Kostel Sedmibolestné Panny Marie (Pohorelá)
Kostel Sedmibolestné Panny Marie v Pohorelé byl dostavěn roku 1768 nadací hraběte Štěpána II. Koháriho (1649-1731). Stavět ho začal Ignác II. Koháry. (1726-1777).
Kostel Sedmibolestné Panny Marie (Pohorelá) | |
---|---|
Kostel Sedmibolestné Panny Marie (Pohorelá) | |
Místo | |
Stát | Slovensko |
Kraj | Banskobystrický |
Okres | Brezno |
Obec | Pohorelá |
Souřadnice | 48°51′53,49″ s. š., 20°1′11,3″ v. d. |
Kostel Sedmibolestné Panny Marie (Pohorelá) | |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Provincie | Východní |
Diecéze | Rožňavská |
Zasvěcení | Panna Maria |
Datum posvěcení | 1777 |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | novorománský |
Výstavba | 1726 - 1777 |
Specifikace | |
Stavební materiál | kámen |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
5. dubna 1883 propukl v obci velký požár. Zničil skoro celou vesnici. Poškozený byl i kostel. Byl opraven roce 1906.
Kostel byl původně zasvěcen sv. Štěpánovi, uherskému králi. V roce 1964 byl konsekrovaný a bylo změněno patrocínium na Sedmibolestnou Pannu Marii.
Sloh a interiér
editovatChrám je postaven v románském slohu, je jednolodní a má rovnou půdu.
Obraz sv. Štěpána je od mistra Vojtěcha Klimkovicsa z roku 1855. V presbytáři je umělecky vyřezávaná lavice bulharského cara Ferdinanda Coburga. Sloh lavice je neogotický. Má 7 polí pro sedm osob. Nad středním polem je umístěn erb rodiny Coburgovců. Oltář je ze začátku 20. století. Zdobí ho sochy sv. Alžběty Uherské a sv. Imricha.
Kostel má starokřesťanské směrování v prostoru. Věž je na západní straně kostela, hlavní oltář je na východní. Na chóru jsou dvojmanuálové varhany zn. Rieger. Varhany daroval kolem roku 1910 Ferdinand Coburg.
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Kostol Sedembolestnej Panny Márie (Pohorelá) na slovenské Wikipedii.