Wikipedie

Krizový zákon

český zákon

Krizový zákon, plným názvem zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), je zákon platný v České republice od 1. ledna 2001. Je jedním z tzv. krizových zákonů upravujících problematiku krizových stavů.[1] Zákon byl poprvé v širším měřítku uplatněn při řešení mimořádných situací, které vznikly v souvislosti s povodněmi v roce 2002.

Krizový zákon
Zákon o krizovém řízení a změně některých zákonů
Předpis státu
ČeskoČesko Česko
Druh předpisuzákon
Číslo předpisu240/2000 Sb.
Údaje
AutorParlament České republiky
Schváleno28. června 2000
Platnost9. srpna 2000
Účinnost1. ledna 2001
Oblast úpravy
správní právo, ústavní právo

Obsah zákona

editovat

Zákon stanoví působnost a pravomoc státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků a práva a povinnosti právnických a fyzických osob při přípravě na krizové situace, které nesouvisejí se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením, a při jejich řešení a při ochraně kritické infrastruktury a odpovědnost za porušení těchto povinností.[1] Krizový zákon také zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje určování a ochranu evropské kritické infrastruktury.[1]

Zákon vymezuje základní instrumenty, kterými má být dosaženo účelu této právní regulace. Hlavními právními nástroji, je stanovení povinností ministerstvům a jiným správním úřadům, právnickým a fyzickým osobám na tomto úseku státní správy, ale i vymezení postavení, působnosti a pravomocí orgánů státní správy a samosprávy při přípravě na krizové situace a při jejich řešení.[1][2]

Krizovým zákonem lze omezit práva a svobody občanů zaručené Listinou základních práv a svobod na nezbytně nutnou dobu a v nezbytném rozsahu.[1] Listina základních práv a svobod umožňuje ve zvláštních případech například omezení vlastnického práva, avšak za náhradu. Zákon řeší v tomto smyslu poskytnutí peněžní náhrady v míře omezení vlastnického práva podle zvláštních předpisů, obdobně lze požadovat náhradu škody vzniklé v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními podle právních předpisů a náhradu za újmu na zdraví obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů.[1]

Související předpisy

editovat

Zákon vychází z článku 3 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, podle něhož bezpečnost České republiky zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby. Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické a fyzické osoby jsou povinny se podílet na zajišťování bezpečnosti České republiky.[2]

Prováděcími předpisy krizového zákona jsou vyhláška č. 281/2001 Sb., kterou se provádí krizový zákon, vyhláška Českého báňského úřadu č. 75/2001 Sb.[1] a dále cca 75 nařízení nebo usnesení vlády, z toho 70 je z roku 2020.[3] Poslední změny a novelizace krizového zákona z roku 2021 mají souvislost s pandemií covidu-19 na území České republiky.[1]

Historie

editovat

V roce 1999 byl v parlamentu předložen zákon o krizovém řízení a integrovaném záchranném systému. Počet zákonů byl nakonec rozšířen na tři základní zákony a to na zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a jako poslední byl sestaven zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Povodně v roce 1997 také značně urychlily přijetí ústavního zákona 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Díky přijetí výše uvedených zákonů tak ČR splnila své mezinárodní závazky a zařadila se tím mezi moderní západní státy s páteří zákonů řešících problematiku krizového řízení.

Přehled základní legislativy upravující oblast krizového řízení

editovat
  • Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky;
  • Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky;
  • Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů;
  • Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon);
  • Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů;
  • Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky;
  • Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky;
  • Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon);
  • Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon);
  • Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně;
  • Vyhláška Ministerstva vnitra č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému;
  • Vyhláška Ministerstva vnitra č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva;
  • Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon);
  • Vyhláška Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy.
  • Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., kterou se provádí krizový zákon – hovoří o plánech krizové připravenosti určených škol
  • Vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č. 281/2001 Sb., kterou se provádí § 9 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)

Souvislost s pandemií SARS COV-19

editovat

Opatření v ČR vycházející z krizového zákona v souvislosti s pandemií SARS (Covid-19)[4]

  • Zákaz koncertů, představení v divadlech atd.
  • Zákaz konání poutí a podobných tradičních akcí
  • Omezení práva pokojně se shromažďovat,
  • Nařízení a pravidla trhů
  • Omezení provozu základních škol
  • Omezení provozu středních škol
  • Omezení provozu vysokých škol
  • Omezení provozu vysokoškolských kolejí
  • Omezení provozu školských výchovných a ubytovacích zařízení (domov mládeže, internát)
  • Omezení provozu středisek volného času, školních klubů a školních družin
  • Zákaz škol v přírodě a školních výletů
  • Omezení provozu základních uměleckých škol a jazykových škol
  • Zákaz konání veletrhů a hospodářských výstav
  • Podmínky přítomnosti třetích osob při porodu
  • Omezení návštěv ve zdravotnických zařízeních
  • Omezení návštěv v zařízeních sociální péče
  • Zákaz návštěv ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence
  • Omezení návštěv zoologických a botanických zahrad
  • Zákaz využívání sportovišť
  • Omezení konání zkoušek
  • Nařízení pro provozovatele obchodů a provozoven služeb
  • Zákaz provozování stravovacích služeb
  • Zákaz provozu a používání umělých koupališť a wellness zařízení včetně saun, solárií a solných jeskyní.
  • Zákaz návštěv hradů, zámků a obdobných historických nebo kulturních objektů, hvězdáren a planetárií
  • Omezení provozu knihoven
  • Zákaz návštěv a prohlídky muzeí, galerií, výstavních prostor

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d e f g Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). [cit. 2020-11-12]. Dostupné online.
  2. ↑ a b VANÍČEK, Jiří; VODEHNAL, Ondřej. Krizový zákon: komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 335 s. ISBN 978-80-7552-787-5. 
  3. ↑ Předpis 240/2000 Sb. [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2020-11-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ Opatření, nouzový stav

Související články

editovat

Literatura

editovat
  • VANÍČEK, Jiří; VODEHNAL, Ondřej. Krizový zákon : komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2017. 335 s. ISBN 978-80-7552-787-5. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Krizový_zákon&oldid=24208114“