Kostel Nejsvětější Trojice (Suchá)
Novogotický kostel Nejsvětější Trojice v Suché je filiálním kostelem a spadá pod správu nechanické farnosti. Stojí na místě původního gotického kostela. Nachází se v centru obce Suchá u Nechanic na Královéhradecku. Od roku 2007 je chráněn jako kulturní památka.[1]
| Kostel Nejsvětější Trojice (Suchá) | |
|---|---|
_-_kostel_Nejsv%C4%9Bt%C4%9Bj%C5%A1%C3%AD_Trojice_(stav_leden_2023)_(1).jpg) Kostel Nejsvětější Trojice od severu (2023) | |
| Místo | |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Královéhradecký |
| Obec | Suchá (Nechanice) |
| Souřadnice | 50°16′21,68″ s. š., 15°38′5,67″ v. d. |
 | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | královéhradecká |
| Vikariát | Hradec Králové |
| Farnost | Nechanice |
| Zasvěcení | Nejsvětější Trojice |
| Architektonický popis | |
| Architekt | J. Šmíd |
| Stavební sloh | novogotický |
| Výstavba | 1885–1887 |
| Další informace | |
| Kód památky | 102184 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První zmínky o kostele v Suché (stejně jako o vesnici) pocházejí z let mezi 1350–1384. Původně dřevěný gotický kostel o ploše 83m²[2] si nechali vystavět místní zemané.
Kolem roku 1850 do Suché přišli Harrachové a zchátralý kostel nechali strhnout. Ostatky z hřbitova, který během let okolo kostela vznikl, byly odvezeny na nový hřbitov. Na jeho místě v roce 1885 Jan Nepomuk Harrach založil nový pseudogotický kostel. Podle návrhu architekta J. Šmída a stavitele J. Pošepného z Jilemnice tak vznikl dnešní kostel. Do stavby se zapojila celá vesnice a výstavba tak trvala rekordní čas – pouhé 2 roky, tedy do roku 1887. Do nového kostela byly přesunuty tři zvony z původního kostela (1. vysoký 75 cm s pásem z gotických lilií, který se jako jediný dochoval, 2. vysoký 59 cm se dvěma pásy akantů, 3. s ležícím lvíčkem). V této době zažívala obec svůj největší rozmach – žilo tu 420 obyvatel, v roce 2011 to bylo 240 obyvatel.
Po roce 1946 se kvůli politické situaci statut víry a tedy i kostela začal zhoršovat a od 80. let kostel chátral a byl uzavřen. Od roku 1996 se obyvatelé obce snažili kostel obnovit, ale bylo to velmi obtížné, jelikož kostel oficiálně neměl status kulturní památky. V roce 2007 byl kostel prohlášen za kulturní památku. Následující rok začaly opravy, na těch se zásadně uplatnila občanská organizace Hradecký venkov. V květnu roku 2013 byl kostel znovu otevřen a 5. 10. 2013 byl vysvěcen panem farářem Josefem Sochou.
Popis exteriéru editovat
Kostel se nachází v centru obce Suchá. Půdorys kostela má obdélný tvar. Od pohledu je zřejmý materiál použitý při stavbě – cihla, sokl je však z pískovcových kvádrů. Hlavní portál se nachází v západním průčelí a je sedlový v lomeném ústupkovém oblouku. V tympanonu je vyobrazen rovnoramenný kříž. V tympanonu vedlejšího vchodu (rovněž sedlového v lomeném ústupkovém oblouku) na jižní straně je naopak zobrazen znak Harrachů. Opěrný systém kostela je dvoustupňový. Na hřebeni střechy je sanktusová věžička. Na východní straně kostela je odstupňovaný štít a v závěru kněžiště je zastavěné okno, stejně jako obě okna v přední části kněžiště.
V hlavním západním průčelí se nachází hranolová věž, která však byla přistavěna až později. Původně byla věž dřevěná a samostatná. Ve věžici je funkční zvon z roku 1561 odlitý Janem zvonařem z Hradce (dnešní Hradec Králové). Věž je členěná na tři části. V nejnižší části se nachází portál a lomené okno. Ve středním poli se nachází obdélné okno, v nejvyšší části se nachází zvonice s lomeným okénkem. Nad zvonicí jsou dnes již nefunkční hodiny a nad nimi rodový znak Harrachů – tři paví pera vetknutá do zlaté koule.
