Larsenův syndrom je velmi vzácný autozomálně dominantní syndrom s hyperlaxicitou (hypermobilitou) kloubů a vazů. Mezi jeho charakteristické projevy patří ihned po narození:

  • změny obličeje – oploštění tváře, rozšířený a oploštěný kořen nosu, široce posazené oči, hypertelorizmus
  • mnohočetné kloubní dislokace – hlavně luxace kolenních kloubů
  • krční hyperkyfóza – hrozí poškození míchy
Larsenův syndrom má autozomálně dominantní vzorec dědičnosti

Poprvé byl syndrom popsán v roce 1950 americkým ortopedem Loren Joseph Larsenem.

Patogeneze

editovat

Příčinou Larsenova syndromu je generalizovaná porucha mezenchymu a defekt genu na 3. chromozomu.

Klinický obraz

editovat

Mezi rysy syndromu patří změny tváře, oploštění nosu, hyperextenze dolních končetin, rigidní oboustranný pes equinovarus, oboustranně luxováné a značně pohyblivé (pro výraznou kloubní laxicitu) kyčelní klouby, flexní kontraktura lokte. Dále jsou typické změny rukou (dlouhé prsty nasedají na krátké záprstní kosti, distální článek palce má lopatkovitý tvar), změny páteře (krční kyfóza s progresivní instabilitou, distálněji kyfoskolióza), vrozené vady srdce, aorty, průdušnice a hrtanu. Inteligence pacienta je normální.

Terapie

editovat

Cílem léčby je zabránit kompresi krční míchy zadní fúzí, chirurgická (příp. konzervativní) léčba luxace kolenních kloubů, kyčelních kloubů a nakonec pes equinovarus.

Poznámky

editovat

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • DUNGL, P. a kolektiv. Ortopedie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. ISBN 80-247-0550-8. 
  • POKRIVČÁK, Tomáš. Syndromy a symptomy. Praha: Triton, 2009. 187 s. ISBN 978-80-7387-136-9. 

Externí odkazy

editovat
 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.