Kostel svatého Ignáce z Loyoly (Jičín)
Kostel svatého Ignáce z Loyoly v Jičíně je orientovaný římskokatolický filiální kostel jičínské farnosti-arciděkanství postavený v gotickém slohu. Původně byl zasvěcen svatému Jakubovi, v roce 1622 však bylo patrocinium změněno na svatého Ignáce z Loyoly. Kostel se nachází na náměstí Svobody č. 96 v těsném sousedství někdejší jezuitské koleje v Jičíně. Kostel je jednou z dominant města, byť poněkud stranou od samotného centra u Valdštejnova náměstí.
| Kostel svatého Ignáce z Loyoly | |
|---|---|
.jpg) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Souřadnice | 50°26′10,82″ s. š., 15°20′59,49″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Zasvěcení | Ignác z Loyoly a Jakub Starší |
| Další informace | |
| Adresa | Náměstí Svobody, Staré Město, Česko |
| Ulice | Náměstí Svobody |
| Kód památky | 19257/6-1073 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Kostel zasvěcený nejprve svatému Jakubovi Staršímu byl původním farním kostelem ve městě a zároveň jde o nejstarší dochovanou stavbu v Jičíně. Byl postaven ve vrcholně gotickém slohu patrně současně se založením města na přelomu 13. a 14. století. Později byl kostel dvakrát zasažen požárem a renesančně přestavován.
Když se stal roku 1623 novým majitelem zdejšího panství stal Albrecht z Valdštejna, byl kostel předán řádu jezuitům a patrocinium změněno na svatého Ignáce z Loyoly, jednoho z patronů řádu. Jezuité přistavěli severní a západní sakristie, sklenuté valenou klenbou s lunetami a nechali je vyzdobit raně barokním štukováním.
Mezi významné artefakty kostela patří obrazy sv. Ignáce z Loyoly a Panny Marie Rušánské, získané v roce 1637 z Ruska.
Věž kostela ve tvaru hranolu je ve své horní části barokní. V roce 2017 byla proběhla její oprava, byla zrestaurována kupole a kříž a věž byla nově omítnuta.
Program záchrany architektonického dědictví editovat
V rámci Programu záchrany architektonického dědictví bylo v letech 1995-2014 na opravu kostela čerpáno 500 000 Kč.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ MATOUŠKOVÁ, Kamila. 20 let Programu záchrany architektonického dědictví. Praha: Min. kultury, Národní památkový ústav, 2015. 134 s. ISBN 9788074800238, ISBN 8074800237. OCLC 935878025 S. 96–97.
