John Campbell, 3. hrabě z Breadalbane

John Campbell, 3. hrabě z Breadalbane (John Campbell, 3rd Earl of Breadalbane and of Holland, 3rd Viscount Campbell of Tay and of Paintland, 3rd Baron Glenorchy, Benederaloch and Weick) (10. března 1696, Londýn, Anglie26. ledna 1782, Abbey Kirk, Skotsko) byl skotský šlechtic, britský diplomat, politik a dvořan. Od mládí se uplatňoval v diplomacii, byl dlouholetým vyslancem v Dánsku a Rusku, později zastával funkce ve vládě a u dvora. V roce 1752 zdědil po otci titul hraběte z Breadalbane, do té doby užíval titul Lord Glenorchy.

John Campbell, 3. hrabě z Breadalbane
Britský vyslanec v Rusku
Ve funkci:
1731 – 1741
Britský vyslanec v Dánsku
Ve funkci:
1720 – 1730

Narození10. března 1696
Londýn
Úmrtí26. ledna 1782 (ve věku 85 let)
Edinburgh
Místo pohřbeníFinlarig Castle
ChoťArabella Pershall (od 1730)
Lady Amabel Grey
RodičeJohn Campbell, 2nd Earl of Breadalbane and Holland a Henrietta Villiers
DětiJemima Yorke, 2nd Marchioness Grey
Henry Campbell
George Campbell
John Campbell, Lord Glenorchy
PříbuzníAmabel Hume-Campbell, 1st Countess de Grey[1] a Mary Robinson, Lady Grantham[1][2] (vnoučata)
Profesepolitik a diplomat
CommonsJohn Campbell, 3rd Earl of Breadalbane and Holland
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis editovat

 
Portrét Johna Campbella, lorda Glenorchy, v dětském věku (1708, Skotské národní galerie)

Pocházel ze starobylého skotského klanu Campbellů, který v této linii užíval od roku 1681 titul hrabat z Breadalbane. Narodil se jako jediný syn Henryho Campbella, 2. hraběte z Breadalbane (1662–1752), po matce byl potomkem rodu Villiersů. Studoval v Oxfordu a svou kariéru zahájil ve dvorských službách, v letech 1718–1720 byl štolbou prince waleského. Poté nastoupil diplomatickou dráhu a v letech 1720–1730 byl britským vyslancem v Kodani, během této mise obdržel Řád lázně (1725). Mezitím byl zvolen i do parlamentu a v letech 1727–1746 byl poslancem Dolní sněmovny za stranu whigů.[pozn. 1] V letech 1731–1741 byl vyslancem v Petrohradu, kde setrval do začátku války o rakouské dědictví. Po návratu do Londýna se stal členem Walpolovy vlády ve funkci lorda admirality (1741–1742).[3] Později opět působil u dvora a v letech 1745–1756 byl lordem správcem korunních klenotů (Master of the Jewel Office).[4]

Po otci zdědil v roce 1752 titul hraběte z Breadalbane (do té doby byl znám pod jménem lord Glenorchy). Titul platil pouze pro Skotsko, ale v letech 1752–1768 a 1774–1780 zasedal ve Sněmovně lordů jako reprezentant skotských peerů. Dále zastával post královského sudího v jižních hrabstvích (1756–1765) a v roce 1765 byl jmenován členem Tajné rady. Zároveň se skotským peerstvím začal zastávat čestné funkce ve Skotsku, kde byl lordem strážcem tajné pečeti (1765–1766) a lordem viceadmirálem (1776–1782). Získal čestný doktorát v Oxfordu.

Jeho první manželkou Amabel Grey (1696–1717), dcera vévody z Kentu, podruhé se oženil s Arabellou Pershall (1703–1762). Z druhého manželství měl tři syny, všichni však zemřeli předčasně. Dospělého věku se dožil nejmladší syn John Campbell, lord Glenorchy (1738–1771), který byl zabit v souboji. Titul hrabat z Breadalbane pak přešel na další rodovou větev. Dcera Jemima (1722–1797) zdědila po rodu Grey titul markýzy Grey a provdala se za 2. hraběte z Hardwicke.

Odkazy editovat

Poznámky editovat

  1. V parlamentu zastupoval postupně města Saltash a Orford, která patřila k méně významným, tzv. kapesním obvodům (pocket boroughs). V těchto okrscích byly volby do parlamentu pouhou formalitou pod kontrolou místních zájmových skupin, probíhaly bez protikandidátů a provázela je značná korupce. James Campbell ostatně větší část svých poslaneckých mandátů strávil jako diplomat v zahraničí a zasedání Dolní sněmovny se prakticky nezúčastňoval.

Reference editovat

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Kindred Britain.
  3. Přehled personálního obsazení úřadu Admirality na webu British History Online dostupné online
  4. Personální obsazení úřadu lorda správce korunních klenotů na webu British History Online dostupné online

Externí odkazy editovat