Otevřít hlavní menu

Karol Piegza

polský učitel, aktivista, spisovatel, folklorista, fotograf a malíř

Karol Piegza (9. října 1899, Lazy (nyní část Orlové) – 3. února 1988, Jablunkov) byl polský učitel, aktivist, spisovatel, folklorista, fotograf a malíř působící na „ Zaolží‘‘ v Těšinském Slezsku.


Karol Piegza
Karol Piegza.jpg
Narození 9. října 1899
Lazy
Úmrtí 3. února 1988
Jablunkov
Národnost polská
Povolání Učitel
Znám jako etnograf, folklorista, redaktor a malíř
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

Karol Piegza se narodil jako syn horníka. Po ukončení docházky do základní školy absolvoval čtyři třídy polského gymnázia v Orlové Aby se vyhnul vojenské službě začal pracovat na šachtě. Bez vědomí rodičů odešel studovat na učitelský ústav v Bobreku u Těšína. Počátkem 1917 roku byl odveden do rakousko-uherské armáda na italskou frontu . Koncem 1918 roku se nemocný vrátil a následně úspěšně absolvoval učitelský ústav maturitou v roce 1919. V září téhož roku nastoupil na první učitelské místo v rodných Lazích. Po 4 letech převzal místo učitele kreslení na polském reálném gymnáziu v Orlové, kde zastupoval Gustawa Fierlu. Po odchodu z gymnázia v Orlové byl jmenován ředitelem školy v Lazích a v této funkci pracoval až do 1. 9. 1938, kdy se stal ředitelem nově vybudované polské školy ve Stonavě. Poč. 1940 byl uvězněn v koncentračních táborech Dachau a Mauthausen. Po návratu až do konce války byl úředníkem na nádraží v Orlové a pekárně v Lazích. Po válce odešel do Jablunkova na místo ředitele zdejší polské školy. V této funkci setrval až do důchodu. V Jablunkově začal publikovat, maloval a fotografoval, věnoval se sběratelství, dokumentaci a studiu lidové kultury. Už před 2.sv. válkou byl aktivním členem turistického spolku Beskid Śląski a Śląskiego Związku Literacko-Artystycznego. Po válce se aktivně zapojil do spolkového života polské menšiny. Byl u zrodu místní organizace PZKO, byl členem Sekcji Literacko-Artystycznej i Folkorystycznej PZKO. Vedle práce pedagoga a národopisné byl také malířem a básníkem. Podílel se na přípravě národopisných programů, spolupracoval s muzei v regionu a byl redaktorem časopisu Zwrot. V roce 1948 inicioval a zorganizoval 1. ročník folklorních slavností polské menšiny Gorolski Święto, které se konají každoročně dosud.

V roce 1983 za zásluhy pro lidovou kulturu mu byla udělena Cena Oskara Kolbelgra (Nagroda im.Oskara Kolbergra). Po jeho smrti mu bylo v Jablunkově oteveno malé muzeum a na průčelí Domu PZKO umístěna pamětní deska.

TvorbaEditovat

 
Pamětní deska na průčelí Domu PZKO v Jablunkově

Karol Piegza psal v literární polštíně a v těšinském nářečí. První, meziválečné období je spojeno s územím Karvinska a okolí. Popisuje život horníků, sbírá anekdoty. Na Jablunkovsku je fascinován beskydskou krajinou a životem místních horalů. Jeho tvorba - knihy, básně a fotografie byly úzce spojeny s folklórem oblasti Zaolží .

BrožuryEditovat

  • Malarze śląscy (1937)
  • Kozubowa (1939)
  • Ceramika cieszyńska (1971)
  • Komedianci (1979)
  • · Cieszyńskie skrzynie malowane (1983)

Sbírky příběhůEditovat

  • Sękaci ludzie (1963) i (1979)
  • Opowiadania beskidzkie (1971)
  • Tam pod Kozubową (1974)

Sbírky poezieEditovat

  • Echa spod hałdy (1975)

OstatníEditovat

  • Hawiyrski bojki (1952)
  • Gajdosz z Kurajki (1953)
  • Toporem pisane (1955)
  • Nowele beskidzkie (1961

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Biografický slovník Slezska a severní Moravy. - D. 5. Ostrava, Ostravská univerzita 1998. 146 s.
  • Málková, I, Urbanová, S. a kol.: Literární slovník severní Moravy a Slezska (1945 - 2000). Olomouc, Votobia 2001. 367 s.
  • Kalendárium regionálních osobností (Havířov a okolí) 2003. Havířov, Městská knihovna v Havířově 2003. 63 s.
  • Richter, L.: karol Piegza. In: Těšínsko, 2000, č. 3, s. 28-30
  • Polscy artyści na Zaolziu 1945–1995. Bielsko Biała, Muzeum Okręgowe 1995. 79 s.

Externí odkazyEditovat