Kleftové (řecky κλέφτης, plurál κλέφτες kleftis, kleftes, což původně znamenalo pouze zloději) byli řečtí bandité a bojovní horalé, kteří žili na venkově v období nadvlády Osmanské říše nad Řeckem. Vzhledem k vývoji řecko-tureckých vztahů má nyní termín kleft spíše pozitivní význam a označuje Řeky žijící v tehdejší době.

Dimitrios Makris, řecký náčelník kleftů v 19. století[1]

Kleftové za osmanské éry byli většinou lidé snažící se uniknout pomstě, daním, dluhům a stíhání osmanskou správou. Pořádali nájezdy na lidi cestující jejich územím či na izolované osady a žili v nepřístupných horách a odlehlých krajích.

Slova jako kleptomanie a kleptokracie jsou stejného původu jako termín kleft. Pocházejí od slova κλέπτειν, což znamená „krást“.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klepht na anglické Wikipedii.

  1. Dontas 1966, s. 24: "Born in 1800, Demetrios Makris, a kleftis, had succeeded his father to the kapetaniliki in the district of Zyghos. A simple yet very stubborn man, like Dimo - Tselios he was a great patriot."

Související články editovat

Externí odkazy editovat