Kostel svatého Františka z Assisi (Anežský klášter)

kostel v Praze v Anežském klášteře

Kostel svatého Františka z Assisi v areálu Anežského kláštera vznikl jako jeden z prvních objektů a nejvýznamnější kostel kláštera. Původní románsko-gotické dvojlodí kostela sv. Františka se dochovalo jen torzovitě a bylo novodobě dostavěno (běžně nebývá přístupno). Podle kostela dostala svůj název okolní lokalita – Na Františku.

Kostel svatého Františka z Assisi
Klášterní kostel svatého Františka
Klášterní kostel svatého Františka
Místo
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ČtvrťStaré Město
LokalitaNa Františku
Souřadnice
Základní informace
Církevčeská římskokatolická
ProvincieČechy
Diecézearcidiecéze pražská
Statusklášterní kostel
Datum posvěcení1234
Architektonický popis
Stavební slohpozdně románský a raně gotický
Typ stavbydvojlodní kostel
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo, dřevo
Další informace
AdresaKlášterská 779/1
Praha 1-Staré Město
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

 
Závěr kostela sv. Františka
 
Klášterní kostel svatého Františka (v pravé části snímku. Vyšší budova vlevo s věžičkou je kostel sv. Salvátora)

Klášterní kostel sv. Františká měl původně netradiční asymetrickou dispozici dvoulodního kostela o třech klenebních polích v každé lodi. Je to především kostel sv. Františka, na němž je nejvíce patrné pro první etapu výstavby kláštera typické míšení pozdně románských a gotických prvků.

K hlavní lodi přiléhala jen jižní loď, zatímco na severní straně stála budova konventu. Toto uspořádání bylo pravděpodobně z funkčních důvodů – aby klarisky mohly vstupovat přímo z dormitáře na tribunu. Podle řeholních předpisů se nemohly sestry jakkoliv stýkat s veřejností, a proto bylo potřeba jim vyhradit zvláštní místo, kde mohly odděleně, nerušeně poslouchat bohoslužbu. O dřevěné tribuně dnes svědčí zachovalý portál v severní zdi a zároveň okno do presbytáře v místě vítězného oblouku.

Konvent klarisek a kostel sv. Františka byly otevřeny v den vstupu královské dcery Anežky do řádu 25. března 1234.[1] V letech 12341238 je doložena korespondence mezi Anežkou a sv. Klárou a papežem Řehořem IX. V roce 1237 udělil papež klášteru řadu významných privilegií.[1]

Presbytář kostela sv. Františka a minoritský konventEditovat

K východní části hlavní lodi kostela byl připojen podélný presbytář o dvou klenebních polích a pětibokém závěru. Podle řádových předpisů byl přístupný pouze bratřím, proto byl jižní zdí, u které byl atypicky umístěn oltář, připojen k mužskému konventu. V nově postaveném presbytáři sv. Františka byly nalezeny odlišné kamenické značky od první etapy, které dokládají příchod nové huti do Prahy v této fázi výstavby.[2] Klenební pole byla oddělena jednoduchými oblými příporami, ukončenými kalichovými hlavicemi, z nichž pokračovala klenební žebra hruškovcového profilu do svorníku s florálním motivem. Místnost byla osvětleny velkými okny s jednoduše profilovanou kružbou a ve spodní části závěru se nacházelo několik výklenků.

V době panování Karla IV. došlo k rozsáhlým stavebním úpravám celého areálu kláštera. Dřevěná tribuna v hlavní lodi kostela sv. Františka byla nahrazena kamennou a osazen byl profilovaný portál v západním průčelí. K nejkvalitnějším detailům patří štíhlý portál v jižní stěně presbytáře kostela s plným tympanonem, na kterém se dochovaly stopy původní červené a modré polychromie.

Po roce 1978, kdy byl celý klášterní komplex prohlášen za Národní kulturní památku, byly jednotlivé objekty kláštera postupně zpřístupňovány. Jako poslední byl zrenovován kostel sv. Františka, a to roku 1986.[3]

ReferenceEditovat

  1. a b P. Vlček, P. Sommer, D. Foltýn: Encyklopedie českých klášterů, 2. vydání, Libri, Praha, 2011, str. 508
  2. SOUKUPOVÁ, Helena. Anežský klášter v Praze. Praha: Odeon, 1989. S. 98. (česky) 
  3. Bývalý Anežský klášter Na Františku na http://stovezata.praha.eu. stovezata.praha.eu [online]. [cit. 2017-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-06. 

Externí odkazyEditovat