Otevřít hlavní menu

Josef Kliment

český právník, politický sekretář prezidenta, předseda Nejvyššího správního soudu a docent právních dějin

Josef Kliment (24. června 1901 Německý Brod4. října 1978 Praha) byl český právník, docent právních dějin na právnické fakultě Univerzity Karlovy, politický sekretář protektorátního prezidenta Emila Háchy a také předseda tehdejšího Nejvyššího správního soudu.

doc. JUDr. Josef Kliment

Předseda Nejvyššího správního soudu
Ve funkci:
1944 – 1945

Narození 24. června 1901
Německý Brod
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 4. října 1978 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Univerzita Karlova v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a působeníEditovat

Jeho otcem byl učitel a přírodovědec Josef Kliment (1859–1927). Roku 1924 absolvoval pražskou právnickou fakultu a stal se koncipistou u zemského správního výboru, od roku 1928 už ale začal působit jako sekretář Nejvyššího správního soudu, kde také potkal tehdejšího soudce Emila Háchu. O dva roky později se habilitoval v oboru československých právních dějin, patřil ke skupině profesora Kaprase. Hojně publikoval, šlo nicméně převážně o drobnější historickoprávní práce a nejčastěji o aktuální publicistiku, ve které z konzervativních pozic kritizoval tehdejší republiku.[1]

Po zvolení Emila Háchy prezidentem okleštěného Československa se stal jeho politickým sekretářem a mj. se účastnil i osudové cesty do Berlína 14. března 1939, z níž se česká delegace vracela už do Protektorátu Čechy a Morava. Kliment na změněnou situaci reagoval novinovým článkem, ve kterém se snažil vysvětlit, že jde o obnovu dřívějších poměrů českého státu ve středověké Svaté říši římské, což i později prosazoval jako jakýsi ideový základ autonomistického protektorátního zřízení. Nadále pracoval v sekretariátu prezidenta Háchy, koncipoval jeho veřejné projevy a sám opět publikoval komentáře, v nichž obhajoval spojení s nacistickým Německem. Spoluzakládal Český svaz pro spolupráci s Němci, v roce 1943 získal štědře honorovanou cenu na paměť Reinharda Heydricha a byl také např. členem a od roku 1944 místopředsedou České ligy proti bolševismu. Téhož roku z kanceláře prezidenta odešel, protože 7. dubna byl jmenován předsedou Nejvyššího správního soudu.[2]

Po válce byl zatčen a stanul před Národním soudem. Prokurátor požadoval trest smrti, ale 27. února 1947 byl odsouzen na doživotí, k pozbytí občanské cti a konfiskaci veškerého majetku. Prošel věznicemi Pankrác, Bory, Mírov, Leopoldov a Valdice. Propuštěn byl na základě amnestie v roce 1960, ovšem vědecky působit už nemohl a rehabilitace také nikdy nedosáhl. Zemřel v zapomenutí, jeho rozsáhlý vzpomínkový text z pozůstalosti U obětovaného presidenta zůstal v rukopisu.[2]

ReferenceEditovat

  1. PETRÁŠ, René. Josef Kliment. In: SKŘEJPKOVÁ, Petra. Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Praha: Linde, 2009. ISBN 978-80-7201-750-8. S. 45–48.
  2. a b MUSIL, Michal. Příběh Háchova politického sekretáře. Josef Kliment před Národním soudem roku 1947. Soudobé dějiny. 1995, roč. II, čís. 4, s. 530–544. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 1210-7050. 

Externí odkazyEditovat