Kalcherové z Kalchernu
Kalcherové z Kalchernu (též Kalicher, Kallicher, Khalcher nebo Khalcher von Kalchern) byli erbovní a šlechtický rod původem z Rakouska,[1] jehož příslušníci žili v 16. a 17. století v Praze, působili na dvoře císaře Rudolfa II. a vlastnili v českých zemích řadu nemovitostí.
Historie editovat
Jednoznačně doloženými členy rodu v českých zemích byli Leopold Kalcher a jeho syn Tobiáš Kalcher, kteří obdrželi od císaře Rudolfa II. šlechtický erb v Praze 3. října 1593.[2][3][4] V případě Leopolda jsou v erbovním listu zmíněny oddané a dobré služby domu rakouskému a zvlášť "milovanému a v dobrém vzpomínanému" císaři Ferdinandovi s ohledem na východní vojenská tažení pravděpodobně proti Osmanům. U Tobiáše jsou zmíněny věrné služby Rudolfovi II. na císařském dvoře za 12 let práce v úřadu zahradníka císařských okrasných zahrad. Tobiáš Kalcher byl dvořanem Rudolfa II. a působil i jako zástupce vedoucího císařské spižírny a dvorní nákupčí.[5]
Roku 1622 koupil Tobiáš Kalcher dům č. 187 "U Kříže" v Praze na Malé Straně na Zámeckých schodech. Dům pak zdědil jeho syn rytíř Tobiáš František Kalcher z Kalchernu. Rytíř Tobiáš ml. Kalcher z Kalchernu vlastnil v roce 1660 rovněž důl Svatý Andreas v Krušnohoří[6] a řadu dalších usedlostí v okolí Prahy.[7] S dcerou Tobiáše Kalchera staršího Marií Magdalenou se oženil jezdecký důstojník Jan Gantin.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Kalcher (Khalcher), Leopold, kaiserlicher Ziergärtner [online]. archivinformationssystem.at [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (německy)
- ↑ AT-OeStA/AVA Adel RAA 215.6 Kalcher (Khalcher), Leopold, kaiserlicher Ziergärtner, Wappen mit Lehenartikel, 1593.10.03 (Akt (Sammelakt, Grundzl., Konvolut, Dossier, File)). www.archivinformationssystem.at [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ 11b. web.archive.org [online]. 2023-04-07 [cit. 2024-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-07.
- ↑ WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách 1526–1620. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1909. 750 s. S. 576.
- ↑ PRAGUE. ARCHIV; ELAKOVSKY, Jaromir; VOJTÍSEK, Václav. Sborník píspvku k djinám Král. hlav. msta Prahy : Vydáva Obec král. halv. msta Prahy. [s.l.]: V Praze Nákl. Duchoduv obce kral. hlav. msta Prahy 610 s. Dostupné online.
- ↑ Geschichte von Bleistadt, Historie města Oloví [online]. gpecher.de.tl [cit. 2023-04-11]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Místopis obce Popovice [online]. dvorak-rodopis.cz [cit. 2023-04-11]. Dostupné online.
Literatura editovat
- VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: VOJTÍŠEK, Václav. Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy. Praha: Důchod obce hlavního města Prahy, 1923. Dostupné online. Svazek IV. s. 29-30, 370
- Schimon, Anton: “Der” Adel von Böhmen, Mähren und Schlesien: ein alphabetisch geordnetes Verzeichnis der sämmtlichen böhmischen, mährischen und schlesischen Adelsfamilien aller Grade, mit Daten ihrer ursprünglichen Standeserhebung, Beförderung in die höheren Adelsstufen, Charakteure, Würden und Prädikate, dann sonstigen Auszeichnungen, Geržabek, 1859, s. 72, dostupné online
- Archiv Pražského hradu, Archivní pomůcka č. 5/1, (Česká)Dvorská komora z let 1529 – 1621 sg. D K, bod. 752