Wikipedie

Konica

japonský výrobce fotoaparátů

Konica (コニカ, Konika) byl japonský výrobce celé řady produktů, fotografických filmů, fotografických filmových kamer, příslušenství pro fotoaparáty, fotografických a filmových zařízení, kopírek, faxů a laserových tiskáren. V roce 2003 se společnost spojila s japonskou společností Minolta pod novým názvem Konica Minolta.

Konica
Logo
Logo
Základní údaje
Datum založení1873
Datum zániku5. srpna 2003
Charakteristika firmy
Oblast činnostifotografie a výroba
Produktycamera
Mateřská společnostMinolta
Identifikátory
Oficiální webweb.archive.org/web/20010404225631/http://www.konica.co.jp/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pearl II
Konica EE Matic Deluxe (1968)
Konica Foreman

Historie editovat

Společnost sleduje svou historii sahající až do roku 1873 (ještě před datováním společnosti Kodak ve fotografickém průmyslu), kdy lékárník Rokusaburó Sugiura začal prodávat fotografické materiály v obchodě Konišija Rokubé, v té době největšího lékárníka v Tokiu.[1]

V roce 1878 se Rokusaburó podařilo dosáhnout rodinného úspěchu a přejmenoval podnik na Rokuemon VI (Rokudaime Rokuemon). Svůj původní obchod dal svému mladšímu bratrovi a spustil nový obchod, Koniši Honten (hlavní obchod Koniši) v tokijské čtvrti Nihonbaši.

V roce 1882 zahájila společnost Koniši v Japonsku projekt výroby materiálů souvisejících s fotografií: do doby byly tyto produkty dováženy. V roce 1902 začala společnost Koniši prodávat „Cherry Portable Camera“ (チ ェ リ ー 手提 用 暗 函), první japonský fotoaparát vyráběný pro koncového uživatele. Postupem čau byly vydávány nové produkty a firma Koniši se stala přední fotografickou společností v Japonsku. V roce 1921 přenechal Koniši úspěch svému staršímu synovi. Podnik zůstal v rodině, syn stál v čele společnosti a při této příležitosti se z Koniši Honten stala společnost Koniširoku Honten. Jméno Koniširoku bylo převzato ze zkratky jejich jmen, Koniši a Rokuemon. V roce 1936 se společnost „Konishiroku Honten“ stala akciovou společností, která byla v roce 1943 přejmenována na „Konishiroku Photo Industry Co., Ltd.“

Společnost Koniširoku vydala svůj fotoaparát typu „Konica I“ v roce 1948 a po něm v roce 1987 pojmenovala celou vlastní společnost. V roce 1956 byla ve Philadelphii, PA, USA založena společnost „Koniphoto Corporation“ a o šest let později byla v Hamburku založena společnost „Konica Europe Zentrums“. Prodej a servis pro fotografický sektor v Německu probíhal u společnosti Carl Braun v Norimberku od 70. až do 80. let 20. století.[2][3]

V roce 1960 postavila Konica svou první zrcadlovku F : měla kovovou závěrku v ohniskové rovině s nejkratší expoziční dobou 1/2000 sekundy a synchronizací blesku 1/125 sekundy.[4] Jednooké zrcadlovky společnosti Konica byly průkopníkem automatické expozice ve fotoaparátech s clonami v ohniskové rovině a plně výměnnými objektivy. Roku 1963 přišel na trh první 35mm fotoaparát na světě s automatickou expozicí a měřením expozice CdS (Konica Auto S). Firma používala externí expozimetr k automatickému nastavení clony objektivu poté, co uživatel zvolil rychlost závěrky. V roce 1965 následovala první zrcadlovka s automatickým expozičním systémem (Konica Auto-Reflex) a v roce 1968 první kamera na světě s automatickou expozicí TTL (Konica Autoreflex 35 mm FTA v Japonsku, jinak Autoreflex T)[5].[6] Série Autoreflex byla dále vyvinuta až k modelu T4 v roce 1978.[7] 1976 vyšlo speciální vydání Autoreflex T3, omezené na 1 500 kusů.[8] Konica Autoreflex z roku 1965 S modelem Autoreflex T z roku 1968 společnost Konica vylepšila tento design na TTL pomocí stejného automatizačního systému. (Uživatel může na těchto fotoaparátech také nastavit expozici ručně). Ostatní výrobci fotoaparátů nakonec také přijali automatický expozimetr, ale Konica byla na trhu první.

