Otevřít hlavní menu

Kazimír II. Lenčický (polsky Kazimierz II łęczycki ) (1262/6510. června 1294) byl spolu s bratry kníže břestsko-kujavský a dobřiňský v letech 12671288, kníže lenčický (12881294). Od r. 1292 vazal českého krále Václava II.

Kazimír II. Lenčický
Narození Desetiletí od 1260
Úmrtí 10. června 1294
Rodiče Kazimír I. Kujavský a Eufrosina Opolská
Příbuzní Eufemie Kujavská, Vladislav I. Lokýtek, Siemomysl Kujavský, Zemovit Dobřiňský a Lešek II. Černý (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Kazimír I. Kujavský
matka Eufrosina Opolská
nevlastní bratr Lešek II. Černý
nevlastní bratr Zemomysl Inowroclavský
bratr Vladislav I. Lokýtek
bratr Zemovít Dobřiňský
sestra Eufemie Kujavská

Byl druhým synem Kazimíra Kujavského a jeho třetí ženy Eufrosiny Opolské.

MládíEditovat

Narodil se jako čtvrtý syn Kazimíra Kujavského. Jeho matkou byla otcova třetí manželka Eufrosina Opolská. V době smrti svého otce, byl Kazimír ještě dítě. S bratry Vladislavem a Zemovítem zdědili knížectví břestsko-kujavské a dobřiňské, za něž vládla jako regentka do roku 1275 jejich matka Eufrosina. Vládu v lenčickém knížectví převzal Kazimírův nevlastní bratr Lešek II. Černý, který v té době byl již knížetem sieradzkým. Druhý nevlastní bratr Zemomysl zdědil knížectví inowroclavské. Po smrti bezdětného Leška roku 1288 získal Kazimír knížectví lenčické. Bratrovi Vladislavu Lokýtkovi připadlo knížectví sieradzké.

Spolupráce s Vladislavem LokýtkemEditovat

V roce 1289 se Kazimír a Vladislav Lokýtek spojili s bratrancem Boleslavem II. Mazovským a obsadili Krakov, kde vládl jejich další příbuzný Jindřich IV. Probus. Dne 26. února 1289 v bitvě u Sieradzi společně porazili slezská vojska Jindřicha Probuse, Jindřicha Hlohovského, Bolka I. Opolského a Přemka Stínavského. Boleslav II. se poté vzdal nároku na krakovský trůn, kterého se pomocí Lva Haličského rozhodl zmocnit Vladislav Lokýtek.

Úzká spolupráce Kazimíra s Vladislavem byla také během války proti českému králi Václavu II. Ovšem, na podzim roku 1292 utrpěli porážku a byli zajati. Dne 9. října 1292 byli Kazimír a Vladislav nuceni podepsat mírovou smlouvu a tím se stali vazaly krále Václava II. Kazimír ani Vladislav se nehodlali vzdát svých plánů na získání Malopolska a proto se 6. ledna 1293 v Kališi setkali s Přemyslem II. Velkopolským a arcibiskupem z Hvězdna, Jakubem Świnkou, aby projednali možnost společné akce, k získání města Krakova.

Kazimír byl však 10. června 1294 zabit v bitvě na břehu řeky Bzury, kde po útoku na Lenčice bojoval s litevským knížetem Witenesem. Kazimír nebyl ženatý a nezanechal potomky. Lenčické knížectví tak připadlo Vladislavu I. Lokýtkovi. Místo Kazimírova odpočinku není známo, snad v klášterním kostelem v Tumu u Lenčice.

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kazimierz II łęczycki na polské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat