Kraton

(přesměrováno z Kratón)

Kratony (z řeckého κράτος kratos „síla“) či štíty jsou staré a stabilní části litosféry. Kratony obvykle tvoří jádro tektonických desek a mnohé z nich přežily opakované spojování a dělení kontinentů. Typicky jsou tvořeny velmi starými krystalickými horninami, které mohou být pokryty mladšími sedimenty. Mají tlustou kůru a hluboké litosférické kořeny, které sahají až několik set kilometrů do zemského pláště.

Mapa geologických provincií

Pojem kraton se používá k odlišení stabilní části pevninské zemské kůry od geologicky aktivnějších a nestabilnějších oblastí. Kratony lze chápat jako štíty, ve kterých se krystalická hornina dostává na povrch, a platformy, ve kterých jsou krystalické horniny překryty sedimenty.

Pojem poprvé použil německý geolog Leopold Kober v roce 1921 jako kratogén, označující stabilní pevninské platformy, v protikladu k orogénu, označujícímu horská neboli vrásná pásma. Pozdější autoři ho zkrátili na kraton.

Příklady kratonů jsou Otročí kratonKanadě, Wyomingský kraton ve Spojených státech, Amazonský kratonJižní Americe a kraton KaapvaalJižní Africe.

ProvincieEditovat

Kratony se geograficky člení na geologické provincie. Geologická provincie je prostorová jednotka se společnými geologickými vlastnostmi. Provincii může tvořit jediný dominantní strukturní prvek jako třeba kotlina, nebo několik souvislých příbuzných prvků. Sousední provincie můžou mít podobnou strukturu, ale přesto můžou být považovány za samostatné provincie s ohledem na odlišný vývoj.

OdkazyEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat