Otevřít hlavní menu

Letecký motor Junkers Jumo 211 byl zážehový čtyřdobý invertní kapalinou chlazený přeplňovaný dvanáctiválec s válci uspořádanými do V, vybavený reduktorem. Šlo o současníka známého motoru Daimler-Benz DB 601; ten byl z větší části používán hlavně ve stíhačkách, zatímco Jumo 211 v bombardérech jako např. v He 111, Ju 87 či Ju 88.

Jumo 211
Jumo 211D
Jumo 211D
Typ Pístový vidlicový letecký motor
Výrobce Junkers
První rozběh 1936
Hlavní použití Junkers Ju 87
Junkers Ju 88
Vyrobeno kusů 68,248[1]

HistorieEditovat

Tento motor vyvinul Dr. Neugebauer, když zvětšil jeho předchůdce Jumo 210. V roce 1934, ještě před dokončením testu k motoru Jumo 210, RLM vydalo požadavky na konstrukci nového motoru s výkonem alespoň 1 000 koní (735,5 kW) a hmotností okolo 500 kg. Firmy Junkers Flugzeug-und-Motorenwerke A.G. (Jumo) a Daimler-Benz odpověděly, přičemž konstruktéři Junkerse, aby dosáhli zavedení motoru před novým motorem Daimler-Benz DB 600, se rozhodli přidržet se koncepce typu Jumo 210.

Výsledný prototyp motoru Jumo 211 byl dokončen roku 1935 v továrně v Dessau a testy začaly v dubnu 1936. Omezená produkce varianty Jumo 211A o výkonu 1 100 k začala v dubnu 1937 v Dessau, v červenci, po dokončení 1 000 kusů, výroba začala v Magdeburgu. Tři modely byly, kvůli dvoustupňovému turbokompresoru, různě seřízeny (verze pro nízký a vysoký dostup). První letoun poháněný tímto motorem se objevil v listopadu. Jumo 211 se tak stal hlavním motorem pro bombardéry; ne z malé části, protože firmy Junkers a Heinkel stavěly velké série bombardérů, které tento motor poháněl.

Vývoj motoru Jumo 211 pokračoval variantou Jumo 211B, která se objevila roku 1938, s mírně zvýšenými max. otáčkami na 2 400/min, což zvýšilo výkon na 1 200 k (883 kW). Verze 211C a 211D se lišily hlavně v reduktorové části a dalších rysech.

Hlavní zdokonalení přišlo v roce 1940, jako lepší konkurence pro motor DB 601, kdy bylo u motoru Jumo 211 použito přetlakované chlazení. Výsledná verze 211E dokázala běžet bez přehřívání i s větším nastavení výkonu a byla rychle následována verzí 211F, která měla zesílenou klikovou hřídel a zcela nový kompresor, vyvinutý u DVL, který měl vyšší mechanickou účinnost. Verze F při 2 600 ot/min a mezichladičem vybavená verze J dodaly výkon 1 340 resp. 1420 k (986 resp. 1044 kW). Další zlepšení vedly k výkonu 1 450 k u verzí 211N a 1 500 k u 211P. Pokračující vývoj motoru Jumo 211 skončil ve prospěch motoru Junkers Jumo 213.

Celková produkce sérií motorů Jumo 211 dosáhla 68 248 ks s vrcholnou výrobou 1 700 ks motorů za měsíc na podzim roku 1942.

VariantyEditovat

 
Jumo 211F
  • Jumo 211 A-1
  • Jumo 211 A-3
  • Jumo 211 B, D
  • Jumo 211 H, G
  • Jumo 211 F (L, M, R)
  • Jumo 211 J
  • Jumo 211 N
  • Jumo 211 P
  • Jumo 211 Q

Specifikace (Jumo 211F)Editovat

 
Jumo 211F

Technické údajeEditovat

  • Typ: Kapalinou chlazený, přeplňovaný, pístový, invertní, letadlový dvanáctiválec do V
  • Vrtání: 150 mm
  • Zdvih: 165 mm
  • Zdvihový objem: 34,989 litru
  • Hmotnost suchého motoru: 720 kg (Jumo 211F-2)
  • Rozvod: tříventilový (se dvěma sacími a jedním výfukovým ventilem na válec), OHC
  • Mazání: se suchou klikovou skříní
  • Zapalování: zdvojené, magnety

VýkonyEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Junkers Jumo 211 na anglické Wikipedii.

  1. KAY, Antony, 2004. Junkers Aircraft & engines 1913-1945. London: Putnam Aeronautical Books. ISBN 0-85177-985-9. S. 271–2. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat