Otevřít hlavní menu

Konská (zámek)

zámek v okrese Frýdek-Místek

Bývalý konský zámek stojí v TřinciKonské, v areálu Třineckých železáren, nad potokem Staviska, nedaleko jeho soutoku s Olší. Po necitlivé přestavbě dnes již zámeckou budovu nepřipomíná.

Konská
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba okolo r. 1652 (barokní)
Přestavba po r. 1790 (klasicistní), po r. 1946
Stavebník Jan Jiří Sobek z Kornic
Současný majitel Třinecké železárny
Další majitelé Sobkové z Kornic, Skrbenští z Hříště, Gočálkovští z Gočálkovic, Pačinští z Velké Pačiny, Vlčkové z Dobrozemice, Beesové z Chrostiny, Grohmannové z Gronau
Poloha
Adresa Průmyslová 717, Konská, Třinec, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Konská (zámek)
Konská (zámek)
Konská (zámek), Česko
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o obci Konská pochází z roku 1305, kdy ji vlastnil těšínský kníže a sloužila jeho leníkům. Na konci 15. století se dostala do majetku Václava Sobka z Kornic. V té době zde ještě žádné panské sídlo nestálo. Teprve okolo roku 1652 nechal Jan Jiří Sobek v obci postavit menší barokní zámek, jenž měl Sobkům sloužit jako rodové sídlo. V následujících letech docházelo k rychlému střídání majitelů – postupně jej získávají Skrbenští z Hříště, po roce 1679 Jan Dětřich Gočálkovský z Gočálkovic a v roce 1686 Adam Václav Pačinský z Velké Pačiny, který jej odkázal Jindřichu Vilémovi hraběti Vlčkovi z Dobrozemice. V roce 1790 Konskou od Vlčků odkupuje Jiří Bees z Chrostiny. Jiří Bees využil přítomnosti architekta Josefa Kornhäusela v Těšíně a nechal zámek přestavět v duchu klasicismu. V roce 1894 Konskou od Karla Beese odkoupili Grohmannové z Gronau. V roce 1913 Konskou odkoupil polský těšínský zemský spolek a ten okolo roku 1919 do zámeckých prostor umístil dívčí hospodářskou školu. V roce 1946 byla Konská připojena k Třinci, zámek připadl Třineckým železárnám a prošel radikální přestavbou, po které přišel o památkovou ochranu. Dnes jsou v jeho prostorách šatny a kanceláře Třineckých železáren.

Letohrádek SanssouciEditovat

Spolu s přestavbou konského zámku došlo v jižní části obce k výstavbě zámečku či letohrádku Sanssouci, který Beesové využívali k letním pobytům. Za Grohmannů došlo k začlenění letohrádku do areálu třineckých hutí, v jeho okolí postupně vznikly další objekty hutí, ocelárna, mechanické dílny a sklad. Mezi místními se název Sanssouci nikdy neujal a ti mu, podle nedalekého domu Kaszperů (čp. 46), říkali Kaszperovka. V roce 1953 při přestavbě mechanických dílen došlo k jeho zboření.

LiteraturaEditovat

  • J. Tichánek a kolektiv: Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku, Alpress, Frýdek-Místek 2006.

Externí odkazyEditovat