Katovická hora
Katovická hora (též Kněží hora podle pověsti o kněžně, která se zde zřítila ze srázu s kočárem) je vrchol v Blatenské pahorkatině o nadmořské výšce 493 metrů, nacházející se nad ústím Březového potoka do řeky Otavy severozápadně od Katovic.
| Katovická hora | |
|---|---|
.JPG) Zbytky valů po raně středověkém osídlení | |
| Vrchol | 493 m n. m. |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Blatenská pahorkatina / Horažďovická pahorkatina / Radomyšlská pahorkatina / Krtská pahorkatina[1] |
| Souřadnice | 49°16′51″ s. š., 13°48′46″ v. d. |
  Katovická hora | |
| Povodí | Otava |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní rezervace editovat
Ve vrcholové a západní části hory byla v roce 1985 vyhlášena přírodní rezervace Kněží hora, která má za úkol ochranu původní doubravy typické pro Strakonicko a řady druhů chráněných rostlin.
Hradiště editovat
Ve vrcholovém prostoru hory se nacházejí pozůstatky raně středověkého hradiště. Jedná se o elipsovité hradiště o celkové rozloze asi 8 hektarů. Samotnou akropoli obepíná po celém obvodu val. Ze severu je k ní připojeno vnitřní a vnější předhradí. Všechny tři části jsou opevněny mohutnými valy, vnější a vnitřní předhradí dokonce valem dvojitým. Jednalo se zřejmě o dřevohlinité opevnění s čelní na sucho kladenou kamennou plentou. Těžiště osídlení lze datovat do 9. století. Nálezy dokládají zánik alespoň části hradiště mohutným požárem.
Žižkův most editovat
Pod západním svahem asi 150 metrů proti proudu Březového potoka od jeho soutoku s Otavou se nachází kamenný tzv. Žižkův most – kamenný most o jednom oblouku, který překlenoval původní tok potoka. Dnes se most nachází mimo potok i mimo cestu. Ve staré pověsti je spojen s Žižkovým tažením na hrad Rabí. Most byl však postaven až v 17. nebo 18. století, kdy zde jezdily formanské vozy, než byla postavena nová císařská silnice (dnešní silnice I/22).
Grafitové štoly editovat
V západním svahu se nachází trojice nepoužívaných štol, které jsou reliktem těžby grafitu na počátku 20. století. Nejhořejší štola je již zasypaná závalem. Propadlé vrstvy stropu jsou viditelné v lesíku nad štolou. Dvě spodní štoly se dochovaly dodnes. Vstup do nich je nebezpečný z důvodu hrozícího závalu zejména po vydatnějších deštích. Hrozí zde i pád do propojovací šachty mezi štolou spodní a střední. V nedávné minulosti již byly zaznamenány smrtelné případy.
Reference editovat
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda - Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006, ISBN 80-7011-913-6)
