Otevřít hlavní menu

Katia a Marielle Labèquovy

sesterské klavírní duo

Katia Labèque (* 11. března 1950 Bayonne) a Marielle Labèque (* 6. března 1952 Bayonne) jsou francouzské klavíristky, které tvoří sesterské klavírní duo.

Katia Labèque
Základní informace
Narození 11. března 1950 (69 let)
Bayonne, FrancieFrancie Francie
Nástroje klavír
Aktivní roky 1968–
Partner(ka) David Chalmin
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Marielle Labèque
Základní informace
Narození 6. března 1952 (67 let)
Bayonne, FrancieFrancie Francie
Nástroje klavír
Aktivní roky 1968–
Manžel(ka) Semjon Byčkov
Web ww.labeque.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Vzdělání a raná klavírní dráhaEditovat

Katia a Marielle Labèquovy se narodily v příhraničním městě Bayonne, ležícím v baskickém regionu na jihozápadním pobřeží Francie. Otec byl lékař a ragbista, který zpíval ve sboru opery v Bordeaux. Italská matka Ada Cecchiová, bývalá žačka pianistky Marguerite Longové,[1] se stala první učitelkou klavíru obou sester v jejich třech a pěti letech.[2] Po absolutoriu na pařížské konzertvatoři v roce 1968 začaly účinkovat s repertoárem pro klavír pro čtyři ruce a skladbami pro dva klavíry. Debutové album Les Visions de l'Amen od skladatele Oliviera Messiaena[3] nahrály pod jeho uměleckým vedením. Následně se věnovaly soudobé vážné hudbě s přednesem děl Luciana Berii,[4] Pierra Bouleze, Philippa Boesmanse, Györgyho Ligetiho a Oliviera Messiaena.

Mezinárodní kariéraEditovat

Gershwinovy náhravky Rapsodie v modrém pro dva klavíry z roku 1980 v jejich provedení se prodalo přes půl milionu kopií.[5] Vedle klasického repertoáru vystupovaly s díly napříč žánry a styly, jakými jsou jazz, ragtime, flamenco, minimalismus, barokní hudba v provedení na dobové nástroje, stejně tak se podílely na skladbách pop music a experimentálního rocku.

S italským fagotistou Marcem Postinghelem realizovaly interpretaci barokní hudby na fortepiana objednaná v roce 1998. S těmito nástroji pak koncertovaly společně s italskou skupinou Il Giardino Armonico[6] pod taktovkou Giovanniho Antoniniho. V roce 2000 vystoupily k bachovskému jubileu s německou Musica Antiqua Köln vedenou Reinhardem Goebelem. Účinkovaly také s komorním orchestrem English Baroque Soloists řízeným sirem Johnem Eliotem Gardinerem, benátským barokním orchestrem dirigovaným Andreou Marconim, či londýnským Orchestra of the Age of Enlightenment[7] pod taktovkou sira Simona Rattla.[8]

V berlínském amfiteátru Waldbühne zahrály v roce 2005 před 33 tisíci diváky na závěrečném koncertu sezóny Berlínských filharmoniků.[9]

Některá díla byla zkomponována přímo pro sesterské duo, včetně skladby „Linea“ od Luciana Berii pro dva klavíry a bicí nástroje, díla „Water Dances“ pro dva klavíry od Michaela Nymana, skladby „Battlefield“[10] pro dva klavíry a orchestr od Richarda Dubugnona, „Nazareno“[11] pro dva klavíry, bicí a orchestr od autorů Osvalda Golijova a Gonzala Graua, „The Hague Hacking“[12] pro dva klavíry a orchestr skladatele Louise Andriessena, nebo dílo „Capriccio“ od Philippa Boesmansa.

