Karel Kašpar Reitenberger
Karel Kašpar Reitenberger OPraem (29. prosince 1779, Úterý[1] – 21. března 1860, Innsbruck) byl v letech 1812–1827 opatem premonstrátského kláštera v Teplé. Patří k osobnostem, které se významně zasloužily o vznik a rozvoj Mariánských Lázní.
Karel Kašpar Reitenberger | |
---|---|
opat Karel Kašpar Reitenberger | |
Narození | 29. prosince 1779 Úterý České království |
Úmrtí | 21. března 1860 (ve věku 80 let) Innsbruck Rakouské císařství |
Povolání | duchovní a duchovní |
Funkce | opat |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se jako Kašpar Prokop v pročesky orientované rodině Františka Johanna Josefa Reitenbergera (1750–1809), pekaře, úředníka a starosty města Úterý, a jeho manželky Judity, rozené Lippertové (1758–1817). Měl sedm sourozenců.
Vystudoval gymnázium v Praze, nastoupil do premonstrátského kláštera v Teplé, obdržel klášterní jméno Karel, pak vystudoval teologii v Praze a roku 1804 byl vysvěcen na kněze. V roce 1807 byl jmenován sekretářem tepelského opata Chrysostoma Laurentia Pfrognera. Po jeho smrti v roce 1812 byl Karel Prokop Reitenberger ve věku 32 let zvolen tepelským opatem. V roce 1819 se stal prelátem. Zabýval se ekonomickými zájmy kláštera, které řešil nekonvenčně a sebevědomě. Byl stoupencem katolické obnovy, údajně odmítl reformy císaře Josefa II. z roku 1773 a jeho Toleranční patent z roku 1781.
Založení a rozvoj Mariánských Lázní
editovatK majetku kláštera patřil v té době téměř nepřístupný močálovitý areál se známými minerálními prameny. Reitenberger pověřil klášterního lékaře MUDr.Jana Josefa Nehra (1757-1820) průzkumem mariánskolázeňských pramenů a poté financoval výstavbu nově založeného města.[2]. Velkým nákladem dal vysušit bažinatou půdu v okolí léčivých minerálních pramenů a postavit první lázeňské budovy, nemocnici a kapli Panny Marie, podle které byly lázně pojmenovány Marienquelle. Jeho zásluhou byly Mariánské Lázně prohlášeny 6. listopadu 1818 veřejným lázeňským místem.[3]. V rychlém sledu zde bylo postaveno dalších 46 srubů a přibližně 800 lázeňským hostům byly nabízeny pestré léčebné a odpočinkové programy. V roce 1821 opat Reitenberger poznal lázeňského hosta Johanna Wolfganga Goetha a pravidelně se s ním setkával při ranní pitné kúře u Křížového pramene. 21. srpna 1821 Goethe na jeho pozvání poprvé navštívil klášter v Teplé a referoval o něm, jak je ohromen kulturním prostředím. Goethe o pramenech napsal pojednání "Popisy minerálních pramenů v Mariánských Lázních". Opat Reitenberger založil a podpořil rozvoj lázeňského města Mariánské Lázně, v krátké době odvodnil území, odstranil kopce, dal vylámat skály, upravit cesty, stavěl promenády, silnice, koupací a ubytovací zařízení v luxusním stylu.
Sesazení a exil
editovatNa výstavbu a vybavení lázeňského města Mariánské Lázně bylo třeba vynaložit značné finanční výdaje, které zpočátku nepřinesly očekávaný finanční zisk, ani s expedicí pramenité vody v hliněných lahvích. Úspěch nadace však vedl k závisti, zášti a intrikám mezi kanovníky kláštera i mimo něj. Reitenberger byl obviněn ze špatného řízení. Údajná impertinentní opatova poznámka o věku čtvrté, značně mladší manželky císaře Františka I. spolu s pomluvami přispěla k jeho sesazení v roce 1826 a jeho přeložení do premonstrátského opatství ve Wiltenu v Tyrolsku. Tam žil v ústraní a zemřel v roce 1860; byl pohřben ve farním kostele ve Wiltenu. V roce 1879 město Mariánské Lázně jeho zakladatelskou a budovatelskou roli uznalo a postavilo mu u Křížového pramene památník od vídeňského sochaře Karla Kundmanna. V roce 1906 byl tento pomník slavnostně přemístěn do opatství v Teplé.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ Historie kláštera v Teplé [online]. Klášter Teplá [cit. 2014-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-07-2007.
- ↑ KUMPERA, Jan: Osobnosti a Západní Čechy, 1. díl, Ševčík nakladatelství, 2005; cit. dle PrirodaKarlovarska.cz Archivováno 2. 2. 2014 na Wayback Machine.
Literatura
editovat- Constantin von Wurzbach: Reittenberger, Kaspar Karl. In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 25.svazek. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1873, s. 261–263, dostupné online[[]].
- Heřman TYL: Klášter Teplá. Plzeň 1947, s. 22
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Kašpar Reitenberger na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Reitenberger v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích