Wikipedie

Karel Heller

Narozen 12.9.1876 v Praze, zemřel 4.1.1931 tamtéž. JUDr., sokolský pracovník, redaktor sokolských publikací.

Karel Heller (12. září 1876 Praha–Karlín[p. 1] – 4. ledna 1931 Praha)[3] byl právník, ministerský rada, sokolský pracovník a redaktor sokolských publikací.[4][5][6]

JUDr. Karel Heller
Narození12. září 1876
Praha–Karlín;
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí4. ledna 1931
Praha (Praha II, číslo popisné 504);[1]
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtíkornatění tepen[1]
BydlištěPraha II, číslo popisné 1912[1]
Vzdělánívysoká škola
Povoláníprávník, ministerský rada
ZaměstnavatelMinisterstvo národní obrany (MNO)
TitulJUDr.
Nábož. vyznáníbez vyznání[1]
ChoťAntonie Hellerová (rozená Musilová)[1][2]
Rodičeotec František Agathon Heller
Příbuznístrýc Dr. Servác Bonifác Heller
bratr Agathon Heller
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Karel Heller se narodil 12. září 1876 v Karlíně. Jeho otcem byl učitel tělocviku. Po maturitě na reálném gymnáziu v Praze v roce 1895 zahájil studium práva na české univerzitě (promován v roce 1903, titul JUDr.). Ve funkci komorního stenografa byl zaměstnán v redakci Národních Listů (tam pracoval jeho strýc Dr. Servác Bonifác Heller jako redaktor). Do soudní služby vstoupil Karel Heller v roce 1902 ale v roce 1903 přešel k magistrátu. Po rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku samostatné Československé republiky (v roce 1918) vykonával funkci ministerského rady a přednosty politického oddělení Ministerstva národní obrany (MNO). Od roku 1920 působil jako spoluredaktor Věstníku sokolského.[7] Při redakční práci na tomto periodiku spolupracoval s Janem Hillerem[8][9] a Janem Pelikánem.[10]

V sokolské organizaci cvičil Karel Heller od chlapeckého věku (Tyršův ústav, vyšehradský Sokol), později pracoval ve Středočeské sokolské župě a Pražské župě sokolské. Ve vyšehradské jednotě sokolské se stal starostou. Brzy zahájil práci i v osvětovém výboru České obce sokolské (ČOS), kde se stal jednatelem. Publikoval značné množství článků se sokolskou tematikou. Působil jako jednatel tří všesokolských sletů. (Jednalo se o VI. Všesokolský slet v roce 1912, poté o VII. Všesokolský slet, který se odehrál v roce 1920 a konečně o VIII. Všesokolský slet konaný v roce 1926.) V roce 1930 zastával funkci náměstka starosty Československé obce sokolské (ČOS).[7] Karel Heller zemřel v Praze dne 4. ledna 1931. Pohřeb žehem se konal v Městském krematoriu v Praze dne 8. ledna 1931.[1]

  • Všesokolské slety, na nichž byl jednatelem
  •  
    VI. Všesokolský slet v Praze (1912)
  •  
    VII. Všesokolský slet v Praze (25. června 1920)
  •  
    VIII. Všesokolský slet v Praze (pohlednice, 1926)

Publikační činnost editovat

  • HELLER, Karel a kolektiv autorů. Věstník sokolský: 20 let České obce sokolské. (Praha: Česká obec sokolská, cca 1909; 48 stran. (almanach)[11]

Připomínka editovat

V městské čtvrti Hodolany, která se nachází na východě statutárního města Olomouce je v místní části V končinách (v lokalitě bývalého sokolského hřiště) ulice Hellerova, pojmenovaná po významném činiteli Sokola (zejména na úseku vzdělavatelském) Karlu Hellerovi (1876-1931). Ulice se takto jmenovala v letech 1927 až 1942, za protektorátu byla (mezi lety 1942 až 1945) přejmenována na Úzké díly. Po roce 1945 bylo ulici vráceno její původní jméno – Hellerova.[12][13]

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. ↑ V matrice zemřelých[1] je jako místo narození uváděna Vlašim, okres Benešov.[1]

Reference editovat

  1. ↑ a b c d e f g h Dr. Heller Karel (ministarský rada M.N.O.) [online]. Archiv hlavního města Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu [cit. 2023-09-19]. Signatura MAG Z8, strana 121, položka 2. (shora). Dostupné online. 
  2. ↑ HELLEROVÁ, Antonie. Poděkování za projevy soustrasti [online]. Československá obec sokolská [cit. 2023-09-18]. Věstník sokolský, 29.01.1931, 33(5), s. 73 a 74. Dostupné online. 
  3. ↑ HELLER Karel (12.9.1876 – 4.1.1931) [online]. Biografický slovník Českých zemí (AV ČR) [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  4. ↑ JUDr. Karel Heller (* 12. září 1876 Praha – 4. ledna 1931 Praha) – sokolský pracovník, redaktor sokolských publikací [online]. Databáze autorit NK ČR [cit. 2023-09-15]. Identifikační číslo: jk01040672. Dostupné online. 
  5. ↑ Karel Heller (právník, jednatel České obce sokolské) [online]. Fotografický archiv Langhans [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ Osobnost: Karel Heller (1876-1931) [online]. Příjmení cz [cit. 2023-09-19]. Narozen 12.9.1876 v Praze, zemřel 4.1.1931 tamtéž. JUDr., sokolský pracovník, redaktor sokolských publikací.. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Heller Karel Dr., min. rada v M.N.O. [online]. Krameriova národní knihovna České republiky [cit. 2023-09-18]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jan Hiller (* 15. května 1878 Litomyšl – 25. února 1927 Praha): středoškolský profesor, sokolský pracovník, sokolská literatura, překlad z latiny. [online]. Databáze autorit MK ČR [cit. 2023-09-17]. Identifikační číslo: jk01041054. Dostupné online. 
  9. ↑ Jan Hiller (* 15. 5. 1878 Litomyšl – 25. 2. 1927 Praha) [online]. Fotografická databáze Langhans [cit. 2023-09-18]. Povoláním učitel, vykonával funkci ředitele gymnázia v pražské Křemencově ulici. Referentem ministerstva školství a národní obrany byl v letech 1919 až 1923. Od roku 1921 byl vzdělavatelem v předsednictvu Československé obce sokolské. Byl též redaktorem Věstníku sokolského a Sokolské hlídky, která vycházela v Lidových novinách.. 
  10. ↑ ŠPATENKOVÁ, P. bratr Jan Pelikán – jedna z ústředních postav ČOS v období 1910 až 1942 [online]. Nebylo jim souzeno žít (vzdělávací web), 2021-02-15 [cit. 2023-09-14]. FB. Dostupné online. 
  11. ↑ Věstník sokolský: 20 let České obce sokolské [online]. Databáze NK ČR [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Hellerova (Hellerova, Úzké díly) [online]. Encyklopedie Olomouce [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 
  13. ↑ Hellerova ulice (Hodolany; Olomouc) [online]. Mapy cz [cit. 2023-09-19]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • NAVRÁTIL, Michal. Almanach československých právníků: životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby : k III. sjezdu čs. právníků v Bratislavě. V Praze: M. Navrátil, 1930, strana 131. (Stručný životopis)
  • Věstník sokolský: list Svazu českoslovanského sokolstva. Praha: Svaz českoslovanského sokolstva, ze dne 29. ledna 1931, ročník 33 ( číslo 5), strany 73, 74 (poděkování za projevení soustrasti)
  • BÍMA, Karel. Za Karlem Hellerem. Praha: Československá obec sokolská, 1932. 265 stran + 27 stran obrazových příloh; Naše vzory: knihovna sokolská svazek 4.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

 
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Karel_Heller&oldid=23730335“