Kovnatost

Kovnatost je obsah určitého zájmového kovu v hornině či v rudě, který je důležitým ukazatelem pro případnou těžitelnost prvku a jeho rentability. Uvádí se zpravidla v procentech či v získaných gramech na tunu vytěžené horniny. Velice blízko souvisí s klarkem, což je průměrná hodnota výskytu prvků či kovů v zemské kůře. Pokud je kovnatost horniny či rudy dostatečně vysoká, je možná ekonomicky přijatelná těžba, která bude generovat zisk.

Ekonomicky přijatelná kovnatost je v čase nestálá a proměnná s postupným nestejnoměrným poklesem. Rudy, které dříve měly nerentabilní kovnatost se vlivem nových postupů stávají rentabilní. Ekonomicky těžitelná kovnatost závisí na několika faktorech jako jsou například:

  • způsob těžby
  • kapacita dolu/lomu
  • technologie úpravy
  • pozice lomu - dostupnost komunikací, železnice atd.
  • klimatické podmínky
  • geologický typ ložiska
  • místní náklady na těžbu
  • aktuální ceny na světových trzích

Například na začátku 21. století je u zlata za přijatelnou kovnatost umožňující povrchovou těžbu v oblasti Kašperských Hor považován výskyt tohoto kovu v množství 5 g/t a u hlubinné těžby pak 3 g/t.[1] Vlivem soustavné těžby všech surovin dochází k neustálému poklesu kovnatosti těžených kovů a prvků. Pro udržení stejného množství těžené rudy je pak potřeba těžit stále větší objemy horniny, ze které se prvek získává.

ReferenceEditovat

  1. Současné metody získávání zlata z rudy - Rentabilita těžby [online]. TVX Bohemia důlní, a.s., [cit. 2008-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-25.