King (holub)

plemeno holuba

King je moderní plemeno holuba vyšlechtěné ve Spojených státech. Cílem šlechtění bylo získat velká jatečná holoubata v intenzivním chovu. Je to nejtěžší plemeno holubů, běžně dosahuje hmotnosti kolem jednoho kilogramu, velcí ptáci dorůstají do hmotnosti 1100-1400 g, mladá zvířata mají 870-1080 g. Postupem času došlo k rozdělení na dva užitkové směry: užitkový king je spíše menší, stále velkého tělesného rámce, velmi plodný, což je kromě hmotnosti další podmínka užitkovosti holuba, a nejčastěji je bílý. U výstavního kinga je cílem co největší hmotnost i na úkor plodnosti. Je to mohutný holub s krátkým, širokým a hlubokým tělem, jehož spodní část je formovaná do charakteristické kolíbky. Je špatným letcem vhodným pro voliérový chov. V seznamu plemen EE má číslo 0204.

King
King černý tygr
King černý tygr
Základní informace
Země původuUSAUSA USA
SynonymaAmerický king
VyužitíOkrasný chov
Stupeň prošlechtěníUšlechtilé plemeno
Směr užitkovostiOkrasné plemeno
Tělesná charakteristika
Hmotnost1100-1400 g
Tělesný rámecVelký
Klasifikace a standard
Plemenná skupinaSlepičáci

Historie editovat

Historie kingů začíná v americkém státě New Jersey, kde v roce 1890 choval Harry Baker velké, silné a krásné holuby. Předci těchto holubů byli zakrslí holubi, maltézští holubi, aby výslední ptáci získali kolébkovou postavu a kompaktnost, římani, pro velikou postavu, a mondény. Již Harry Baker při šlechtění dal těmto ptákům název "king", aby dal výrazně najevo velikost a eleganci, se kterou plemeno vystupuje.

V roce 1895 Baker prodal svůj chov Williamu McMahonovi, i ten v něm pokračoval a rozvíjel jej. Snažil se více zvýšit popularitu kingů ve Spojených státech. V té době se ale kingové od těch dnešních lišili jednou důležitou věcí; byli pouze v čistě bílé barvě. Několik bílých kingů prodal McMahon chovateli Eugenovi G. Girouxovi. Ten, spolu se svým bratrem, začal s chovem bílých kingů a během krátké doby měl již přes tisíc kusů a snažil se prosadit prodáváním masa z kingů. Také založil klub "White King Squab Company".

Opravdovým průkopníkem v chovu kingů se stal až C. Ray, který ze standardních bílých kingů vyšlechtil i stříbrnou variantu, se kterou sklidil velký úspěch. V roce 1915 sepsal standard plemene, který byl později schválen kalifornských klubem chovatelů holubů. O několik let později byl standard znovu přepracován; hlavně kvůli novým barevným variacím. Jednalo se třeba o černý ráz, indigo, černý tygr…

 
Bilí kingové
 

Současnost editovat

Dnes se již kingové jako masné plemeno nevyužívají, jsou to hlavně okrasní ptáci vhodní pro výstavy. V České republice se tito holubi chovají spíše vzácně, nejpočetnější jsou v rodných Spojených státech a Německu. Od roku 1960 má Česko vlastní chovatelský klub; Klub chovatelů holubů kingů.

Vzhled editovat

Kingové jsou holubi velkého tělesného rámce, jsou těžcí, mohutní a přesto elegantní s jemnými křivkami. Je pro ně charakteristická kolébková hruď, která se vyskytuje u všech druhů slepičáků. Mohou mít až jeden kilogram a jejich výška se pohybuje okolo 30 cm.

Mají vysoké čelo, široké líce a celkově mohutnou hlavu, zaoblenou horní klenbu hlavy a dobře spadající záhlaví. Oči jsou velké, většinou černé, umístěné po stranách hlavy tak, že při pohledu zepředu nejsou vidět. U většiny rázů jsou časté červené obočnice. Zobák by měl být vodorovně držený, krátký a silný, jeho barva se liší podle barevných rázů, ale bývá do oranžova. Krk je široký, dobře osvalený a masitý. Měl by být vzpřímený, je středně dlouhý. Nohy jsou opeřené, středně dlouhé, s širokými stehny. Jsou rovné s červenými běháky. Pro kingy charakteristický postoj na špičkách předních prstů.[1]

Chov editovat

Pokud si chceme pořídit kinga, je vhodné obstarat dovoz přímo ze mě původu nebo z Kanady, dobré chovy jsou ale i v Nizozemsku[1]. King z dobrého chovu není levná záležitost, při koupi ze Spojených států se běžně cena pohybuje okolo 900 USD (= 22 137 Kč) [1]. V Evropě jsou ceny nižší, běžně mezi 3 – 10 000 Kč,[1] záleží na barevném rázu, na kvalitě chovu a kvalitě jednotlivců.

Chov kingů není jednoduchý, přestože jsou plodní, nejsou to příliš dobří rodičové a většinou je nutné obstarávat náhradní chůvu, ze slepičáků se hodí třeba florentští slepičáci nebo modeny. Samotné hnízdění probíhá většinou v létě. Hodí se pro voliérový chov, kde budou mít dostatek prostoru. Podávají se klasické krmné směsi, vhodné jsou i ty pro krátkozobá nebo středozobá plemena holubů.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingtaube na německé Wikipedii.

Externí odkazy editovat