Karel Egermeier

český fotograf aktivní ve Francii

Karel Egermeier, také známý jako Charles Egermeier (28. ledna 1903, Teplice30. června 1991, Paříž) byl český fotograf aktivní ve Francii, specializující se na fotografii mužů.[1]

Karel Egermeier
Narození28. ledna 1903
Teplice
Úmrtí30. června 1991 (ve věku 88 let)
Paříž
NárodnostČeši
Povolánífotograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Mládí editovat

Karel Egermeier se narodil 1903 v Rakousku-Uhersku na území dnešní České republiky. Měl mladšího bratra Richarda, narozeného 1905. Navštěvoval německé školy, jazyk si postupně osvojoval. Jeho otec Bedřich/Friedrich, obuvník bytem v Kirchengasse, ovdověl roku 1919 (manželka Růžena/Rosa), když byl Karel ještě mladý. Na počátku dvacátých let se Egermeier přestěhoval do Francie a usadil se v Paříži. Absolvoval různá prekérní zaměstnání.[2]

Kariéra editovat

První fotografie pořídil Karel Egermeier v únoru 1931 během cesty do Švýcarska.[3] Působil také jako vůdce skautů, známý pod totemem jako Aiglon. Své první snímky zveřejnil v roce 1936 v kalendáři Éclaireurs de France.[3]. V roce 1940 ilustroval Landscape of the Olympics od Henryho de Montherlant s 87 snímky.[4] Když vypukla druhá světová válka, pokračoval v práci pro časopis Les Éclaireurs de France a poté pro sportovní výukovou příručku Les Eaux Vives. Následně spolupracoval s Danielem Ropsem, jehož díla ilustroval: Mort, ou est ta Victoire?, Misery and my a Le Courtinaire v roce 1950 [5]. V roce 1952 ilustroval knížku Od Vesuvu k Etně spisovatele Rogera Peyrefitta.[6] Zároveň se věnoval fotografickým reportážím menšího významu. V roce 1964 vyšlo šestnáct jeho fotografií v americké knize The Boy: Fotografická esej.[7] Karel Egermeier ukončil svou činnost v průběhu 60. let 20. století. Umřel 30. června 1991 v Paříži ve věku 88 let. Karel Egermeier svými fotografiemi teenagerů a mladých mužů v sugestivních pózách vždy vyvolává kontroverze. Na konci druhé světové války po osvobození Francie mu jeho pederastie přinášela právní problémy. Jeho práci podporovaly osobnosti jako spisovatel Montherlant nebo Peyrefitte, přátelé i pedofilové (předpokládaní a nechvalně proslulí Peyrefittem, po jeho smrti skryti a odhaleni jeho životopiscem), kteří je považovali za "vrchol erotiky".[8]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karel Egermeier na francouzské Wikipedii.

  1. Relevé des fichiers de l'Insee
  2. Essais biographique sur Karel Egermeier [online]. [cit. 2018-04-28]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. a b Henri Joubrel, L’Éclaireur de France, č. 5, květen 1944.
  4. Paysage des Olympiques. Illustré de 87 photographies par Karel Egermeier. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (francouzsky) 
  5. Le Courtinaire...: Illustration photographique de... Charles Egermeier. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (francouzsky) 
  6. Du Vésuve à l'Etna - Roger Peyrefitte - Babelio [online]. [cit. 2018-04-28]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. The boy: a photographic essay. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  8. Henri de Monhterlant - Karle Egermeier [online]. aima007.blogspot.fr [cit. 2018-04-28]. Dostupné online.