Otevřít hlavní menu

Princ Knut Dánský (27. července 1900 Lyngby14. června 1976 Gentofte) byl dánský princ.

Knut Dánský
Princ Knut (1935)
Princ Knut (1935)
Narození 27. července 1900
Sorgenfri Palace
Úmrtí 14. června 1976 (ve věku 75 let)
Gentofte Hospital
Místo pohřbení Katedrála v Roskilde
Ocenění Řád Serafínů
velkokříž Řádu islandského sokola
Řád slona
Manžel(ka) Karolina Matylda Dánská
Děti Alžběta Dánská
Ingolf Dánský
Kristián Dánský
Rodiče Kristián X. a Alexandrina Meklenbursko-Zvěřínská
Příbuzní Frederik IX. (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

BiografieEditovat

 
Princ Knut se svým bratrem Frederikem (1912)

Původ, mládíEditovat

Narodil se na zámku Sorgenfri za panování svého pradědečka Kristiána IX. jako druhý ze dvou synů dánského prince Kristiána, pozdějšího dánského krále Kristiána X., a jeho manželky Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské. Jeho starší bratr Frederik se narodil jeden rok před Knutem. 29. ledna roku 1906, když princi bylo šest let, král Kristián IX. zemřel a na trůn nastoupil Knutův děd Frederik VIII. a jeho otec se stal korunním princem. V roce 1912 zemřel Frederik VIII. a králem se stal Knutův otec jako Kristián X.

Chlapec byl pokřtěn jako Knud Christian Frederik Michael; jméno Knud (Knut) před ním neslo šest dánských králů, z nichž nejznámější je Knut Veliký, poslední toho jména pak byl Knut VI., jenž zemřel v roce 1202.

Jak bylo u královských princů v té době obvyklé, dostalo se mu vojenské výchovy a vstoupil do Královské námořní akademie.

Manželství, potomciEditovat

Dne 8. září roku 1933 se na zámku Fredensborg oženil se svou sestřenicí (dcerou Knutova strýce Haralda, mladšího bratra Frederika VIII.) Karolinou Matyldou. Z jejich manželství se narodily tři děti, nejstarší dcera a dva synové:

NáslednictvíEditovat

 
Princ Knut se svým bratrem Frederikem (1920)

V Dánsku platilo – podobně jako v jiných monarchiích – následnictví trůnu v mužské linii, tzv. salické právo. Vzhledem k tomu, že Knutův starší bratr Frederik IX., který nastoupil na dánský trůn v roce 1947 po smrti Kristiána X., měl tři dcery a žádného syna, stal se následníkem trůnu korunní princ Knut, jenž v té době měl vedle nejstarší dcery i dva syny. Otázka následnictví byla veřejností i parlamentem dlouze diskutována s tím výsledkem, že v roce 1953 byla v tomto směru přepracována ústava: byl zaveden jednokomorový parlament a zákon o nástupnictví upraven tak, že do nároku na trůn zahrnul i ženy. Tyto změny však musely před uzákoněním projít celým parlamentem a referendem; poté se následnicí trůnu stala Frederikova nejstarší (tehdy třináctiletá) dcera Markéta a princ Knut dostal titul dědičný princ; v pořadí následníků dánského trůnu stál až za dvěma mladšími dcerami Frederika IX. (nejmladší Anna Marie se však po sňatku s řeckým králem Konstantinem II. svých práv k dánskému trůnu vzdala). Po smrti Frederika IX. v roce 1972 nastoupila na dánský trůn jeho nejstarší dcera jako královna Markéta II.

Princ Knut zemřel 14. června roku 1976 a byl pohřben v katedrále v Roskilde, místě posledního odpočinku dánské královské rodiny.

ZajímavostEditovat

Princ Knut nepatřil k populárním a oblíbeným členům královské rodiny (což nepochybně sehrálo svou roli při diskusi o nástupnictví v ženské linii v roce 1953). V Dánsku se používá rčení „En gang til for prins Knud“(„ještě jednou pro prince Knuta“) ve smyslu „opakuji ti to ještě jednou, když jsi to napoprvé nepochopil“; rčení má původ v historce o tom, jak princ Knut nařídil opakovat část jednoho baletního představení, protože měl špatný výhled.

Vývod z předkůEditovat

Externí odkazyEditovat