Otevřít hlavní menu

Karel Hrubý (1923)

český politik a sociolog

Karel Hrubý (* 9. prosince 1923 Plzeň) je český exilový politik a publicista. V 70. a 80. letech 20. století působil ve vedení exilové sociální demokracie.

PhDr. Karel Hrubý
Narození 9. prosince 1923 (95 let)
Plzeň
Ocenění Čestné občanství města Plzně (1995)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Politická strana Česká strana sociálně demokratická
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotEditovat

Vyučil se soustružníkem, pak navštěvoval učitelský ústav a v letech 1945–1949 studoval filosofii a češtinu na FF UK v Praze, studium završil doktorátem na téma Masaryk jako literární kritik.

Po krátkém působení na gymnáziích v západních Čechách a na pedagogické škole v Plzni byl pro odpor k režimu v roce 1955 zatčen a odsouzen k desetiletému žaláři. Po všeobecné amnestii v květnu 1960 pracoval jako dělník v plzeňském družstvu Mechana.

V roce 1968 působil krátkou dobu jako sociolog ve Výzkumném ústavu výrobního družstevnictví v Praze. Věnoval se v té době sociologickým studiím husitské revoluce (Sociologický model husitské revoluce v pražských městech, 1967; Struktury a postoje husitských skupin pražského politického systému,1969; německy pak Senior communitas, eine revolutionäre Institution der Prager hussitischen Bürgerschaft,1972). Zúčastnil se jako člen přípravného výboru obnovování sociálně demokratické strany. Po srpnové okupaci odešel v září 1968 s rodinou do Švýcarska, kde působil jako sociolog v Basileji (1968–1988).

Exilová činnostEditovat

Zapojil se do činnosti Čs.sociální demokracie v exilu, v roce 1973 byl zvolen místopředsedou a v létě 1989 předsedou exilové strany a stal se jejím zástupcem v byru Socialistické internacionály. Byl členem zastupitelstva a předsednictva Rady svobodného Československa a předsedou švýcarské sekce Československé společnosti pro vědy a umění (SVU). V letech 1983–1991 byl vedoucím redaktorem čtvrtletníku SVU Proměny, který věnoval pozornost kulturním i politickým otázkám a filosofii Masarykově, Rádlově a Patočkově; seznamoval také zahraniční čtenáře s pracemi českého a slovenského disentu.

Ve Švýcarsku organizoval tzv. evropské konference SVU, na nichž se čeští a slovenští vědci a umělci z celého světa zamýšleli nad aktuálními tématy: O smyslu českých a slovenských dějin (1976), Masarykův humanitní odkaz (1980), My v Evropě – Evropa v nás (1983), Ohrožené dědictví střední Evropy (1985), Kultura a násilí (1988). Spolu s Milíčem Čapkem vydal sborník T. G. Masaryk in Perspective. Comments and Criticism (1981). V roce 1996 vydal sborník Léta mimo domov, v němž je zachycena historie Československé sociální demokracie v exilu.

Publikuje dnes hlavně v Soudobých dějinách, Dějinách a současnosti, Listech a jiných časopisech. Žije v Basileji.

OceněníEditovat

V roce 1995 mu bylo uděleno čestné občanství města Plzně.[1] Prezident Václav Havel mu v 1995 propůjčil Řád T. G. Masaryka II. stupně.[2]

OdkazyEditovat