První kompaktní fotoaparát s integrovaným bleskem a automatickou expozicí (Konica C35EF) byl uveden na trh v roce 1975. Jeho nástupce s pasivním automatickým zaostřováním (Konica C35AF) přišel na trh v roce 1977 a v roce 1978 jako první 35mm kompaktní fotoaparát na světě s automatickým osvitem data na snímek (Konica C35EFD). V roce 1979 přišla na trh první 35mm zrcadlovka na světě s vestavěným bezjádrovým mikromotorem pro transport filmu (Konica FS-1).[9] Objektivy Konica mají dobrou pověst;[10][11] To platí zejména pro objektiv 1,8 Pancake dodávaný s FS-1.[12][13]

V roce 1985 byla s fotoaparátem Konica TC-X představena první 35mm kamera, která dokázala číst nově zavedený DX kód pro automatické nastavení citlivosti filmu. Zadní stěna TC-X má průhledové okénko pro kazetu s filmem. TC-X byla poslední zrcadlovka s logem Konica a byla již vyrobena jako zakázka ve společnosti Cosina.[14] Stejně jako první zrcadlovka Konica měla kovovou závěrku.[15] Roku 1987 vyšla první jednorázová kamera a v roce 1989 firma představila nejmenší plně automatický kompaktní fotoaparát na světě (Konica Big Mini).

V 90. letech 20. století podepsala Konica svou první významnou smlouvu s okresem Los Angeles poskytující pronájem kopírek vrchnímu soudu v Los Angeles. To mělo za následek zásadní posun v průmyslu, který dříve kopírky pouze prodával. Počáteční objednávka 250 kopírek v kraji vyžadovala, aby tam společnost Konica přesměrovala veškerý svůj inventář v Severní Americe.

Vysoce kvalitní hledáčková kamera Hexar[16] následoval v roce 1992 velmi dobrým a jasným objektivem 2,0 / 35 mm,[17] což byl nejtišší hledáčkový fotoaparát na světě na trhu.[18] V roce 1995 byl vyvinut systém Konica Picture MD ve spolupráci společností Konica a Sony Corporation. V roce 1996 byla představena APS kamera Konica Super Big Mini BM-S 100. V roce 1997 představila společnost Konica veřejnosti svůj digitální fotoaparát Konica QM 100. V roce 1998 byla na trh uvedena jednotka pro 3,5" optomagnetické disky (OMD-9060) s úložnou kapacitou 640 MB. V roce 1999 byla celosvětově uvedena filmová řada Konica Color Centuria.

V roce 2000 byl představen systémový hledáčkový fotoaparát Konica Hexar RF se třemi výměnnými objektivy, který je kompatibilní s objektivy Leica M ; prodával se do roku 2003.[19] V roce 2001 byly uvedeny na trh digitální fotoaparáty Konica Digital Revio KD-200Z a KD-300Z, v roce 2002 Konica Digital Revio KD-500Z.

Dne 5. srpna 2003 se společnost Konica spojila se společností Minolta a vytvořila společnost Konica Minolta. V roce 2006 společnost Konica Minolta opustila fotografický průmysl.[20] V březnu 2006, sloučený podnik zavřel své fotografické divize pro imaging, které produkovaly barevné filmy, barevné papíry, fotografické chemikálie a digitální stroje pro minilaby. Sekce digitálních zrcadlovek byla převedena na společnost Sony, která je v současné době známá jako řada Sony Alpha. Dai Nippon (DNP) koupil tovární závod společnosti Konica v Odawara a pokračuje ve výrobě papíru pod vlastní značkou, zatímco Seapac získal chemickou továrnu Konica.

Fotografické filmy editovat

Konica byla významným producentem 35mm filmů a souvisejících produktů, včetně vývojových procesorů a tiskových technologií. Ačkoli se nikdy nevyrovnala gigantům jako Kodak nebo Fuji, uznávaná kvalita filmu Konica zajistila obecnou přítomnost na trhu. Původně byl film a papír Konica prodáván pod značkou „Sakura“, což v češtině znamená třešňový květ.

V polovině 80. let uvedla společnost Konica na trh svou řadu filmů SR, poté SR-V (1987), SR-G (1989), Super SR (1991), Super XG (1993), VX a nakonec „Centuria“ v roce 1999.

  •  
    Fotografický film Konica SR-V 100 a SR-G 100, roky 1987—1989
  •  
    Fotografický film Konica Centuria 100, rok 2002
  •  
    Fotografický film Konica VX Super 100/200/400, roky 2005—2006
  •  
    Fotografický film Konica Super SR 200
  •  
    Fotografický film Konica SR-V 400
  •  
    Fotografický film Konica SR 100
  •  
    Fotografický film Konica SR-V 200
  •  
    Fotografický film Konica SR-V 100

Fotoaparáty editovat

35 mm dálkoměrné fotoaparáty s hledáčkem editovat

 
Konica C35
 
Konica FT-1
 
Hexar
 
Konica Autoreflex T2, 1970

Zrcadlovky s bajonetem F editovat

První série jednookých zrcadlovek Konica používala bajonet Konica F, pojmenovaný podle prvního fotoaparátu, který jej začal používat. Jednalo se o bajonetový držák a není kompatibilní s pozdějšími držáky objektivu Konica. Ohnisková vzdálenost příruby F-mount byla 40,5 mm, jeden z nejmenších, jaké kdy byly použity pro 35 mm SLR. Průměr byl 40 mm.

