Kostel svatého Jakuba (Chvojen)

kostel ve Chvojenu

Kostel svatého Jakuba[1] (podle některých zdrojů Kostel svatého Jakuba a Filipa)[2] ve Chvojně pochází ze 13. století. Je umístěný o samotě na návrší nad barokním hospodářským dvorem Chvojen v katastrálním území města Benešov u Prahy.

Kostel svatého Jakuba
Kostel svatého Jakuba
Kostel svatého Jakuba
Místo
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolická církev
DiecézeArcidiecéze pražská
Vikariátbenešovský
FarnostBenešov
Statusfiliální kostel
ZasvěceníJakub Starší
Architektonický popis
Stavební slohrománská architektura
Výstavba13. století
Další informace
AdresaChvojen, ČeskoČesko Česko
Kód památky25985/2-73 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat
 
Loď kostela od západu

Návrší, na kterém se kostel nachází, bylo opevněno v závěrečné fázi raného středověku, tj. zřejmě ve 2. polovině 11. století.[3] Plocha hradiště má rozlohu přibližně 3 hektary. Fortifikace se skládala z příkopu a valu, nejlépe patrná je na západní straně lokality. Na opevněném hradišti vznikl velmožský dvorec, který se rozkládal západně od lodi dnešního kostela. Archeologický výzkum zde dosud prováděl jen Antonín Hejna.[4]

Zřejmě v polovině 13. století byl v sousedství šlechtického sídla postaven románský tribunový kostel. Ten byl upravován v letech 1872 a 1904. Druhá z oprav proběhla podle projektu Josefa Mockera, který výrazně zvýšil věž a opatřil ji novorománskými sdruženými okny.[5] Kostel obklopuje hřbitov, přístupný novogotickou brankou. Na ní jsou umístěny desky s historií objektu a připomínkou pohřbu selských rebelů z povstání roku 1775. Keltské opevnění lokality, o němž se píše na informačních tabulích u kostela, není archeologickým průzkumem prokázáno. Později se zde rozkládalo slovanské hradiště a po něm dnes již zaniklá ves. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.[6]

Stavební podoba

editovat

Kostel se skládá ze tří komponent: široké krátké lodi (20 × 8 m) sklenuté příčnou valenou klenbou, hranolové, v novověku zvýšené věže, a na východě čtvercového presbytáře sklenutého křížovou klenbou s hřebínky. Kružby v oknech pocházejí většinou z novodobých úprav.[1] Nejstarší částí kostela je loď a dolní část věže, v níž se nalézá v síle zdiva schodiště. Ve zdivu kostela jsou zabudovány renesanční epitafy. Na podlaze kostela je dlažba ze 14. století.

Malířská výzdoba kostela

editovat
 
Figurální epitaf z roku 1618

V kostele jsou vzácné nástěnné malby z poloviny 14. století. Na severní straně podvěží je votivní výjev představující dva šlechtice předávající desátek a dobytče svatým Jakubovi a Filipovi.[7] Na severní straně vítězného oblouku je zpodobeno Peklo představované Leviathanem, což byla v gotice oblíbená divadelní kulisa. Obraz Madony korunované anděly se vrací k románskému tvarosloví.

Zvláštnost: V kostele je také obraz ukazující, jak si lidé představovali sluneční soustavu ve 14. století. Země je tam uprostřed a kolem obíhají měsíc i další planety, což je celkem nezvyklý motiv pro sakrální prostředí.

Původní zvon ve věži je vysoký 0,65 m a průměru 0,80 m nese nápis: AVE MARTIN.[8] V roce 2012 byl do věže zavěšen nový zvon svatý Václav s dolním průměrem 0,58 m a hmotnosti 120 kg a je poháněný lineárním motorem.[9][10][11] Zvon byl posvěcen 15. září 2012 J. M. Michaelem Pojezdným O. Praem, opatem strahovským v kostele sv. Jakuba a Filipa na Chvojně.[12]

Reference

editovat
  1. a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech A–J. Praha: Academia, 1977. S. 555–556. 
  2. POTŮČEK, Josef. Kostel sv.Jakuba a Filipa na Chvojně u Konopiště, dříve Velké Chvojno a hradiště z doby Keltů [online]. Mezihoří: Josef Potůček [cit. 2011-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-31. 
  3. Čtverák, Vladimír a kol., Encyklopedie hradišť v Čechách, Libri, Praha 2003, s. 115, ISBN 80-7277-173-6
  4. Hejna, Antonín, Archeologický výzkum na Chvojně u Benešova, Sborník vlastivědných prací z Podblanicka 9, 1968, s. 82-93
  5. Oficiální stránka obce Václavice. www.vaclavice.cz [online]. [cit. 2011-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-24. 
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-13]. Identifikátor záznamu 137132 : kostel sv. Jakuba. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  7. Stejskal, Karel, Počátky gotického malířství, in: Dějiny českého výtvarného umění, sv. 1/1, Academia, Praha 1984, s. 303-304
  8. Soupis 35 (Benešov) - Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Benešovském. Napsal ThDr. Antonín Podlaha. Praha 1911. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. S. 89. 
  9. BOROKO zvony - Chvojen, kostel sv. Filipa a Jakuba. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  10. Kostel sv. Jakuba a Filipa nedaleko Konopiště láká čím dál tím více poutníků. Témata [online]. 2012-07-22 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 
  11. VÁCHA, Petr. Dokumentace kampanologických památek ; Určování hmotnosti zvonů a jejich zvukového obrazu : památkový postup. 1. vyd. Praha: [s.n.] 93, 49 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7480-100-6, ISBN 80-7480-100-4. OCLC 1089697949 Kapitola Ložiska, s. 45. 
  12. Chvojen - svěcení zvonu Svatý Václav - Rytířský řád svatého Václava. www.eosw.cz [online]. [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat