Karl Benjamin Preusker

německý publicista a archeolog

Karl Benjamin Preusker (22. září 1786, Löbau15. dubna 1871, Großenhain) byl německý publicista, archeolog a zejména průkopník v oblasti muzejnictví a knihovnictví, jenž v saském Großenhainu v roce 1828 založil první veřejnou knihovnu v Německu. Preusker podnítil v první polovině 19. století zakládání dalších veřejně přístupných knihoven a díky svému úsilí o zlepšování životních podmínek a rovných příležitostí ke vzdělání je rovněž považován za filantropa. Na jeho počest uděloval v letech 1996–2009 spolek Deutsche Literaturkonferenz e. V. medaili Karla Preuskera osobám a institucím, které přispěly k rozvoji knihovnictví, vydávání literatury a k významným nakladatelským počinům.[1] Od roku 2011 tuto medaili v den knihoven uděluje zastřešující organizace „Bibliotheken & Information Deutschland (BID) e. V.“[2]

Karl Benjamin Preusker
Karl Benjamin Preusker v roce 1840
Karl Benjamin Preusker v roce 1840
Narození22. září 1786
Löbau
Vlajka Saského kurfiřství Saské kurfiřtství
Úmrtí15. dubna 1871 (ve věku 84 let)
Großenhain
Vlajka Saského království Saské království
Alma materLipská univerzita
Povoláníknihkupec, důstojník, správní úředník
Znám jakozakladatel 1. veřejné knihovny v německých zemích
FunkceAmtshauptmann (Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ479368; 1824–1853)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Preusker v 38 letech
 
Titulní strana k dílu Blicke in die vaterländische Vorzeit, Band 3, 1844

Karl Benjamin Preusker se narodil 22. září 1786 v Löbau. Přestože byl původně kupcem, brzy měl sklon ke sběratelství a k intelektuálním zájmům. Během svého vyučení v lipském knihkupectví v letech 1805–1809 a následného zaměstnání v knihkupectví Joachima Heinricha Campeho v Braunschweigu se tyto zájmy dále rozvinuly. Protože ve válkou zničeném Německu neměl v obchodě rodičů, ani v knihkupectví žádnou perspektivu, vstoupil krátce po bitvě národů u Lipska v roce 1813 do nově vytvořeného lužického Landwehru. Jako spolehlivý správní adjunkt rychle vystoupal až k hodnosti plukovníka regimentu. Střídavé pobyty v Sasku a Francii využil k poznání těchto zemí a jejích obyvatel. Po té se v Lipsku zapsal na univerzitu. V roce 1823 se několik týdnů po jejich prvním setkání oženil s dcerou starosty v Döbelnu Agnes Löwe. V roce 1824 získal místo královského úředníka pro správu příjmů z nemovitostí v saském Großenhainu, což byl úřad, který zastával až do roku 1853 a který mu ponechával dostatek času pro jeho soukromé zájmy.[3]

Preusker jako zakladatel knihoven a stratég vzděláváníEditovat

V den knihoven 24. října 1828 otevřel Preusker spolu s lékařem Emilem Reinigerem a Vlasteneckou měšťanskou knihovnou v saském Großenhainu první veřejnou knihovnu v Německu, která měla učinit vědění a vzdělání přístupným všem občanům. Koncepčně byla úzce provázána s nedělní školou založenou v roce 1830 a následně i s obchodním sdružením založeným roku 1832. Všechny tři instituce sloužily k přípravě zaměstnanců stejně jako k osobnímu vzdělávání. Jejich organizaci a rozvoj popsal Preusker ve výročních zprávách. Tento úspěšný projekt z něj udělal uznávaného odborníka i mimo Sasko. Více než deset knihoven v Německu a Švýcarsku bylo založeno na základě jeho návrhů. Preusker je autorem konceptu stupňovitého knihovního systému, počínaje venkovskými knihovnami a konče národní knihovnou. Navrhl také různé typy speciálních knihoven a přemýšlel o nějakém druhu dokumentačního zařízení.[3]

