Jordanka Blagoevová

bulharská atletka

Jordanka Blagoevová (bulharsky: Йорданка Благоева; * 19. ledna 1947 Gorno Cerovene, Montanská oblast) je bývalá bulharská atletka, jejíž specializací byl skok do výšky.

Jordanka Blagoevová
Jordanka Blagoevová (1972)
Jordanka Blagoevová (1972)
Osobní informace
Narození19. ledna 1947 (77 let)
Gorno Cerovene, Bulharsko
StátBulharsko Bulharsko
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH1968, 1972, 1976, 1980
Účasti na ME1969
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Atletika na LOH
stříbro Mnichov 1972 skok do výšky
bronz Montreal 1976 skok do výšky
Halové ME v atletice
stříbro Bělehrad 1969 skok do výšky
bronz Grenoble 1972 skok do výšky
zlato Rotterdam 1973 skok do výšky
Letní Univerziáda
zlato Budapešť 1965 skok do výšky

První úspěch zaznamenala v roce 1965 na světové letní univerziádě v Budapešti, kde získala zlatou medaili.[1] O tři roky později reprezentovala poprvé na Letních olympijských hrách v Ciudad de México, neprošla však sítem kvalifikace. O rok později na posledním ročníku evropských halových her v atletice v Bělehradu vybojovala stříbro. Na prvním halovém ME ve Vídni v roce 1970 obsadila ve finále čtvrté místo. V roce 1972 skončila bronzová na HME ve francouzském Grenoblu. V témže roce získala stříbrnou medaili na letní olympiádě v Mnichově. Ve finále překonala 188 cm a nestačila jen na západoněmeckou výškařku Ulrike Meyfarthovou, která skočila 192 cm, čímž vyrovnala tehdejší světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbauerové.[2]

24. září 1972 v Záhřebu vytvořila výkonem 194 cm nový světový rekord. 24. srpna 1974 v Berlíně rekord vyrovnala Rosemarie Ackermannová, která následně 8. září skočila v Římě 195 cm.[3]

V roce 1973 se stala v nizozemském Rotterdamu halovou mistryní Evropy. Ve finále se jako jediná dostala přes 190 cm a výkonem 192 cm vytvořila nový halový světový rekord.[4] Druhá Rita Gildemeisterová a třetí Milada Karbanová shodně překonaly 186 cm.[5] Poslední výrazný úspěch zaznamenala v roce 1976 na Letních olympijských hrách v kanadském Montrealu, kde vinou jedné opravy na výšce 191 cm skončila na bronzové pozici. Stříbro získala Italka Sara Simeoniová, která stejnou výšku překonala napoprvé. Olympijskou vítězkou se stala Rosemarie Ackermannová z NDR, která skočila 193 cm.[6] Reprezentovala také na letní olympiádě v Moskvě 1980, kde však neprošla kvalifikací.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. WORLD STUDENT GAMES (UNIVERSIADE - WOMEN) [online]. Gbrathletics.com. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Athletics at the 1972 München Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu. (anglicky) 
  3. World Records Progression – High Jump (Women) [online]. Trackfield.brinkster.net. Dostupné online. (anglicky) 
  4. World Indoor Records Progression – High Jump (Women) [online]. Trackfield.brinkster.net. Dostupné online. (anglicky) 
  5. 4. Hallen-Europameisterschaften – Hochsprung (Women) [online]. Maik-richter.de. Dostupné online. (německy) 
  6. Athletics at the 1976 Montréal Summer Games: Women's High Jump Final Round [online]. Sports-Reference.com [cit. 2013-04-16]. Dostupné v archivu. (anglicky) 

Externí odkazy editovat