Nalevo od věžice bylo přistavěno točité schodiště vedoucí na kruchtu a do zvonice s původními dřevěnými schody.
Popis interiéru editovat
Kněžiště je od lodi odděleno vítězným obloukem. Je obdélného tvaru a zaklenuto dvěma poli křížové klenby. Výmalba symbolizuje nebeskou klenbu. Loď je rovněž klenuta křížovou klenbou a jednou vyžlabená žebra jsou svedena do jednoduchých konzol geometrického tvaru. Svorníky jsou kruhové a nejsou zdobné, dříve do některých z nich byla zavěšená ozdobná svítidla. Nástěnné malby nejsou zcela dochované, přesto jsou zřejmé zbytky vegetabilní dekorace okolo sbíhajících se žeber. V západní části lodi se nachází kruchta nesená trojosou hrotitou arkádou. V interiéru si lze všimnout opakujícího se motivu rovnoramenného kříže (tzv světící kříž), například ve výmalbě. Konstrukce krovu nad hlavní lodi je hambalkové soustavy.
Okna mají tvar lomeného oblouku a jsou členěná kovovými rámy, ve vrchní části dvěma jeptiškami a plaménkovým motivem, část oken je dekorována barevnými skly.
Vybavení editovat
Po obvodu lodi jsou tradičně zavěšeny výjevy z Bible znázorňující ukřižování Ježíše Krista.
Neogotický hlavní oltář Nejsvětější Trojice je vyrobený ze dřeva. Pochází z 80. let 19. století. Retabulum je nad římsou děleno na tři části. V jeho hlavní části je vyobrazen Ježíš Kristus a Bůh Otec, nad nimi je holubice představující Ducha Svatého, na vedlejších částech oltáře jsou vyobrazeni věrozvěstové Cyril a Metoděj, ve spodní části jsou vegetabilní zdobné vzory a kalich s hostií a beránkem božím. Celý oltář je dekorován vimperkem s kraby a fiálami. Na nově zrekonstruovaném sedu je vyobrazen znak rodu Harrachů, kteří dali kostel přestavět. Na pravé straně od hlavního oltáře se nachází boční oltář sv. Jana Nepomuckého z 80. let 19. století. Nalevo od hlavního oltáře je umístěna kazatelna, která byla renovována, je dekorována miniaturami korintského sloupu, dalšími vegetabilními ornamenty a liturgickými výjevy. Ve spodní části je nápis „Velíkáť jest sláva následovati Pána. Sirach 25. 38.
U presbytáře se rovněž nachází křtitelnice, která však byla od znovuotevření využita pouze jednou. Na kruchtě se nacházejí původní varhany z roku 1887 od varhanáře Karla Schiffnera.
Kampanologie editovat
Dne 24. 5. 2013 byla v kostele Nejsvětější Trojice otevřena nová kampanologická expozice muzea východních Čech. Jsou zde vystaveny sádrové odlitky dnes již neexistujících zvonů. Většina originálů byla během první světové války roztavena a použita na vojenské účely.
První odlitky zvonů zhotovené Josefem Matějkou z Jaroměře nakoupilo východočeské muzeum již v roce 1902. Sbírka muzea se významně rozrostla mezi lety 1916–1918, kdy byl osud většiny zvonů nejistý, byly tak narychlo zhotovovány kopie.
V Suché jsou vystaveny zvony, které souvisí s okolím vesnice. Nejzajímavější je pravděpodobně odlitek zvonu pocházejícího z roku 1738 od Mikuláše Priqueye. Autor zvonu se na svém díle zmiňuje o válce s Turky a o tom, že zvon byl odlit z jiného roztaveného zvonu z roku 1563.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-07-10]. Identifikátor záznamu 802324707 : Kostel Nejsvětější Trojice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Kronika obce Suchá, kolem roku 1887
Literatura editovat
- Kronika obce Suchá, psána od roku 1887
- Pešek, Josef, Nechanice nad Bystřicí minulostí do přítomnosti, Praha 1916
- Cechner, Antonín, Soupis památek historických a uměleckých, okres Hradec Králové, Praha 1904
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel Nejsvětější Trojice na Wikimedia Commons - http://www.nechanicko.cz/file.php?nid=609&oid=3272900 – 2. 6. 2015, strana 2
- http://www.varhany.net/cardheader.php?lok=2593 – 2. 6. 2015
