Klouzek strakoš

druh houby

Klouzek strakoš (Suillus variegatus (Sw.) Kuntze), v některé české literatuře udáván jako hřib strakoš, je jedlá houba z čeledi klouzkovité.

Jak číst taxoboxKlouzek strakoš
alternativní popis obrázku chybí
Klouzek strakoš
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Oddělenístopkovýtrusné (Basidiomycota)
PododděleníAgaricomycotina
TřídaAgaricomycetes
Řádhřibotvaré (Boletales)
Čeleďklouzkovité (Suillaceae)
Rodklouzek (Suillus)
Binomické jméno
Suillus variegatus
(Sw.) Kuntze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Synonyma editovat

  • hřib strakoš
  • hřib kožešník
  • podsosnička
  • vraní pupek, husí pupek[2]
  • kačenka[2]
  • koženáč, kožák[2]
  • máselník, máselka[2]
  • podlíska
  • podborovenka[2]
  • židák, židáček[2]
  • bezpráce
  • žluťák[2]

Vzhled editovat

Makroskopický editovat

Klobouk má v průměru 3–15 cm. Tvar klobouku je zpočátku polokulovitý, poté polštářovitý až ploše polštářovitý v dospělosti, ve stáří, někdy až plochý, suchý, za vlhka mírně slizký. Okraj klobouku je v mládí podvinutý, v dospělosti pak ostrý. Barva je žlutavě olivová až špinavě pomerančová ve stáří až olivově nazelenalá. V mládí je klobouk pokrytý hnědou až červenohnědou plstí, která ve stáří mizí. Pokožka klobouku se dá sloupat velice obtížně nebo vůbec.

Rourky jsou relativně krátké 8–15 mm dlouhé, v mládí okrově žluté v dospělosti pak až olivově hnědé, na řezu a otlačením modrající. Póry jsou zbarvením jakoby špinavější než rourky, drobné, v mládí kulaté, pak téměř hranaté. Poraněním trochu modrají, později se modrá mění na hnědou.

Třeň je 30–90 mm dlouhý a 25–40 mm široký, v mládí břichatý, poté válcovitý, zprvu jemně plstnatý, potom téměř hladký, plný. Barvy citrónově žluté až okrově žluté, na bázi s hnědočerveným nádechem, dole někdy bledě plstnatý.

Dužnina je dosti tvrdá a pružná, ve třeni trochu vláknitá. Barva je nad rourkami a pod povrchem klobouku nažloutlá až citrónově žlutá, ve třeni s pomerančovým odstínem. Na řezu slabě zelená nebo modrozelená. Vůně je houbová až pryskyřičná, někdy pestřecová, chuť mírná, nevýrazná.

 
Dospělé plodnice

Mikroskopický editovat

Výtrusy jsou světle žluté, elipsovitě vřetenovité, velikost mají 8–10 × 3–4 mikrometrů.[3] Výtrusný prach je olivově hnědý.

Výskyt editovat

Roste od července až do listopadu, v písčitých borech, zejména v mladším porostu. Upřednostňuje borovici lesní, kyselejší půdu a vlhká až podmáčená místa. Je to všeobecně rozšířený druh zejména v nížinách, ale vyskytuje se i ve vyšších polohách.

Použití editovat

Strakoš je jedlá houba. Ke sběru se hodí hlavně mladé plodnice.

Nejčastější záměny editovat

Zaměnit ho lze s taktéž jedlým, klouzkem kravským, který má však klobouk hladký a za vlhka silně slizký.

Odkazy editovat

 
Klouzek strakoš

Reference editovat

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04]
  2. a b c d e f g Klouzek strakoš - Suillus variegatus (Sw.) Richon & Roze 1888 | Atlas hub -. Houbaření [online]. Robert Hanzlík [cit. 2020-07-13]. Dostupné online. 
  3. Rita Lüder. Grundkurs Pilzbestimmung, Eine Praxisanleitung für Anfänger und Fortgeschrittene. 1.. vyd. Wiebelsheim: Quelle & Meyer, 2007. ISBN 3-494-01341-1. S. 161. 

Literatura editovat

  • Josef a Marie Erhartovi: "Houbařský atlas", str. 23. Nakladatelství Finidr, Český Těšín. ISBN 80-86682-18-8
  • Rudolf Veselý, František Kotlaba, Zdeněk Pouzar: "Přehled československých hub", str. 333. Nakladatelství Academia, Praha, 1972.
  • Andreas Gminder, Tanja Böhningová: "Houby", str. 38. Euromedia Group, k.s, Praha, 2009. ISBN 978-80-242-2330-8

Externí odkazy editovat