Preusker jako archeologEditovat

Po nástupu do úřadu v Großenhainu se zpočátku věnoval zkoumání tzv. vlasteneckých starožitností, resp. archeologie na území německých států. Ve svých spisech formuloval základní metody a cíle moderní archeologie a památkové péče. V 1841/44 publikoval svou hlavní práci Blicke in die vaterländische Vorzeit, která byla první komplexní studií zaměřenou na archeologii Saska. Preusker byl členem 21 historických společností. V roce 1828 byl jmenován členem Královského spolku pro starožitnosti v Kodani, v roce 1829 za své zásluhy získal stříbrnou medaili Hornolužické společnosti věd v Görlitz. Preusker udržoval intenzivní korespondenci se sběrateli, historiky, numismatiky a lingvisty. Mezi jeho přátele patřili Karl August Böttiger, Gustav Friedrich Klemm, Christian Adolph Pescheck nebo Karl Wilhelmi.[3]

První nálezy z období pravěku získal již jako školák. V roce 1853 předal přibližně 900 objektů do drážďanského starožitného kabinetu, aby byly trvale přístupné veřejnosti. Ty jsou považovány za základ sbírek Zemského muzea pravěku v Drážďanech. V padesátých a šedesátých letech 19. století podporoval Preusker zřízení lokálních sbírek, zejména v Löbau a Großenhainu, a to dodáním dublet. Části sbírky Karla Benjamina Preuskera jsou vystaveny ve Státním archeologickém muzeu v Chemnitz.[3]

Preusker jako filantropEditovat

Preuskerovi leželo na srdci obzvláště vzdělávání širokých vrstev obyvatelstva. V roce 1830 zřídil nedělní školu, v níž se mohli zájemci z řad učňů připravovat na budoucí povolání. V roce 1832 založil v Großenhainu obchodní sdružení pro další vzdělávání obchodníků. Praktické uvažování Preuskera také vedlo ke kampaním za založení spořitelny, zařízení pro péči o děti pracujících žen a zavedení pouličního osvětlení. Základní myšlenky pro své charitativní úsilí našel v Herderově učení o humanitě a v ideálech svobodného zednářství. V roce 1814 byl přijat do budyšínské Lóže U zlaté zdi.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karl Benjamin Preusker na německé Wikipedii.

  1. Deutsche Literaturkonferenz e.V. Karl-Preusker-Medaille [online]. Deutsche Literaturkonferenz e.V., rev. 2019 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. (německy) 
  2. Bibliotheken & Information Deutschland e. V. Karl-Preusker-Medaille [online]. Bibliotheken & Information Deutschland e. V., rev. 2019 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. (německy) 
  3. a b c d e FÖRSTEMANN, Ernst. Preusker, Karl. In: Allgemeine Deutsche Biographie. Band 26. Leipzig: Duncker & Humblot, 1888. Dostupné online. S. 576–580. (německy)

LiteraturaEditovat

  • FÖRSTEMANN, Ernst. Preusker, Karl. In: Allgemeine Deutsche Biographie. Band 26. Leipzig: Duncker & Humblot, 1888. Dostupné online. S. 576–580. (německy)
  • Karl Benjamin Preusker : Archäologe – Reformer – Netzwerker. Příprava vydání Regina Smolnik, Jens Schulze-Forster. Markkleeberg: Beucha, 2011. ISBN 978-3-86729-088-3. (německy) 
  • WILKENING, Ilka. Karl Benjamin Preusker : 1786 - 1871 ; Ehrenbürger der Stadt Großenhain ; Leben und Werk. Großenhain: [s.n.], 1986. 60 s. (německy) 
  • SCHULZE-FORSTER, Jens. Der wiederentdeckte Rentbeamte : wie Karl Preusker mit Tatkraft und Idealismus die Welt veränderte. Mitteilungen des Landesvereins Sächsischer Heimatschutz. 2011, čís. 3, s. 12–17. (německy) 
  • SCHULZE-FORSTER, Jens. Preusker und die Politik. In: Reformation und Politik : die Ereignisse der Reformationszeit und deren Folgen bis zur Gegenwart aus der Perpektive der Konventstadt Löbau. Zittau: [s.n.], 2014. Dostupné online. S. 20–42. (německy)

Externí odkazyEditovat