Wikipedie

Křesťanská strana Rakouska

rakouská politická strana

Křesťanská strana Rakouska (CPÖ) je malá rakouská strana založená na křesťanském fundamentalismu.

Křesťanská strana Rakouska
Christliche Partei Österreichs
Logo
ZkratkaCPÖ
Datum založení15. říjen 2005
PředsedaAlfred Kuchar
SídloVídeň, Rakousko
Ideologiekřesťanský fundamentalismus
konzervatismus
euroskepticismus
Politická pozicepravice až krajní pravice
Evropská stranaEvropské křesťanské politické hnutí
Politická skupina EPEvropská lidová strana
Oficiální webchristlichepartei.at
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

15. října 2005 založil Alfons Adam stranu „Křesťané“. Dne 29. listopadu 2008 byl zvolen spolkovým předsedou Rudolf Gehring, načež skupina kolem Alfonse Adama stranu opustila a založila 13. ledna 2010 novou stranu s názvem „Křesťanská aliance“. Zásadní debata o názvu následovala ve straně „Křesťané“. S argumentem, že „křesťané“ je označení pro náboženství a nikoli politickou stranu, většina hlasovala pro její přejmenování na „Křesťanskou stranu Rakouska“. Federální stranická konference 12. listopadu 2011 potvrdila Rudolfa Gehringa ve funkci předsedy.

Program editovat

Hlavním bodem programu CPÖ je reorganizace společnosti na křesťanské Rakousko a „návrat náboženských hodnot v politické sféře, ale ne státního náboženství“. Dále se zajímá o témata typu: manželství a rodina, výchova a vzdělávání, ochrana života a kultury.

Mnoho členů a kandidátů dlouhodobě aktivně bojuje proti potratům.[1]

Manželství a rodina editovat

Strana definuje manželství jako celoživotní, heterosexuální svazek. Celé daňové, sociální a pracovní právo by mělo být přizpůsobeno jejich rodinnému modelu („přirozené a bohem stanovené rozdělení rolí mezi muže a ženy“). Ostře vystupují proti LGBT skupině, protože podle nich popírá přirozenou genderovou identitu s cílem dát sexuální svévoli pseudovědecký základ. Podle jejího názoru mohou intaktní rodiny existovat pouze tehdy, pokud každodenní život není určován smilstvem a sexuálním excesem. Jsou toho názoru, že LGBT usiluje o „zrušení muže a ženy jako biologického pohlaví“.[2]

Homosexualita je straníky vnímána jako léčitelná sexuální neuróza.[3] Kvůli výše zmíněnému odporu vůči LGBT se staví proti tomu, aby stát prosazoval homosexualitu například prostřednictvím registrovaného partnerství.[2]

Stranický časopis tvrdí, že homosexuální partnerství se vyznačuje vyšší rozvodovostí, nízkou věrností a častými změnami partnerů.[4]

Výchova a vzdělávání editovat

Cílem vzdělávání by měly být podle CPÖ „hodnoty pravého, dobrého a krásného“; „předčasná“ nebo „bezhodnotová“ sexuální výchova je stranou odmítána jako podkopávání rodičovské autority a podněcování k agresivitě.[2]

Ochrana života editovat

CPÖ prosazuje ochranu života od početí do přirozené smrti, chce aby byla „absolutní a měla přednost před všemi ostatními právními zájmy“. Strana také omítá umělé oplodnění.

Kulturní a evropská politika editovat

Strana definuje evropskou kulturu jako křesťanskou, která musí být zachována. Má být podle nich zavedena komplexní právní ochrana proti znevažování křesťanské víry a křesťanských organizací. Evropskou unii strana v její současné podobě odmítá, stejně jako Lisabonskou smlouvu. Z hlediska hospodářské politiky strana prosazuje sociálně tržní hospodářství. Dále CPÖ chce neutrální Rakousko se silnou spolkovou armádou, která by se používala výhradně k obraně.[3]

Kritika editovat

Stranu kritizují různé LGBT sdružení,[5] ale i samotní křesťané, např. se od nich distancovalo katolické ženské hnutí nebo diecéze Feldkirch, podle které nikdo v politice nemá monopol na křesťanské hodnoty.[6][7]

Volby editovat

Prvními volbami, o které strana bojovala, byly zemské volby v roce 2008 v Dolních Rakousích. Hlavním tématem předvolební kampaně bylo odmítání potratů. Dalšími tématy bylo prosazování tzv. mateřského platu, rodinně přívětivější dotace na bydlení a rodinné volební právo.[8] Strana získala 0,8 % hlasů a tedy žádný mandát, ale předstihla parlamentní BZÖ.[9] Strana také celostátně kandidovala v zemských volbách v Tyrolsku v roce 2008  s 1,4 % hlasů.[10][11] Při volbách do Národní rady 28. září 2008 strana soutěžila celostátně a dosáhla 0,63 %.[12] 27. září 2009 strana kandidovala v zemských volbách v Horních Rakousích v čele s Marthou Zethoferovou,[13] získala 0,43 % hlasů. Ve stejný den Daniel Dragomir kandidoval ve volbách do zastupitelstva v Atzbachu a dosáhl 2,16 %. V reakci na politický kurz ÖVP se Dragomir soustředil na dvě klíčové otázky: Na jedné straně chtěl vést kampaň proti údajné dominanci muslimů a na straně druhé s heslem: "ve společnosti nesmí být žádní gayové, budu proti tomu bojovat ze všech sil."[14]

Tehdejší předseda Rudolf Gehring byl jedním ze tří kandidátů pro rakouské prezidentské volby 25. dubna 2010, ale získal jenom 5,4 % hlasů.

V zemských volbách v Dolních Rakousích v roce 2013 CPÖ znovu kandidovala, ale ztratila přes 90 % svých hlasů a dosáhla pouze 0,09 %.

Ve volbách do Národní rady v roce 2013 byla CPÖ schopna konkurovat ve spolkových zemích Burgenland, Horní Rakousy, Štýrsko a Vorarlbersko a dosáhla tak 6 647 hlasů neboli 0,14 procenta celostátně.[15]

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 CPÖ podpořila politicky a finančně Reformní konzervativce. Ti se však do Evropského parlamentu nedostaly.[16]

V zemských volbách v Horních Rakousích v roce 2015 kandidovala CPÖ s Dragomirem jako hlavním kandidátem[17] a dosáhla 0,36 % (-0,07%).

Ve volbách do Národní rady v roce 2017 kandidovala CPÖ pouze ve Vorarlbersku.[18] Získala 425 hlasů (0,008 %).

CPÖ původně chtěla soutěžit ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 v Rakousku. K tomu bylo potřeba nasbírat 2600 prohlášení o podpoře, ale CPÖ nedosáhla potřebného počtu.[19]

Ve volbách do Národní rady v roce 2019 byla CPÖ schopna dosáhnout požadovaných prohlášení o podpoře pouze v Burgenlandu a získala 260 hlasů.[20][21]  Pro říjnové zemské volby ve Vorarlbersku předložila CPÖ nominace ve třech ze čtyř vorarlberských volebních obvodů.[22] Strana získala 426 neboli 0,26 % hlasů.[23]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christliche Partei Österreichs na německé Wikipedii.

  1. ↑ BEGO im Internet - Neue Internetseite von BEGO geht im April online. ZWR - Das Deutsche Zahnärzteblatt. 2008-03, roč. 117, čís. 4, s. 132–132. Dostupné online [cit. 2022-06-28]. ISSN 0044-166X. DOI 10.1055/s-2008-1075093. 
  2. ↑ a b c „Wären wir wahre Christen, würden wir alle den Stern tragen“. [s.l.]: Brill | Schöningh Dostupné online. S. 405–421. 
  3. ↑ a b Zufall oder nicht?. [s.l.]: Brill | Fink Dostupné online. S. 43–63. 
  4. ↑ Die Angriffe auf Ehe und Familie. [s.l.]: Brill | Schöningh Dostupné online. S. 137–143. 
  5. ↑ III. Erlaß des Reichspräsidenten vom 24. April 1921, des Reichsministers der Justiz vom 10. Juni 1921 und Allgemeine Verfügung des Justizministers vom 15. Juni 1921 (JMBl. S. 347) sowie Erlaß des Reichspräsidenten vom 10. August 1921, des Reichsministers der Justiz vom 22. August 1921 und Allgemeine Verfügung des Justizministers vom 29. August 1921 über die bedingte Aussetzung der Vollstreckung der von den außerordentlichen Gerichten erkannten Freiheitsstrafen. [s.l.]: De Gruyter Dostupné online. S. 43–45. 
  6. ↑ Das Sozialreferat im neuen Zentralkomitee. [s.l.]: Brill | Schöningh Dostupné online. S. 17–22. 
  7. ↑ OTTO, Claudia. In Bot eu Trust. Recht Innovativ. 2019-04, roč. 3, čís. 1, s. 15–24. Dostupné online [cit. 2022-06-28]. ISSN 2662-6721. DOI 10.1007/s43442-019-0003-7. 
  8. ↑ SCHWEITZER, Eva Johanna. Mediatisierung im Online-Wahlkampf: Befunde einer vergleichenden Inhaltsanalyse deutscher Partei-Websites zu den Wahljahren 2002-2009. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften Dostupné online. ISBN 978-3-531-17023-7, ISBN 978-3-531-92853-1. S. 267–296. 
  9. ↑ THAIDIGSMANN, S. Isabell. Wir können alles. Außer auf einen CDU-Ministerpräsidenten verzichten. Ergebnisse der baden-württembergischen Landtagswahlen 1968 bis 2006. [s.l.]: Nomos Verlagsgesellschaft mbH & Co KG Dostupné online. S. 37–63. 
  10. ↑ Das Buhlen um die Fachkräfte. agrarzeitung. 2021, roč. 76, čís. 47, s. 10–10. Dostupné online [cit. 2022-06-28]. ISSN 1869-9707. DOI 10.51202/1869-9707-2021-47-010. 
  11. ↑ I. Gesetz, betreffend die Abänderung der Unfallversicherungsgesetze vom 30. Juni 1900 in der Fassung der Bekanntmachung vom 5. Juli 1900. [s.l.]: De Gruyter Dostupné online. S. 85–105. 
  12. ↑ 2012 Orient und Okzident sind nicht mehr zu trennen?. [s.l.]: Peter Lang Dostupné online. 
  13. ↑ Kein EU-Hilfspaket für Schweinehalter. Lebensmittel Zeitung. 2021, roč. 73, čís. 42, s. 17–17. Dostupné online [cit. 2022-06-28]. ISSN 0947-7527. DOI 10.51202/0947-7527-2021-42-017-1. 
  14. ↑ Beten eigentlich Christen und Moslems zu demselben Gott?. [s.l.]: Brill | Schöningh Dostupné online. S. 157–169. 
  15. ↑ Am 17. Oktober 1824 früh. [s.l.]: DE GRUYTER Dostupné online. S. 575–585. 
  16. ↑ Die juristischen Fakultäten in der NS-Zeit – Ein Überblick über den Forschungsstand und konzeptionelle Überlegungen zur AufarbeitungDie in diesem Beitrag angegebenen URL-Adressen wurden zuletzt am 16.?Dezember 2013 abgerufen.. [s.l.]: Nomos Dostupné online. S. 39–154. 
  17. ↑ SLEETER, Christine. August, 2012. Rotterdam: SensePublishers Dostupné online. ISBN 978-94-6300-067-3. S. 11–13. 
  18. ↑ Grain Transportation Report, August 18, 2017. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  19. ↑ 97. DSK am 3. und 4. April 2019 auf dem Hambacher Schloss. Datenschutz und Datensicherheit - DuD. 2019-05-22, roč. 43, čís. 6, s. 326–326. Dostupné online [cit. 2022-06-28]. ISSN 1614-0702. DOI 10.1007/s11623-019-1116-4. 
  20. ↑ 98. Jahrestagung der Deutschen Gesellschaft für Rechtsmedizin Hamburg, 17. – 21. September 2019. Rechtsmedizin. 2019-07-29, roč. 29, čís. 4, s. 323–380. Dostupné online [cit. 2022-06-28]. ISSN 0937-9819. DOI 10.1007/s00194-019-0338-y. 
  21. ↑ 3. »Kein Stein wird auf dem anderen bleiben.« Die Nationalratswahl am 3. Oktober. Wien: Böhlau Verlag Dostupné online. S. 284–292. 
  22. ↑ DOLEZAL, Martin. Die niederösterreichische Landtagswahl 2018. Wien: Böhlau Verlag Dostupné online. S. 123–128. 
  23. ↑ SCHULTZE, Rainer-Olaf. Die bayerische Landtagswahl vom 14. Oktober 2018: Signal für nachhaltigen Wandel auch im Bund?. Zeitschrift für Parlamentsfragen. 2019, roč. 50, čís. 2, s. 223–244. Dostupné online [cit. 2022-06-28]. ISSN 0340-1758. DOI 10.5771/0340-1758-2019-2-223. 

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Křesťanská_strana_Rakouska&oldid=23879389“