Ladislav Satran
Ladislav Satran (24. června 1914 Semonice – 9. července 1942 Pardubice) byl český učitel, odbojář a spolupracovník výsadku Silver A popravený nacisty.
| Ladislav Satran | |
|---|---|
| Narození | 24. června 1914 Semonice  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. července 1942 (ve věku 28 let) Pardubice  Protektorát Čechy a Morava |
| Příčina úmrtí | popraven zastřelením |
| Národnost | česká |
| Občanství | Československo |
| Povolání | učitel |
| Zaměstnavatel | škola Bohdašín |
| Nábož. vyznání | Českobratrská církev evangelická |
| Choť | Zdeňka Burdychová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život editovat
Civilní život editovat
Ladislav Satran se narodil 24. června 1914 v Semonicích u Jaroměře. Původně měl v plánu stát se evangelickým farářem a proto studoval bohoslovectví, nakonec se ale rozhodl pro povolání učitele. Během mobilizace v září 1938 sloužil jako záložní poddůstojník v Jestřebích horách, kde se seznámil se svou budoucí manželkou Zdeňkou, rozenou Burdychovou z Červeného Kostelce. Přestěhoval se za ní a po německé okupaci začal pracovat jako řídící učitel na obecné škole v Bohdašíně.
Protinacistický odboj editovat
Ladislav Satran se zapojil do sokolského odboje v rámci 1. sokolského okrsku podkrkonošské župy a odbojové skupiny S 21 B (písmeno S jako Satran, B jako Bohdašín). V roce 1940 se zúčastnil branného kurzu v Beskydech, kde se seznámil s dalšími sokolskými odbojáři. Dne 18. června 1942 poskytl v bohdašínské škole úkryt radistovi výsadku Silver A Jiřímu Potůčkovi, který se odsud pokoušel i vysílat. Jeho pobyt se ale dal v malé vsi jen těžko utajit a tak se Ladislav Satran pokoušel obstarat jiné místo. Po poradě požádal společně s Josefem Klikarem o pomoc rtyňského lékaře Viléma Dvořáčka, který ale vše nahlásil. Gestapo již tou dobou z výslechů v Pardubicích jméno Satran znalo, ale volné konce spojilo až díky tomuto udání.[1] Zdeňka Satranová mezitím Potůčkovi zajistila úkryt na usedlosti svého bratra Antonína Burdycha v Kosteleckých Končinách, a tak když dne 30. června 1942 byli manželé Satranovi v bohdašínské škole zatýkáni, Potůček zde již nebyl.[2] Při mučení na gestapu ale bohužel Ladislav Satran jeho nové působiště prozradil což stálo život několik manželčiných příbuzných a nakonec i Potůčka samotného.[3] Manželé Satranovi byli popraveni 9. července na pardubickém Zámečku.
Jména manželů Satranových jsou uvedena na pomníku obětem 2. světové války v Bohdašíně[4], na pamětní desce na budově bohdašínské restaurace[5] a jsou jim věnovány Kameny zmizelých umístěné před pomníkem obětí druhé světové války v Bohdašíně[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Štěpánka Tůmová - Libuše volá Londýn. Legendární vysílačka se naposledy ozvala z Náchodska (Článek na Indes.cz)
- ↑ Miroslav Šiška - Radista Potůček gestapu unikl. Zastřelil ho až český četník (článek na Novinkách.cz)
- ↑ Štěpánka Tůmová - Ukryli radistu Silver A a zemřeli. Pamětník připomíná hrdinství rodiny (článek na Idnes.cz)
- ↑ Pomník obětem druhé světové války v Bohdašíně na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
- ↑ Pamětní deska na budově restaurace v Bohdašíně na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa
- ↑ Kameny zmizelých manželů Satranových v Bohdašíně na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa