Karel Suchý
Karel Suchý (německy Carl Suchy; 23. prosince 1796, Staré Město – 21. února 1866, Nové Město) byl český hodinář a obchodník.
Karel Suchý | |
---|---|
busta na domě firmy v Praze (1886) | |
Narození | 23. prosince 1796 Praha nebo Staré Město |
Úmrtí | 21. února 1866 (ve věku 69 let) Praha nebo Nové Město |
Povolání | podnikatel, obchodník a hodinář |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 1822 otevřel v Praze v rodném domě čp. 771/II na nároží Ovocné ulice (dnes Ulice 28. října) a Koňského trhu (dnes Václavské náměstí) hodinářskou dílnu. Na dům instaloval velké pouliční hodiny, ke kterým v roce 1849 přidal firemní nápis Carl Suchy&Söhne, Uhrfabrikant, a zde si Pražané domlouvali schůzky (sejdeme se u Suchého pod hodinami). V letech 1884-1886 jeho synové dali postavit nový dům s hodinovou věží.[1] V 19. století bylo nejen v Praze ale i v celé monarchii jméno Suchý synonymem pro přesný čas.[2]
Životopis
editovatKarel Suchý se narodil o Vánocích roku 1796 za vlády císaře Františka I. do rodiny, která patřila mezi významné pražské patricijské rody.
Dětství a mládí
editovatPo ukončení měšťanky se vyučil hodinářskému řemeslu u hodinaře Lehnera v Chebu, v 16 letech od něj dostal výuční list. Poté jako tovaryš sedm roků sbíral zkušenosti vandrováním po bavorských hodinářských manufakturách a vandr ukončil mistrovskou zkouškou.[2][3]
Kariéra
editovatPo návratu do Prahy mu bylo 7. srpna 1820 uděleno městské právo, roku 1821 se v kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici oženil s Josefinou Kroupovou (1802-1866) z Prahy.[4], [5]vstoupil do cechu pražských hodinářů a roku 1821 nebo 1822 si otevřel hodinářskou dílnu ve svém rodném domě čp. 771/II na nároží ulic Ovocné (dnes Ulice 28. října), Pasířské (dnes Jungmannova) a Koňského trhu (dnes Václavské náměstí). Na dům instaloval pouliční hodiny, ke kterým v roce 1849 přidal firemní nápis Carl Suchy&Söhne, Uhrfabrikant, synové Johann a Anton v roce 1886 nahradili starý dům novostavbou s věžičkou a věžními hodinami.[6] Zde si Pražané domlouvali schůzky (sejdeme se u Suchého pod hodinami).
V podnikání se mu dařilo, kromě Prahy dodával své zboží do Vídně a v roce 1836 se tituloval C. a k. dvorní dodavatel, zařadil se tak mezi nejvýznamnější hodinářské firmy Rakouska-Uherska. Suchý byl známý svou přísností a svědomitostí. Každý výrobek mu musel být předložen ke kontrole. Koncem 30. let 19. století měl již téměř 40 zaměstnanců, jím vyráběné pendlovky byly velmi žádané. Zaměstnával i své 4 syny Karla (̈* 1828), Johanna (Hanse) (̈* 1830), Antona Gottfrieda (̈* 1832) a Emanuela (̈* 1842), kteří se postupně osamostatnili. Synové Karl Johann, Johann Anton a Emanuel byli nejprve zapsáni do otcovy pražské firmy (tehdy již nazývané továrna) jako společníci. [7]. Karl později založil vlastní továrnu na kapesní hodinky ve švýcarském La Chaux-de-Fonds, jeho mladší bratr Hans zase otevřel pobočku ve Vídni. Další dva synové zůstali v Praze, jeden vedl výrobu a druhý se zabýval obchodem. Suchého hodinky byly velmi oblíbené, vlastnil je údajně i císař František Josef I. a rakouská intelektuální elita. Rod Suchých vymřel po meči. V roce 1907 byla pražská mateřská pobočka prodána firmě Adolph Cervinka a přestěhována na novou adresu do ulice Na Příkopě a zanikla okolo roku 1919. Vídeňskou pobočku převzala v roce 1898 vdova po Hansi Suchém - Therese. Pobočku vedla až do roku 1941 kdy byla zrušena. Její syn Alfréd Suchy byl výkonným ředitelem. Therese zemřela v roce 1947. V roce 2016 firma v La Chaux-de-Fonds začala vyrábět luxusní hodinky s názvem Carl Suchy&Söhne.[2][8]
Hrobka
editovatRodinná hrobka tří generací hodinářů Suchých se nachází v jihozápadním koutě Olšanských hřbitovů u zdi při Jičínské ulici. Po levé straně je deska rodiny jeho syna Emanuela, po pravé straně deska rodiny Karla Suchého mladšího.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ BAŤKOVÁ, Růžena a kolektiv autorů: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady. Praha 1998, s. 436-437
- ↑ a b c BURDÁTŠ, Miloslav. Zlaté hodinky od Karla Suchého. Naše rodina. 5.3.2019, roč. 51, čís. 10, s. 24.
- ↑ A58/202 Nástěnné hodiny. www.papilio.cz [online]. [cit. 2019-04-03]. Dostupné online.
- ↑ Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství z roku 1830
- ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu z roku 1836
- ↑ BAŤKOVÁ Růžena a kolektiv: Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad, Vinohrady (Praha 1). Academia Praha 1998, s. 438: kresba fasády s hodinami
- ↑ Allgemeines Adress- und Handels- Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten. Prag 1871, s. 145
- ↑ Recenze náramkových hodinek firmy Carl Suchy & Söhne. TimeStore.cz [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Schematismus des Königreichs Böhmen für das Jahr 1845, Praha 1844, s. 145, 551.
- Allgemeines Adress- und Handels- Handbuch der Hauptstadt Prag sammt Vorstädten. Prag 1871, s.46, 206, 476, passim.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Suchý na Wikimedia Commons
- další prameny u dokumentace hrobu