Umělkyně se ujaly také instrumentální verze West Side Story pro dva klavíry a bicí upravené Irwinem Kostalem a zahrály Ravelovo Bolero v zápisu pro dva klavíry a baskické bubny s triem Kalakan. Ve Francii, Anglii, Itálii a na Kubě uvedly premiéru skladby „Four Movements“ pro dva klavíry od skladatele Philipa Glasse. V listopadu 2011 představily v londýnském Kings Place projekt 50 Years of Minimalism (50 let minimalismu)[13] s díly autorů Johna Cage, Davida Chalmina, Williama Duckwortha,[14] Arva Pärta, Michaela Nymana, Terryho Rileye, Steva Reicha, Howarda Skemptona, Nicoly Tescariho a dalších.

NahráváníEditovat

V období 1970–1997 klavírní duo nahrálo alba pro vydavatelství Erato (Warner Classics), Philips Records, EMI Classics, Sony Music Entertainment, a Decca Records. Následovala desetiletá přestávka než v roce 2007 sestry založily vlastní italský label KML Recordings, zaměřený nejen na klasickou hudbu. Vedle vlastního repertoáru produkují díla mladých umělců, včetně experimentálního rocku (B for Bang DimensionX, Dream House, Red Velvet) a lidové hudby (Mayte Martinová, Kalakan).

Roku 2005 založily v Římě nadaci „Fondazione Katia e Marielle Labèque“ s cílem prohloubení vztahu mezi hudbou a jejím dopadem, uváděním nových děl pro dva klavíry do života i podporou experimentálních skupin.

V roce 2012 zřídily nahravácí studio „Studio KML“ v Římě, jakožto místo střetnutí hudebníků podporovaných jejich nadací a členy zázemí vydavetelství KML Recordings. První nahrávkou vzešlou ze studia se stala skladba „Minimalist Dream House“.[15]

Soukromý životEditovat

Partnerem Katii Labèqueové je o 30 let mladší francouzský skladatel, producent a kytarista David Chalmin ze skupiny Triple Sun.[16] Krátce vdaná byla za anglického kytaristu Johna McLaughlina, v jehož kapele účinkovala na počátku 80. let dvacátého století. Manželem Marielle Labèqueové je dirigent Semjon Byčkov, s nímž žije v Paříži.[17][16][18] Sestry bydlely společně v několika evropských městech. V roce 1987 se přestěhovaly do Londýna a o šest let později do paláce v italské Florencii. Od roku 2005 jim patří část zrekonstruovaného paláce v Římě ze 17. století, kde sídlí jejich vydavatelství.[19][1]

