Otevřít hlavní menu

Karl Fischer von Treuenfeld

německý generál

Karl Fischer von Treuenfeld (celým jménem Theodor Friedrich Karl von Fischer-Treuenfeld, od roku 1933 von Treuenfeld, někdy uváděn jen jako Karl von Treuenfeld nebo Karl von Fischer-Treuenfeld; 31. března 1885 ve Flensburgu v severním Německu[1]6. června 1946 v Allendorfu u Wetzlaru ve středním Německu[1]) byl německý generál.

Karl Fischer von Treuenfeld
Karl.Fischer.von.Treuenfeld.(1885-1946).gif
Narození 31. března 1885
Flensburg
Úmrtí 7. června 1946 (ve věku 61 let)
Allendorf
Ocenění Německý kříž ve zlatě
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svoji kariéru v SS zahájil zhruba v polovině roku 1939 a již před koncem roku 1940 dosáhl hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS. Skoro celý rok 1941 velel Waffen-SS Severovýchod.

Dne 5. ledna 1942 byl jmenován velitelem zbraní SS na území Protektorátu Čechy a Morava (Befehlshaber der Waffen-SS im Protektorat Böhmen und Mähren) a jeho přímým nadřízeným byl zastupující říšský protektor SS-Obergruppenführer Reinhard Heydrich.[2] Po atentátu na R. Heydricha (27. května 1942) a vypátrání úkrytu atentátníků v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici velel von Treuenfeld osobně příslušníkům Waffen-SS při akci, jejímž cílem bylo zajmout parašutisty živé.[2]

Během celé společné akce Waffen-SS a gestapa (v noci ze 17. června 1942 na 18. června 1942) se von Treuenfeld dostával do ostrých sporů s úředníky pražského gestapa.[2] (Před K. H. Frankem je von Treuenfeld označil za diletanty.[2]) O průběhu dobývání kostela vypracoval von Treuenfeld hlášení, které bylo (23. června 1942) doručeno novému zastupujícímu říšskému protektorovi SS-Oberstgruppenführerovi Kurtu Daluegemu.[2] V hlášení byly přeceňovány zásluhy příslušníků Waffen-SS a kritizována součinnost s pražským gestapem.[2]

Toto hlášení bylo jedním z důvodů, proč byl von Treuenfeld dne 5. července 1942 odvolán z funkce velitele zbraní SS na území Protektorátu Čechy a Morava.[2] (Jeho funkci převzal 26. srpna 1942 SS-Standartenführer Alfred Karrasch.[2]) Následně byl von Treuenfeld převelen na východní frontu.[2]

Karl Fischer von Treuenfeld byl v lednu roku 1944 povýšen na SS-Gruppenführera a generálporučíka Waffen-SS.[1] [p 1] Poté velel speciálním jednotkám SS v Itálii.[1] Spáchal sebevraždu v americkém internačním táboře v Allendorfu u Wetzlaru dne 6. června roku 1946.[1][p 2]

Podrobnější životopisEditovat

Rodinný původEditovat

Theodor Friedrich Karl Fischer von Treuenfeld (někdy nesprávně "von Fischer-Treuenfeld") se narodil v severoněmecké šlechtické rodině. Matkou byla Friederika Emma Harms (1851–1919), která pocházela z rodiny obchodníka ze severoněmeckého hansovního města Lübeck. Otcem pak byl Felix Friedrich Oskar von Treuenfeld (1842–1923) – říšský komisař při námořních úřadech (Reichskommissar bei den Seeämtern) působící v severoněmeckém městě Flensburgu a severoněmeckém lázeňském městě Tönningu.[2]

Počátky a kariéra v SSEditovat

Do řad členů ozbrojené organizace NSDAPSchutzstaffel vstoupil 1. května 1939 (SS-Nr.: 323 792). I když byl v roce 1938 převeden do zálohy s hodností majora, brzy po vstupu do SS získal hodnost SS-Oberführer. (Nikdy nevstoupil do řad členů NSDAP.)[2] V rámci hierarchie SS byl 9. listopadu 1940 povýšen do hodnosti SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS a od 11. dubna 1941 až do 1. prosince 1941 byl velitelem Waffen-SS Severovýchod (Befehlshaber der Waffen-SS Nordost).[2]

V protektorátuEditovat

 
Památník parašutistům a duchovním, popraveným za jejich ukrývání, je umístěn na vnější straně kostela z ulice Resslova. Jsou na něm patrné stopy od německých střel.

