Wikipedie

Klukovické koupaliště

Klukovické koupaliště se nacházelo pod skalním amfiteátrem v Prokopském údolí v katastrální oblasti Prahy 5 – Jinonicích.[1] Bylo založeno ve 30. letech 20. století a jeho provoz byl ukončen v 60. letech 20. století.[pozn. 1] Pozůstatky polorozpadlých oblých betonových bariér v toku Dalejského potoka byly definitivně odstraněny při revitalizaci tohoto území v prvním kvartálu roku 2013.

Klukovické koupaliště před rokem 1939
Zbytky betonových bariér a stavidla (2012)

Historie editovat

Vznik a zánik koupaliště editovat

Koupaliště v Prokopském údolí pod Klukovicemi bylo zbudováno ve 30. letech 20. století jako součást slunečních lázní s tím, že nezalesněné, prosvětlené údolí s loukou, obklopené malebným, otevřeným přírodním skalním amfiteátrem se pro tento účel jevilo jako mimořádně příhodná lokalita.[3] Dnes (2021) již neexistující nedaleká vlaková zastávka Praha–Klukovice (zrušena v roce 1942) umožňovala zároveň relativně snadný přístup pražských rekreantů železnicí do celého areálu klukovického koupaliště.[3] Koupaliště zbudované na soutoku Prokopského s Dalejským potokem ale disponovalo malou hloubkou (cca 110 cm) vody.[3] K tomu se přidávala i značně studená teplota potoční vody spojená s častým zanášením koryta koupaliště bahnem a drobnými kameny.[3] Během provozu koupaliště docházelo k postupnému zhoršování kvality vody.[3] Poslední negativní vliv – zastínění pláží – pak vedl v 60. letech 20. století k definitivnímu ukončení provozování klukovického koupaliště.[3] Koupaliště chátralo a v korytě Dalejského potoka se postupně rozpadaly jeho oblé betonové konstrukce.[3]

Revitalizace území editovat

Správce Dalejského potoka rozhodl v roce 2012 o definitivním rozebrání a likvidaci veškerých pozůstatků klukovického koupaliště s tím, že v místě bývalého koupaliště bude plně obnoven původní přírodní charakter Dalejského potoka.[3] Zbylé, dosud ještě nerozpadlé, betonové konstrukce byly následně v roce 2013 vybourány a odstraněny z koryta potoka. Levý nárazový břeh (přimykající se ke skalám amfiteátru) byl očištěn až na skalní stěny, zatímco prvý břeh Dalejského potoka byl urovnán, upraven a ponechán v přírodním stavu.[3] Z louky, která vyplňuje vnitřek táhlého potočního oblouku a kde se nachází dětské hřiště, bylo zbudováno několik pozvolných přístupů k vodě.[3][pozn. 2] V korytě potoka po povodních v červnu roku 2013 samovolně vzniklo několik štěrkových lavic.[3]

Flora a fauna editovat

 
Ještěrka zelená (Lacerta viridis) (ilustrační foto)

Vápencové skalní stěny amfiteátru (parabolického tvaru) vypínajícího se nad klukovickým koupalištěm jsou otevřené jižním směrem.[4] Díky tomu zachycují a koncentrují zvýšenou měrou dopadající sluneční záření a tak zde dochází k silnému prohřívání osluněných skalních povrchů a od nich pak k ohřevu přilehlých vzduchových vrstev.[4] Některé rostliny a živočichové se těmto podmínkám přizpůsobily a tak se zde rozvinulo společenství typické pro tzv. vápencové skalní stepi.[4]

To se vyznačuje nízkými trávníky složenými například z ostřice nízké (Carex humilis), válečky prapořité (Brachypodium pinnatum) nebo několika druhů kostřav.[4] Kromě trav zde v horkých dnech roste bělozářka liliovitá (Anthericum liliago) nebo čistec přímý (Stachys recta).[4] Brzy na jaře se zde objevuje i žlutě kvetoucí mochna písečná (Potentilla incana) a později rovněž žlutě kvetoucí (silně ohrožený) devaterník šedý (Helianthemum canum).[4] Kromě bylin a dřevin, které jsou pro tuto lokalitu přirozené, charakteristické a žádoucí se zde ale rozšířily i druhy nepůvodní, méně žádoucí, zavlečené sem během umělého zalesňování, jimiž jsou především trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a borovice černá (Pinus nigra).[4]

Na sluncem vyhřátých stráních klukovického amfiteátru spoře porostlých roztroušenými stromy a keři a se skalnatými výstupy je možno spatřit kriticky ohroženou a v Česku zákonem chráněnou ještěrku zelenou (Lacerta viridis).[4] Početnější populace těchto ještěrek mohou Pražané ještě pozorovat na severu hlavního města především na skalách, které lemují hluboký kaňon řeky Vltavy.[4]

Další zajímavosti v okolí editovat

  • Ve strmé stráni přibližně čtvrtkruhového „klukovického skalního amfiteátru“ nad zaniklým klukovickým koupalištěm se nacházejí v nápadné erozní rýze na krasovém ostrohu klukovické Korálové jeskyně.
  • Na protější straně skalního amfiteátru, který se vypíná nad zaniklým klukovickým koupalištěm se nachází Klukovická jeskyně.
  • Na pravém břehu Dalejského potoka jižně od mostu železniční trati v blízkosti klukovické jeskyně je od roku 1958 chráněná nemovitá kulturní památka (vodní mlýn, špýchar, stodola a brána) – Horův mlýn.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ Koupaliště v Prokopském údolí (klukovické koupaliště) nazývali v době jeho fungování místní lidé poněkud eufemisticky jako Jadran.[2]
  2. ↑ Veškeré revitalizační práce v areálu bývalého klukovického koupaliště probíhaly v období od ledna 2013 do března 2013 v úseku asi 125 metrů po obou stranách toku Dalejského potoka.[3]

Reference editovat

  1. ↑ Klukovické koupaliště (Informační tabule) [online]. Web: Mapy cz [cit. 2021-06-21]. GPS: 50.0389539N, 14.3604278E. Dostupné online. 
  2. ↑ BARTOŇ, Svatopluk. Jak vir přírodu v našem okolí v peklo proměnil. Jinonický kurýr. 2021-05-01, roč. IX., čís. 38, s. 5. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ a b c d e f g h i j k l Odstranění Klukovického koupaliště [online]. Web: Pražská příroda [cit. 2021-06-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f g h i Text na česky psané informační tabuli s názvem: „Naučná stezka údolím Dalejského potoka“, stanoviště číslo 11: „Klukovické koupaliště“

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Klukovické_koupaliště&oldid=20607125“