DiskografieEditovat

  • 1969 : Olivier Messiaen, Visions De L'Amen
  • 1970 : Bartok, Sonata for 2 Pianos and Percussion
  • 1972 : Rachmaninov, 24 Preludes & Suite No. 2
  • 1972 : Hindemith – Martinu
  • 1979 : Marius Constant : Psyche
  • 1980 : Gershwin, Rhapsody In Blue / Piano Concerto In F
  • 1981 : Brahms, Les 21 danses hongroises pour piano à 4 mains
  • 1981 : Gershwin's songs (s Barbarou Hendricksovou)
  • 1982 : Scott Joplin, Gladrags
  • 1983 : Liszt, Réminiscences de Don Juan
  • 1984 : Prokofiev, Peter and The Wolf a Saint Saëns, Le Carnaval des animaux (s Jicchakem Perlmanem a Izraelskou filharmonií pod vedením Zubina Mehty)
  • 1984 : Rossini, Petite messe solennelle
  • 1984 : Gershwin, An American in Paris
  • 1985 : Gershwin, Rhapsody in Blue (s Cleveland Orchestra pod vedením Riccarda Chaillyho)
  • 1985 : Bizet, Fauré, Ravel, Jeux d'Enfants
  • 1985 : Bartók, Sonata for Two Pianos and Percussion; Concerto for Two Pianos, Percussion and Orchestra (se City of Birmingham Symphony Orchestra pod vedením sira Simona Rattla)
  • 1987 : Stravinsky, Petrouchka / Concerto For 2 Pianos
  • 1987 : Gershwin, I got Rhythm – Music for Two Pianos
  • 1988 : Bernstein, Symphonic dances and songs from West Side Story
  • 1989 : Poulenc, Concerto pour 2 Pianos (s Boston Symphony Orchestra pod vedením Seidži Ozawy)
  • 1989 : Mozart, Piano Concerti (s Berlínskými filharmoniky pod vedením Semjona Byčkova)
  • 1990 : Mendelssohn / Bruch, Piano Concerti (s Philharmonia Orchestra)
  • 1990 : Love of colours
  • 1990 : Dvorak, Slavonic Dances Op. 46 & 72
  • 1991 : Encore !
  • 1993 : España !
  • 1994 : Tchaikovsky, Piano fantasy : music for two pianos
  • 1996 : En blanc et noir – Debussy Album
  • 1997 : Carnival (další umělci Elton John, Madonna, Paul Simon, James Taylor, Sting, Tina Turner aj.)
  • 2001 : Brahms – Tchaikovsky – Debussy (kompilační album)
  • 2003 : Piano Fantasy (kompilační album - box 6 CD)
  • 2006 : Maurice Ravel
  • 2007 : Stravinsky / Debussy
  • 2007 : Schubert / Mozart
  • 2008 : De fuego y de Agua (s Mayte Martínovou)
  • 2009 : Erik Satie
  • 2010 : The New CD box
  • 2011 : Gershwin–Bernstein, Rhapsody in Blue – West Side Story
  • 2011 : Nazareno
  • 2013 : Minimalist Dream House
  • 2015 : Philip Glass, Double Piano Concerto (pouze na iTunes)

FilmografieEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Katia and Marielle Labèque na anglické Wikipedii.

  1. a b Marielle et Katia Labèque, émission C'est de famille sur Europe 1, 25. července 2011.
  2. Katia and Marielle Labèque interviewed with their parents in 1969, videos.ethologique.net (francouzsky)
  3. "Les Visions de l'Amen", first album of Katia and Marielle Labèque
  4. Concerto of Luciano Berio, INA archive, (francouzsky)
  5. Biography of Katia & Marielle Labèque [online]. Official website [cit. 2011-12-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Bach on fortepianos with Il Giardino Armonico
  7. Concert review with The Orchestra of the Age of Enlightenment
  8. Labèque sisters and Simon Rattle, historical trio, actualite.portail.free.fr (francouzsky). actualite.portail.free.fr [online]. [cit. 13-12-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 25-12-2012. 
  9. Concert review, Waldbühne 2005, with Berlin Philharmonic conducted by Sir Simon Rattle, Tagesspiegel
  10. Concert review of Richard Dubugnon's "Battlefield" on Disney Hall (Los Angeles)
  11. Osvaldo Golijov and Gonzalo Grau's "Nazareno" concert review, El Mundo (španělsky)
  12. Louis Andriessen's "The Hague Hacking" concert review
  13. "50 Years of Minimalism" concert review, King's Place of London in November 2011
  14. Music review of William Duckworth creative work, Artsjournal
  15. Presentation of "Minimalist Dream House" project on France Musique radio (francouzsky. sites.radiofrance.fr [online]. [cit. 2016-12-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-04. 
  16. a b Barney Zwartz. Mystical double joy of Labeque sisters. The Sydney Morning Herald [online]. 2013-10-18 [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. WROE, Nicholas. Semyon Bychkov: beating time. The Guardian. 22-11-2012. Dostupné online [cit. 20-06-2016]. (anglicky) 
  18. Milestones for conductor Semyon Bychkov [online]. 02-01-2009 [cit. 2010-10-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Marella Caracciolo. Musicians Katia and Marielle Labèque’s Antique-Filled Apartment and Studio in Rome [online]. Architectural Digest, 2016-12-07 [cit. 2016-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat