Joseph Weber
Joseph Weber (17. května 1919 Paterson, New Jersey – 30. září 2000 Pittsburgh, Pensylvánie) byl americký fyzik; první, který začal přednášet o principu laseru a maseru. Byl průkopníkem při hledání gravitačních vln a vyvinul k tomuto výzkumu jejich první detektor.
| Joseph Weber | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. května 1919 Paterson |
| Úmrtí | 30. září 2000 (ve věku 81 let) Pittsburgh |
| Příčina úmrtí | lymfom |
| Místo pohřbení | United States Naval Academy Cemetery |
| Bydliště | Spojené státy americké |
| Alma mater | Americká katolická univerzita Námořní akademie Spojených států amerických Naval Postgraduate School Eastside High School |
| Povolání | fyzik a vysokoškolský učitel |
| Zaměstnavatel | Marylandská univerzita |
| Ocenění | Guggenheimovo stipendium (1955) člen American Physical Society |
| Nábož. vyznání | ateismus |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Původ editovat
Weberovi rodiče se ve skutečnosti jmenovali Gerberovi (a Joseph Weber byl původně Jonas), ale emigrovali pod falešným vízem se jménem Weber do USA. Jeho otec pocházel z Litvy, jeho matka z Lotyšska.
Život a dílo editovat
Weber studoval na US Naval Academy v Annapolis. Po jeho účast v druhé světové válce, ve kterém Weber sloužil v námořnictvu sloužil,[1] učil a vedl výzkum na University of Maryland v College Park. V roce 1948 se stal profesorem elektrotechniky,[2] ale v roce 1951 začal studovat fyziku a v roce 1951 současně promoval prací o mikrovlnném inverzním spektru amoniaku na Catholic University of America Physik. V roce 1961 se stal profesorem fyziky na University of Maryland. V roce 1989 se stal emeritním profesorem.
Weber významně přispěl v oblasti laserové technologie; rozpoznal maserový princip před Gordonem, Zeigerem a Charlesem Townesem a uvedl jej v letech 1952 a 1953.[3][4] Weber diskutoval o maseru, ale pouze jako o zesilovači a zároveň se jej nesnažil stavět. Kromě toho navrhl, jak dosáhnout zlepšení populační inverze.[5] Po uznání tohoto úspěchu v roce 1958 na IRE (Institute of Radio Engineers) a obdržel v roce 1958 cenu na Washingtonské akademii věd. V roce 1955 působil v ústavu pro pokročilá studia[6] a zabýval se obecnou teorií relativity, o níž v Leidenu v roce 1956 naslouchal přednáškám Johna Archibalda Wheelera, kam přišel za/s/mezi Charlesem Misnerem a Wheelerem, aby diskutoval o gravitačních vlnách.[7] V 60. letech 20. století pak vyvinul první detektor gravitačních vln.
Weber byl přesvědčen o tom, že jeho detektory, které se skládaly z velkých hliníkových kovových válců se slepenými piezoelektrickými prvky a které postavil v roce 1960, umožní zachytit gravitační vlny. V roce 1960 tím vyvolal velký rozruch. V roce 1969 ohlásil detekci gravitačních vln z měření koincidenční detektorů v Marylandu a Argonne National Laboratory (1000 km vzdálenost).[8] Nicméně, protože jeho měření nemohla být porovnána jinými výzkumníky,[9] jeho experimentální výsledky zůstaly kontroverzními. Zejména Richard Garwin v 70. letech silně kritizoval Weberovy pokusy.[10] Weber však pokračoval ve svých pokusech (domníval se například, že události gravitačních měření s měřeními neutrin ze supernovy 1987A a gama záblesků v 90. letech 20. století již nalezl), u svých kolegů však neprokázal, že by výsledky měření byly pomocí Weberovy metody dosažitelné.
Nicméně, Weberův výzkum zpopularizoval výzkum gravitačních vln.
Byl dvakrát ženatý. S první manželkou Anitou Strausovou (zemřela v roce 1971) měl čtyři syny. Podruhé byl ženatý s astronomkou Virginií Trimbleovou.
V roce 1972 mu byla udělena Cena Borise Pregela (Boris Pregel Award), v roce 1970 Cena Sigma Xi (Sigma Xi Award) a Babsonova cena (Babson Award der Gravity Research Foundation). V roce 1959 získal první cenu Gravity Research Foundation. V letech 1955–1956 a v letech 1962–1963 získal Guggenheimovo stipendium, v roce 1960 stipendium od American Physical Society; a v roce 1963 získal stipendium od Fulbrightovy nadace. V roce 1988 byl na technických studiích v Marylandu (Maryland Engineering) uveden do síně slávy.
Dílo editovat
- General Relativity and Gravitational Waves, Interscience 1961 (anglicky)
- Detection and Generation of Gravitational Waves, Physical Review, Sv. 117, 1960, S. 306 (anglicky)
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Weber (Physiker) na německé Wikipedii.
- ↑ Byl poručíkem na letadlové lodi USS Lexington, kterou opustil dva dny před útokem Japonska na Pearl Harbor v roce 1942, díky čemuž přežil. Poté se stal velitelem doprovodného protiponorkového torpédoborce při konvojích přes Atlantský oceán. V roce 1943 se účastnil spojenecké invaze na Sicílii 1943.
- ↑ Poté, co byl zaměstnaný jako odborník přes elektroniku u námořnictva a věnoval se zejména elektronickým antiradarovým opatřením. Dosáhl hodnosti nadporučíka.
- ↑ Amplification of microwave radiation by substances not in thermal equilibrium, Transactions IRE, Bd.3, 1953, S.1 (anglicky)
- ↑ Představil v roce 1952 na Electronic Tube Research Conference in Ottawa. Bertolotti History of the Laser, Institute of Physics 2005, Kap. 10
- ↑ Jednalo se o podobný způsob jako byl experiment Edwarda Millse Purcella, aby generoval záporné teploty, kterým inicioval Townesovu myšlenku Townes na Maser. Bertolotti, loc.
- ↑ Stejně tak i v letech 1962/63 a 1969/70.
- ↑ Wheeler, Weber Reality of Cylindrical Gravitational Waves of Einstein and Rosen, Rev.Mod.Phys., Bd.29, 1957, S.509, Chapel Hill Conference
- ↑ WEBER. Evidence for discovery of gravitational radiation. In: Phys. Rev. Letters. [s.l.]: [s.n.], 1969. Svazek 22. S. 1320. Gravitational Radiation Experiments. In: Phys. Rev. Letters. [s.l.]: [s.n.], 1970. Svazek 24. S. 276. O náhodách, které předtím byly hlášeny v menších intervalech.
- ↑ Například v 70. letech 20. století Anthonym Tysonem z Bellových laboratoří, Peterem Kafkou (Mnichov) či Richardem Garwinem u IBM
- ↑ Debaty ve Physics Today 1974, 1975
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joseph Weber na Wikimedia Commons - Joseph Weber (1919–2000) Offizier & Gentleman od Petera Aufmutha (německy)