Do funkce velitele Waffen-SS (Zbraně-SS) v Protektorátu Čechy a Morava byl ustanoven s hodností SS-Brigadeführer dne 5. ledna 1942.[2] [p 3]

Dne 18. června 1942 velel Hans-Ulrich Geschke gestapu při dobývání krypty kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici (Resslova 307/9, Praha 2, Nové Město). [3] Nejdříve byl sveden boj o kůr a emporu. Boj trval téměř tři hodiny. [3] Po začátku boje došlo k ostrému sporu mezi velitelem Waffen–SS Karlem Fischerem von Treuenfeldem a velitelem pražského gestapa Geschkem. Podstatou ostré hádky bylo, kdo akci vlastně velí a jak má akce probíhat. (Pravomoce gestapa a Waffen-SS nebyly příliš jasné.) Karl Fischer von Treuenfeld nesouhlasil s používáním duchovních jako živých cílů. Tvrdil, že dobývání kostela má probíhat jako vojenská operace. Geschke oponoval názorem, že se jedná o policejní akci a ne frontové válčení a že atentátníky potřebuje zatknout živé. K. H. Frank nakonec dal za pravdu esesmanům, že odpor parašutistů zlomí jen hrubá síla, takže akce nakonec probíhala jako bojová operace Waffen–SS.[4] Geschke si to ale nenechal líbit. Po akci napsal oponentní zprávu v jejímž důsledku byl Karl von Treuenfeld potrestán převelením z bezpečí Prahy na východní (ruskou) frontu. [4] [5] [p 4]

Na frontěEditovat

 
Logo 10. SS-Panzer-Division „Frundsberg“
  • Na východní frontě byl von Treuenfeld jmenován (14. července 1943) velitelem zbraní SS Rusko-jih (Befehlshaber der Waffen-SS Rußland-Süd).
  • listopad 1943: Dosažení vojenské hodnosti SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS[2] [p 5]
  • Dne 15. listopadu 1943 přebral velení nad 10. SS Panzer-Division "Frundsberg"[2] a této divizi velel až do 27. dubna 1944. Během působení v této funkci byl von Treuenfeld dne 30. ledna 1944 povýšen do hodnosti SS-Gruppenführer und Generalleutnant Waffen-SS.[2]
  • Dne 21. července 1944 byl von Treuenfeld jmenován velitelm VI. dobrovolnického armádního sboru SS (lotyšského)[2] (VI. Waffen-Armeekorps der SS (lettisches)), ale krátce na to 25. července 1944 byl v této funkci nahrazen SS-Obergruppenführerem Waltherem Krügerem.[2]
  • Von Treuenfeld byl převelen do Hlavného úradu SS (SS-Hauptamt).[2]
  • Ještě v roce 1944 byl pak jmenován velitelem zbraní SS v Itálii (Befehlshaber der Waffen-SS in Italien). V této funkci byl zajat americkými jednotkami.[2] Dne 6. června 1946 spáchal von Treuenfeld v americkém zajateckém táboře sebevraždu.[2]

Vojenská vyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Pramen [2] uvádí jako datum dosažení vojenské hodnosti SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS měsíc listopad 1943.
  2. Pramen [2] uvádí jako datum úmrtí 7. června 1946 a místo úmrtí Lahn.
  3. Pramen [1] uvádí, že do funkce velitele Waffen-SS (Zbraně-SS) v Protektorátu Čechy a Morava byl ustanoven s hodností SS-Brigadeführer dne 1. září 1941.
  4. Syn Karl Fischera von Treuenfelda (poručík pancéřového granátnického pluku) padl v roce 1943 u ukrajinského města Charkov.[1]
  5. Pramen [1] uvádí jako datum dosažení vojenské hodnosti SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS měsíc leden 1944.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g h ČVANČARA, Jaroslav. Struktura vedoucích osobností nacistické okupační moci v Čechách a na Moravě ke dni 27. 5. 1942 [online]. www.ustrcr.cz [cit. 2017-10-30]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah Treuenfeld, Karl Fischer von; SS-Gruppenführer a generálporučík zbraní-SS [online]. forum.valka.cz [cit. 2017-11-16]. Dostupné online. 
  3. a b PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Kapitola Jmenný rejstřík osob: Geschke Hans Ulrich, s. 35, 228, 232, 235, 236, 238, 239, 386, 670. 
  4. a b Sedmdesáté výročí útoku na Heydricha [online]. [cit. 2014-12-16]. Dostupné online. 
  5. WIRNITZER, Jan. Roztržka gestapa a SS u krypty: Nerozeznáte tlampač od vysílačky! [online]. iDNES.cz, 2012-06-18 [cit. 2014-12-16]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat