Karel XV.

(přesměrováno z Karel IV. Norský)

Karel XV. Ludvík Evžen (3. května 1826, Stockholm - 18. září 1872, Malmö) byl třetí švédský a norský král (jako Karel IV.) z francouzského rodu Bernadotte.

Karel XV./IV.
král švédský a norský
Král Karel XV., foto: Mathias Hansen.
Král Karel XV., foto: Mathias Hansen.
Doba vlády 1859 - 1872
Korunovace 3. květen 1860, Stockholm, a 5. srpen 1860, Trondheim
Narození 3. května 1826
Stockholm, Švédsko
Úmrtí 18. září 1872 (46 let)
Malmö, Švédsko
Pohřben Kostel Riddarholmen
Předchůdce Oskar I.
Nástupce Oskar II.
Manželka Luisa Oranžsko-Nassavská
Potomci Luisa Švédská
Rod Bernadotte
Otec Oskar I.
Matka Joséphine de Beauharnais jr.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Původ a mládíEditovat

Narodil se jako nejstarší syn z manželství krále Oskara I. s Josefínou Beauharnaisovou. Měl tři bratry a jednu sestru. Josephine chtěla pro své děti nejlepší vzdělání, proto zajistila, aby se Karlovým učitelem stal filozof a profesor univerzity v Uppsale Christopher Jacob či z Norska pocházející Otto Aubert. Především Aubert seznámil Karla s mnoha vědními disciplínami, především s filozofií Schlegela.

VládaEditovat

Roku 1856 se stal vicekrálem v Norsku. Vlády v obou zemích se ujal po otcově smrti v roce 1859, i když ještě jako korunní princ fakticky vládl jako regent již od 25. září 1857, kdy Oskar I. těžce onemocněl.

V mládí byl stoupencem idey spojené Skandinávie - na způsob dřívější Kalmarské unie - a po převzetí vlády se k této myšlence vrátil. V konfliktu Dánska s Německem o šlesvické hranice přislíbil Dánsku podporu, když však došlo v roce 1864 k válce o Šlesvicko-Holštýnsko, byl parlamentem přehlasován. Za jeho vlády byl v letech 1865/1866 přebudován starý říšský sněm.

Karel byl veselé a extravagantní povahy, měl umělecké nadání. Jeho schopnost prosadit se nebyla valná, v neposlední řadě proto, že se jeho zájmy rychle měnily a střídaly. Určující postavou švédské politiky té doby byl premiér Louis De Geer.

Byl populárním a liberálním monarchou. Jeho hlavním cílem byla reforma ústavy.

Manželství a potomciEditovat

19. června roku 1851 se oženil s nizozemskou princeznou Luisou Oranžsko-Nassavskou (1828–1871), vnučkou nizozemského krále Viléma I. a jeho první manželky Vilemíny Pruské. Důvodem sňatku bylo zřejmě především velké věno nevěsty; to ovšem nakonec tak velké nebylo. Navíc korunní princ prý považoval Luisu za nepřitažlivou a začínal si postranní románky.

Z manželství se narodily dvě děti, dcera a syn, který však jako dvouletý zemřel:

Smrt, nástupce, odkazEditovat

Počátkem roku 1871 se králův zdravotní stav zhoršil, zřejmě v souvislosti se smrtí jeho manželky Luisy (30. března). Po odpočinkové cestě do Cách žil král nějakou dobu v paláci Ulriksdal poblíž Stockholmu, odkud přesídlil do Malmö. Zde 18. září roku 1872 zemřel. Pochován byl v kostele v Riddarholmen ve Stockholmu.

Protože neměl mužského potomka, usedl na švédský trůn jeho mladší bratr Oscar Fredrik jako Oskar II.

Jeho vnuk Karel se stal v roce 1905 pod jménem Haakon VII. prvním norským králem po znovuobnovení nezávislosti Norska.

Hudební skladatel August Söderman napsal u příležitosti jeho úmrtí smuteční pochod.

Vývod z předkůEditovat

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Oskar I.
  Norský král
Karel IV.
18591872
  Nástupce:
Oskar II.
Předchůdce:
Oskar I.
  Švédský král
18591872
  Nástupce:
Oskar II.