Kostel svatého Martina (Horní Slivno)

kostel v Horním Slivně

Římskokatolický filiální[1] kostel svatého Martina v Horním Slivně je novorománská sakrální stavba[2] stojící uprostřed obce. Od roku 1967 je chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel svatého Martina
v Horním Slivně
Kostel sv. Martina v Horním Slivně
Kostel sv. Martina v Horním Slivně
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajStředočeský
OkresMladá Boleslav
ObecHorní Slivno
Souřadnice
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátmladoboleslavský
FarnostDolní Slivno
Statusfiliální kostel
Užíváníbližší informace o bohoslužbách
Architektonický popis
ArchitektAlois Turek
Stavební slohnovorománský
Výstavba18721873
Specifikace
Stavební materiálzdivo
Další informace
Kód památky20154/2-1563 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Kostel sv. Martina v Horním Slivně na návsi

Původně byl kostel gotický. Jeho patrocinium svatému biskupovi Martinu z Tours je doloženo k roku 1670. Až do husitských válek byl v místě samostatný farní kostel. Plebánie je v místě doložena již k roku 1362. Obec se tehdy nazývala Menší Slivno či Slivenec (Slivno/latinsky Sliven Minus). Díky údajům z registru papežských desátků z roku 1364, kdy zdejší plebánie platila pololetně 5 grošů, což znamenalo, že nepatřila k nejchudším, i když ne k nejbohatším, jsou známa i jména několika zdejších plebánů z tohoto období:

  • 1363 Václav po † Mikuláši
  • 1367 Maršík(?) po † Václavu
  • 1412 Hanek po †
  • 1413 Václav z Mladé směnil s Petrem
  • 1418 Přibyslav z Jažlovic směnil s Václavem
  • 1424 Jan ze Solopysk směnil s Vavřincem

Od husitských dob byla fara opuštěna a kostel se stal filiálním kostelem k farnosti dolnoslivenské. Jako filiální kostel je doložen již k roku 1671. V roce 1767 postaven, poté kdy vyhořel, jako barokní. Dnešní kostel je pseudorománský a byl postaven v letech 18721873 významným architektem tehdejší doby Aloisem Turkem.[2] Podle zprávy z roku 1903 se zde bohoslužby sloužívaly každou 3. neděli v měsíci. Ve 21. století se kostel pro bohoslužby využívá příležitostně.

ArchitekturaEditovat

Jedná se o obdélnou stavbu s věží a polygonálním presbytářem. Na fasádě je zdobený oblým vlysem. Na klenbě presbytáře je malba sv. Martina na koni od Josefa Hellicha[2] z roku 1873.

ZařízeníEditovat

Hlavní oltář pseudogotický. Dále jsou v kostele obrazy: Kristus s hostií a po stranách sv. Vojtěch a sv. Václav. Dva zvony pocházejí z roku 1766.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 52. 
  2. a b c POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech A/J. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 644 s. Kapitola Horní Slivno /Mladá Boleslav/, s. 418. 
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-09-24]. Identifikátor záznamu 130967 : Kostel sv. Martina, Horní Slivno. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazyEditovat