Julius Wess
Julius Wess (5. prosince 1934 – 8. srpna 2007) byl rakouský teoretický fyzik, známý jako spolutvůrce Wessova-Zuminova modelu a Wessova-Zuminova-Wittenova modelu v oblasti supersymetrie. V roce 1987 získal medaili Maxe Plancka.
| Julius Wess | |
|---|---|
 | |
| Narození | 5. prosince 1934 Oberwölz Stadt |
| Úmrtí | 8. srpna 2007 (ve věku 72 let) Hamburk |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Alma mater | Vídeňská univerzita |
| Povolání | fyzik, teoretický fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatelé | Univerzita v Leidenu (od 1994) Hamburská univerzita Univerzita v Leidenu Technologický institut v Karlsruhe Mnichovská univerzita |
| Ocenění | Cena Gottfrieda Wilhelma Leibnize (1986) medaile Maxe Plancka (1987) Cena Dannie Heinemana za matematickou fyziku (1988) Wigner Medal (1992) Max Planck Research Award (1992) … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život editovat
Narodil se v Oberwölz Stadt, malém městě ve Štýrsku. Doktorát získal ve Vídni, kde byl žákem Hanse Thirringa, u doktorských státnic ho zkoušel významný teoretický fyzik, odborník na kvantovou mechaniku Erwin Schrödinger. Po zisku doktorátu nějakou dobu pracoval ve Spojených státech, následně se stal profesorem na Technickém institutu v Karlsruhe. Později se stal profesorem na Mnichovské univerzitě. Po odchodu do penze pracoval v DESY v Hamburku.
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julius Wess na anglické Wikipedii.
