Carl Millöcker
Carl Millöcker (Carl Joseph Millöcker) (29. srpna 1842, Vídeň, Rakousko – 31. prosince 1899, Baden, Rakousko) byl rakouský operetní skladatel.
| Karl Millöcker | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Carl Joseph Millöcker |
| Narození | 29. dubna 1842 Vídeň |
| Úmrtí | 31. prosince 1899 (ve věku 57 let) Baden |
| Místo pohřbení | Vídeňský ústřední hřbitov |
| Alma mater | Univerzita hudebních a dramatických umění ve Vídni |
| Povolání | dirigent a hudební skladatel |
| Choť | Karoline Millöcker[1] |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v rodině zlatníka, ale neměl žádný vztah k tomuto řemeslu. Vystudoval na vídeňské konzervatoři. Jeho talent zpozoroval Franz von Suppé, který jej nejprve přijal do svého orchestru jako flétnistu a v roce 1864 mu zařídil zaměstnání v Landestheatheru ve Štýrském Hradci (Graz). Zde napsal své první dvě operety, Der tote Gast a Die Lustigen Binder (obě v jednom dějství), které měly společnou premiéru 21. prosince 1865 s nevelkým úspěchem.
O dva roky později, v roce 1866 jej Suppé doporučil na místo dirigenta do Theater an der Wien. Řediteli divadla sa však nelíbila Millöckerova nedisciplinovanost a protože jej nepovažoval za příliš talentovaného, brzo ho vyhodil. Zatrpklý a ponížený opustil Vídeň a našel si nové zaměstnání v Německém divadle v Budapešti. V Budapešti uvedl svojí první větší operetu (ve třech dějstvích), Die Fraueninsel (1868). Do Vídně se opět mohl vrátit na místo dirigenta až v roce 1869, když se ředitelem v Theater an der Wien stal Maximilián Stein.
Svého největšího úspěchu dosáhl až 6. prosince 1882, když měla premiéru jeho nejslavnější opereta, Žebravý student (něm. Der Bettelstudent). Proslavil se i operetami Die Dubarry (1879) a Gasparone (1884).
Seznam operet editovat
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karl Millöcker na Wikimedia Commons
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Millöcker na slovenské Wikipedii.
- ↑ Německá národní knihovna: Gemeinsame Normdatei. Dostupné online. [cit. 2022-01-04]