Není identický s bajonetem Nikon F, který má mnohem delší ohniskovou vzdálenost příruby 46,5 mm.

Zrcadlovka s pevným objektivem editovat

Zrcadlovky s bajonetem AR editovat

 
Konica Autoreflex TC (1976–1982)[22] s objektivem Hexanon, vlevo Pancake f1,8
 
Konica FS-1, první zrcadlovka na světě s vestavěným motorovým pohonem

Druhá série zrcadlovek společnosti Konica začala s Auto-Reflex z roku 1965. Tato řada skončila v roce 1987, kdy Konica trh zrcadlovek opustila.

Bajonet pro objektiv AR udržoval stejnou vzdálenost mezi přírubou a filmem, jakou měl předchozí bajonet objektivu Konica F (40,5 mm), ale má větší průměr 47 mm.

Objektivy editovat

Vyměnitelné objektivy Konica SLR byly pojmenovány Hexanon. Optická kvalita většiny objektivů Hexanon je považována za skutečně vynikající, zejména u starších objektivů s pevnou ohniskovou vzdáleností (prime). Mnoho výrobců fotoaparátů s výměnnými objektivy vyrábí mezi svými řadami několik skvělých objektivů, ale Konica dokázala v průběhu let dosáhnout téměř vynikající kvality při širokém rozsahu ohniskových vzdáleností[24] v testech objektivů prováděných několika fotografickými publikacemi.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konica na anglické Wikipedii.

  1. ↑ コニカ株式会社創始者 杉浦六三郎 先駆者たちの大地 IRマガジン NET-IR
  2. ↑ auto motor und sport 10/1972, Seite 156, citováno 8. listopadu 2020.
  3. ↑ knippsen.blogspot.com vom 22. September 2019, Konica Autoreflex TC, citováno 8. listopadu 2020.
  4. ↑ buhla.de, Konica-Spiegelreflexkameras 1960-1987, citováno 24. Oktober 2020.
  5. ↑ buhla.de, Konica Autoreflex T2 1970-1973, citováno 20. října 2020.
  6. ↑ kleinbildkamera.ch, 1968: Konica Autoreflex T, citováno 20. října 2020.
  7. ↑ buhla.de, Konica Autoreflex T4 1978-1979, citováno 22. října 2020.
  8. ↑ buhla.de, Konica Autoreflex T3 1973-1975, citováno 22. října 2020.
  9. ↑ knippsen.blogspot.com vom 29. März 2015, Konica FS-1, citováno 21. října 2020.
  10. ↑ digitalkamera.de vom 19. Januar 2006, Konica Minolta zieht sich aus dem Kamerageschäft zurück, citováno 20. října 2020.
  11. ↑ konicafiles.com, 3. Hexanon AR lenses; unter 8. Sources, Bibliography Quellenangaben, citováno 22. října 2020.
  12. ↑ buhla.de, Konica Hexanon AR 40 mm / F1,8, citováno 20. října 2020.
  13. ↑ Fotografie mit manuellen Objektiven vom 16. Dezember 2015, Konica Hexanon AR 40mm f1.8 Archivováno 24. 10. 2020 na Wayback Machine., citováno 20. října 2020.
  14. ↑ [cit. 2020-06-14]. Dostupné online. (německy) 
  15. ↑ buhla.de, Konica TC-X 1985-1987, Technische Daten und Ausstattungsmerkmale, citováno 23. Oktober 2020.
  16. ↑ digitalkamera.de vom 19. Januar 2006, Konica Minolta zieht sich aus dem Kamerageschäft zurück, citováno 20. října 2020.
  17. ↑ Photonet 1996, Konica Hexar (englisch), (Archivlink) citováno 21. října 2020.
  18. ↑ fotosaurier.de, citováno 20. října 2020 (fast unteres Ende der Webseite).
  19. ↑ cameraquest.com, Konica Hexar RF, citováno 21. října 2020.
  20. ↑ Lidor, Danit. „Konica Exits Photography Business“, Forbes, 20. ledna 2006. Citováno 15. září 2011.
  21. ↑ https://archive.today/20130221232619/http://photo.net/photo/hexar.html#selection-1445.1-1445.13
  22. ↑ optiksammlung.de, Autoreflex TC, citováno 20. 10. 2020.
  23. ↑ konicafiles.com, Konica TC-X (1985–1988) Citováno 7. 11. 2020.
  24. ↑ konicafiles.com, Hexanon AR lenses, especially chapter above the last big picture. Citováno 22. 10. 2020.

Literatura editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Konica&oldid=23370102“