Otevřít hlavní menu

Karel Lier (14. listopadu 1843, Dobruška[1]4. října 1909, Praha) byl český herec a režisér. Působil zejména ve Švandově divadle ve vážných i komických rolích.

Karel Lier
Karel Lier (1898)
Karel Lier (1898)
Narození 14. listopadu 1843
Dobruška
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 4. října 1909 (ve věku 65 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Hřbitov Malvazinky
Manžel(ka) Antonie Bollardová
Děti Marie Rýdlová dcera
Příbuzní Antonín Rýdl zeť
Františka Bollardová švagrová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodil se v chudé maloměstské rodině v Dobrušce 14. listopadu 1843.[2] Rodiče si nemohli dovolit poslat ho na studia. Katecheta Böhm mu ale zajistil pobyt v Praze u své tety, hospodyně u dr. Michla. Brzy samostatně nastudoval množství literatury. Když se vrátil do Dobrušky, přijal místo u okresního soudu, přičemž ve volném čase hrál ochotnické divadlo. Tam ale projevil takový talent, že mu doporučili zanechat úřednické kariéry a věnovat se herectví profesionálně. Odjel do Prahy, kde se zapojil do kroužku divadelních nadšenců, mezi nimiž byl i pozdější starosta Ferdinand Vališ. Odbornou průpravu mu zajistil režisér J. Svoboda.[3]

Roku 1868 přijal angažmá v Plzni. Poté vystřídal několik společností, nejvíce ale hrál ve Švandově divadle na Smíchově. Roku 1893 si zahrál ve Vídni (Josefstadt), v roce 1898 působil jako režisér v divadle Uranie na výstavě architektury a inženýrství v Praze. Na zkoušku vystoupil i v Národním divadle, ale jeho projev nebyl srovnatelný s výkonem stálých členů souboru a smlouvu nezískal.[2]

Během své kariéry ztvárnil komické i vážné role. Nejlépe mu vyhovovali veseloherní otcové a operetní světáci. Ve vážných rolích měl úspěch například jako Shylock (Kupec benátský), Hamlet a Jago (Othello).[2] Kolegové ho znali jako vtipného, zábavného a taktního společníka.[4]

V létě 1909 uskutečnil se souborem Švandova divadla zájezd do Luhačovic, kde s úspěchem sehrál jedny ze svých posledních úloh ve fraškách Kontrolor spacích vagonů (autor: Alexandre Bisson, překlad: Olga Fastrová) a Cesta do pekel (autor: Gustav Kadelburg, překlad: Vilém Táborský).[5]

Dne 1. října 1909 ho ranila mrtvice, které za tři dny podlehl.[2] Zemřel 4. října 1909 ráno,[6] pohřben byl na Malvazinkách.[7]

Jeho manželkou byla herečka Antonie Bollardová [8].

CitátEditovat

V Karlu Lierovi jsme měli umělce, který se mohl směle měřit s mnohou hereckou veličinou. Škoda, že jsme to nevěděli, pokud žil.
— Rudolf Deyl [9]

DíloEditovat

Knižně vydal:[10]

  • Abeceda z hereckého života (1896–7), básně k recitaci
  • Umělec a enthusiast : komický výstup pro dva pány (1896–7)
  • Ve fraku : solový výstup (1899)

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d ŠUBERT, František Adolf. Karel Lier †. Národní politika. 1909-10-05, roč. 27, čís. 275, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  3. A. N. Z divadla na výstavě. Zlatá Praha. 1898-09-09, roč. 15, čís. 44, s. 526. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  4. ZUNA, Otakar. Za Karlem Lierem…. Národní listy. 1909-10-05, roč. 49, čís. 275, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  5. JANKO-VALESKÝ, Z. Poslední »štace« Lierova. Národní listy. 1909-10-06, roč. 49, čís. 276, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  6. Karel Lier mrtev. Národní listy. 1909-10-04, roč. 49, čís. 274, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  7. Pohřeb Karla Liera. Národní listy. 1909-10-05, roč. 49, čís. 275, s. 2. Dostupné online [cit. 2011-12-03]. 
  8. Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 51
  9. Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 58
  10. Podle katalogu Národní knihovny.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat