloupu. Nejprve se zajímala o tanec, ale brzy převážil šerm.[1]

Sportovní kariéra

editovat

Od šesti let se začala věnovat šermu, v dospělosti se specializovala na šerm kordem. V roce 1990 opustila Guadeloupe a stala se členkou klubu Racing Club de France.[1]

Jako rodačka z Guadeloupu mohla startovat na panamerických šampionátech a v letech 1991, 1992 a 1994 je vyhrála.[2]

V 18 letech zazářila na Letních olympijských hrách 1996 v Atlantě. Ve finále soutěže jednotlivkyň porazila svou krajanku Valérii Barloisovou a společně vyhrály týmovou soutěž. Bylo to poprvé, co byl kord zařazen na olympijské hry i jako disciplína pro ženy.[3]

V roce 2002 byla Flesselová potrestána zákazem startu na tři měsíce po pozitivním dopingovém testu, v jejím vzorku byla nalezena zakázaná látka niketamid. Vinu sváděla na lékaře, že jí podali přípravek, který je běžně dostupný v francouzských lékárnách.[4]

Hbitým a útočným stylem a zejména schopností bodat své soupeře do nohou si vysloužila přezdívku vosa (francouzsky la guêpe).[5]

Během tří olympijských účastí (1996, 2000 a 2004) vybojovala pět olympijských medailí, což z ní udělalo nejúspěšnější francouzskou ženu v historii olympiád.[6]

Zúčastnila se pak ještě dalších dvou olympiád (2008 a 2012). Byla vlajkonoškou Francie na zahájení Letních olympijských her 2012 v Londýně. To byla její pátá a poslední účast na hrách. Následně v 41 letech ukončila kariéru.[1]

Šestkrát vyhrála mistrovství světa.[5]

Veřejná a politická kariéra

editovat

Zúčastnila se třetí řady francouzské verze soutěže Danse avec les stars, obdoby české StarDance. Při Letních olympijských hrách 2016 v Riu komentovala pro televizi Canal+, a to jak šermířské soutěže, tak slavnostní zahájení a zakončení.[7][8]

Založila společnost Flessel & Co. a také spolek Ti'Colibri, který se stará o podporu šermířských klubů na francouzské periferii.[1]

V roce 2012 byla předsedkyní výboru pro uspořádání Gay Games v Paříži.[9] V roce 2013 byla jmenována členkou Národní rady pro sport.[10]

Je členkou organizačního výboru kandidatury Paříže na uspořádání Letních olympijských her 2024.

V květnu 2017 podpořila s dalšími sportovci před druhým kolem prezidentských voleb Emmanuela Macrona proti Marine Le Penové. 17. května 2017 byla jmenována ministryní sportu ve vládě Édouarda Philippa. Funkci zastávala až do 4. září 2018, kdy rezignovala.[11]

Osobní život

editovat

Od roku 1996 je vdaná za novináře Denise Colovika,[2] spolu mají dceru Lelou (*2001).

Ocenění

editovat

Za svou sportovní dráhu byla oceněna vysokými státními vyznamenáními:

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laura Flessel-Colovic na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Laura Flessel : biographie de Laura Flessel-Colovic. aufeminin.com. 2013-01-28. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-20. (francouzsky) 
  2. a b CRUMLEY, Bruce. Laura Flessel-Colovic. Time. 2000-09-11. Dostupné online [cit. 2017-05-18]. ISSN 0040-781X. (anglicky) 
  3. GORI, Gigliola; MANGAN, J. A. Sport and the Emancipation of European Women: The Struggle for Self-fulfilment. [s.l.]: Routledge 215 s. Dostupné online. ISBN 9781134932429. S. 92. (anglicky) Google-Books-ID: OMzOCwAAQBAJ. 
  4. Olympijské vítězce v šermu našli doping. iDNES.cz [online]. 2002-08-16 [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. 
  5. a b La "Guêpe" Laura Flessel, une championne au ministère des Sports. Paris Match. 2017-05-17. Dostupné online [cit. 2017-05-18]. (francouzsky) 
  6. CRUMLEY, Bruce. 100 Olympic Athletes To Watch. Time. 2008-07-24. Dostupné online [cit. 2017-05-18]. ISSN 0040-781X. (anglicky) 
  7. RANCHOU, Dimitri. Canal+ puissance 8 pour Rio [online]. 2016-05-20 [cit. 2017-05-18]. Dostupné online. (francouzsky) 
  8. Jeux Olympiques de Rio : Quels consultants pour France Télévisions et Canal+ ?. L'Equipe.fr. 2016-08-04. Dostupné online [cit. 2017-05-18]. (francouzsky) 
  9. VIVES, Mélanie. Paris se rêve en ville hôte de la 10e édition des Gay Games. Le Monde.fr. 2012-11-28. Dostupné online [cit. 2017-05-18]. ISSN 1950-6244. (francouzsky) 
  10. Rozhodnutí č. JORF n°0153, Arrêté du 27 juin 2013 portant nomination des membres du Conseil national du sport. [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
  11. French Sports Minister Resigns in Latest Blow to Macron. New York Times. Dostupné online [cit. 2018-09-04]. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat