Otevřít hlavní menu

ŽivotEditovat

Kristýna Hesenská se narodila v Kasselu jako dcera Filipa I. Hesenského a Kristýny Saské. Její matka zemřela, když dívence táhlo na šestý rok. Od své tety, saské vévodkyně Alžběty, bezdětné vdovy po saském dědičném princi Janovi, dostala přísnou protestantskou výchovu.

Roku 1563 se o její ruku ucházel švédský král Erik XIV., Kristinin otec jej však odmítl a za manžela dceři vybral jednoho ze svých důvěrníků, o sedmnáct let staršího vévodu Adolfa Holštýnsko-Gottorpského (1526–1586). Manželství s Kristinou znamenalo pro Adolfa spojení s protestantskými knížaty Německa, mezi nimiž jako velitel dolnosaského kraje zaujal významné postavení.

Svatba se konala 17. prosince roku 1564 a vyústila v ponižující skandál, neboť oslavy se zvrhly v grandiózní pitku, takže řada hostí nebyla vůbec schopna účastnit se vlastního obřadu. Navíc krátce po svatbě, na Nový rok 1565, vyhořelo křídlo gottorpského zámku, v němž mladí manželé bydleli a kde byl uložen jeho privátní majetek, který v důsledku požáru byl zničen.

Kristina dbala pečlivě o výchovu a vychování svých dětí. Podporovala vzdělávání církevní i všeobecné, byla fundátorkou stipendií pro studenty teologie, finančně významně podporovala luteránskou církev. Jejím hlubokým zájmem byla medicína, vyráběla i vlastní léky. V roce 1590 složila knihu žalmů Posvátné žalmy a písně".

Po manželově smrti (1586) se jeho nástupcem stal nejstarší syn Fridrich, práva na vévodský titul i trůn však musela Kristina s podporou mladšího syna Filipa tvrdě bránit proti zemským stavům. Fridrich po roce zemřel (1587) jako bezdětný a na trůn nastoupil mladší Kristinin syn Filip, i ten však vládl pouze tři roky a rovněž zemřel bez potomků. Na trůn nakonec usedl třetí syn Jan Adolf, který vládl 16 let a zajistil i další pokračování rodu.

Od svých synů dostala jako vdovské sídlo zámek v Kielu, kde prožila konec života. Zde také 13. května roku 1604 ve věku 60 let zemřela. K poslednímu odpočinku byla uložena v šlesvické katedrále.

PotomciEditovat

Z manželství s Adolfem se narodilo devět dětí, pět synů a čtyři dcery; jediný – nejmladší – syn zemřel jako nemluvně.

  1. Fridrich II. Holštýnsko-Gottorpský (1568—1587), vévoda šlesvicko-holštýnsko-gottorpský 1586–1587
  2. Žofie Holštýnsko-Gottorpská (1569—1634), ∞ 1588 Jan VII. Meklenbursko-Zvěřínský
  3. Filip Holštýnsko-Gottorpský (1570—1590), vévoda šlesvicko-holštýnsko-gottorpský 1587–1590
  4. Kristina Holštýnsko-Gottorpská (1573—1625), ∞ 1607 švédský král Karel IX. (1550—1611)
  5. Jan Adolf Holštýnsko-Gottorpský (1575—1616), arcibiskup brémský, kníže-biskup lübecký, vévoda šlesvicko-holštýnsko-gottorpský 1590–1616, ∞ 1596 Augusta Dánská, dcera dánského krále Frederika II.
  6. Anna Holštýnsko-Gottorpská (1575—1625), ∞ východofríský hrabě Enno III. (1563—1625)
  7. Kristián (1576—1577)
  8. Anežka (1578—1627)
  9. Jan Fridrich Holštýnsko-Gottorpský (1579—1634), arcibiskup brémský, biskup verdunský

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Christine of Hesse na anglické Wikipedii, Krystyna heska na polské Wikipedii, Christine von Hessen na německé Wikipedii a Кристина Гессенская na ruské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

holštýnsko-gottorpská vévodkyně
Předchůdce:
Nový titul
15641586
Kristýna Hesenská
Nástupce:
Augusta Dánská