Wikipedie

Jan ze Žatce

český spisovatel
(přesměrováno z Johannes von Tepl)

Jan ze Žatce, známý též jako Jan ze Šitboře nebo Jan z Teplé (asi 1350 Šitboř – 1414 nebo 1415 Praha) byl literát, pedagog, městský písař, městský notář a správce městské školy v Žatci. Své hlavní dílo, Oráč z Čech (Der Ackermann aus Böhmen), napsal německy, ale ovládal i český jazyk. Složil z různých citátů latinské čtení o sv. Jeronýmovi. V žatecké městské kanceláři založil několik městských knih. Ze Žatce odešel roku 1411, kdy byl povolán na místo protonotáře Nového Města pražského.

Jan ze Žatce
Narození1350
Šitboř
ÚmrtíDesetiletí od 1410
Praha
Povoláníspisovatel, básník, písař a učitel
Alma materUniverzita Karlova
Témataliterární tvorba
Významná dílaOráč z Čech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

O identitě autora skladby Oráč z Čech panovala dlouho nejistota. V písemnostech žatecké městské kanceláře z konce 14. a začátku 15. století se vyskytují ve funkci městského písaře Jan ze Šitboře a Jan z Teplé. Teprve na přelomu 20. a 30. let 20. století se podařilo nezávisle na sobě F. M. Bartošovi a německým badatelům Aloisi Berntovi a Karlu Beerovi dospět k závěru, že se jedná o jednu osobu, která střídavě používala oba přídomky.[1] Jméno Jan ze Žatce, stejně jako název Oráč z Čech (Ackermann aus Böhmen), vznikly až v 19. století.

 
Officium sv. Jeronýma. Jako donátor zobrazen Jan ze Žatce

O Janových mladých letech není nic známo. Podle přídomků se předpokládá, že se narodil ve vesnici Šitboř a v Teplé buď získal základní vzdělání nebo zde sám pedagogicky působil.[2] Pravděpodobně studoval na pražské univerzitě, vyloučeno není ani jeho studium v zahraničí, nejčastěji se uvažuje o Paříži.[3] Do Žatce přišel nejspíš na přelomu 70. a 80. let 14. století. Poprvé je zde jeho pobyt doložen v roce 1383, kdy byl zřejmě z jeho podnětu v žatecké městské kanceláři založen kopiář, do něhož se zapisovala královská privilegia a další pro město důležité právní akty. V zápisu o založení kopiáře je Jan z Teplé charakterizován jako rektor školy a městský notář.[4] Jan se během svého života v Žatci stal jednou z nejvýznamnějších osobností města, což dokládají jeho ekonomické aktivity. Vlastnil dům naproti škole,[5] tedy v dnešní ulici Josefa Hory naproti budově Střední odborné školy stojící na místě staré městské školy. Zadní trakt domu sousedil s městskými hradbami. Město zde Janovi v roce 1389 povolilo postavit věž, kterou musel v případě obležení poskytnout městské hotovosti k dispozici.[6] Jan rovněž vlastnil pozemek, na němž pěstoval vinnou révu a ovoce. Žatecký notář měl zřejmě i dobré vztahy s dvorem. Roku 1404 obdržel od Václava IV. výsadu, že může vybírat od každého přespolního řezníka, který prodává na žateckém trhu maso, stříbrný groš.[7] V žatecké kanceláři jsou s jeho osobou spojeny ještě nejméně dvě další městské knihy, kopiář a formulář, které jsou známé jen z edic. V roce 1411 Jan ze Žatce odešel; získal místo protonotáře na Novém Městě pražském.

 
Pamětní deska Jana ze Žatce na žatecké radnici

Zde na začátku roku 1413 onemocněl a v dubnu 1415 již nežil.[8]

Z pozůstalostního řízení je známo, že Jan měl pět dětí. Nejméně tři z nich, duchovní neznámého jména, Jiří a Cristinella, která sama byla už v roce 1408 vdovou, byly v době jeho úmrtí plnoleté. Přežila ho druhá manželka jménem Klára. První manželku jménem neznáme. Nelze prokázat, že se jmenovala Markéta, jejíž smrt Oráč oplakává v Janově skladbě.

V roce 1404 nechal Jan pro oltář v městském kostele v Chebu pořídit iluminovaný rukopis Officium sv. Jeronýma, jehož text snad sám složil.[9] Na jednom z předních folií je vyobrazení světce a donátora, v němž je spatřován portrét Jana ze Žatce. Od roku 1990 je na průčelí žatecké radnice umístěna pamětní deska, která Janovo působení ve městě připomíná. V areálu bývalé Kapucínské zahrady v Žatci je i pomníček s jeho bustou.[10]

Dílo editovat

Související informace naleznete také v článku Oráč z Čech.

Jeho nejvýznamnějším dílem je německy psaný Oráč z Čech (Der Ackermann aus Böhmen), který představuje jedno ze základních děl pozdně středověké německé literatury. Někdy bývá také nazýván jako Oráč a Smrt (Der Ackermann und der Tod). Jan tuto velmi vzácnou literární památku napsal asi kolem roku 1400. Roku 1460 se stala jednou z prvních vytištěných německých knih. Obsahem knihy je dialog mezi Oráčem a personifikovanou Smrtí o smyslu života.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ Bok, Václav, Jan z Teplé: Staré otázky a nové a starší odpovědi k jeho životu a dílu, in: Oráč z Čech. Česko-německá konference o smrti a umírání Žatec 14.-15. 10. 2006, Sdružení rodáků a přátel města Žatce, Praha 2007, s. 19
  2. ↑ Bartoš, F. M., Básník Oráče a Smrti, Kulturní měsíčník Žatce č. 1/1968, s. 9
  3. ↑ Schuder, Werner, Der Ackermann aus Böhmen, Berliner Bibliophilen Abend, Berlin 1997, s. 11, ISBN 3-9805622-0-4
  4. ↑ Kopiář editován v Schlesinger, Ludwig, Urkundenbuch der Stadt Saaz bis zum Jahre 1526, Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen, Prag 1892. Zápis o založení kopiáře editován jako č. 147 na s. 57. Originál kopiáře je uložen ve Státním okresním archivu v Lounech.
  5. ↑ Wostry, Wilhelm, Saaz zur Zeit des Ackermanndichters, Verlag Robert Lerche, München 1951, s. 60
  6. ↑ Schlesinger, Urkundenbuch, s. 82, č. 194
  7. ↑ Schlesinger, Urkundenbuch, s. 123-124, č. 277
  8. ↑ Bok, Staré otázky, s. 19
  9. ↑ Knihovna Národního muzea v Praze, sign. XII A 18 Přístupno on-line[nedostupný zdroj]
  10. ↑ Jan ze Žatce. Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec [online]. [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 

Literatura neuvedená v referencích editovat

  • Blaschka, Anton, Das Hieronymus-Offizium des Ackermanndichters, in: Heimat und Volk. Forschungsbeiträge zur sudetendeutschen Geschichte. Festschrift für W. Wostry, Brno 1937, s. 107
  • Dinzl-Rybářová, Agáta, Der "Ackermann aus Böhmen" und der alttschechische "Tkadleček", Kümmerle, Göppingen 2006, ISBN 3-87452-990-8
  • Hahn, Gerhard, Die Einheit des Ackermann aus Böhmen. Studien zur Komposition, C. H. Beck, München 1963
  • Hrubý, Antonín, Der "Ackermann" und seine Vorlage, C. H. Beck, München 1971, ISBN 3-406-02835-7
  • Stanovská, Sylvie, Vergleichende stilistische Untersuchungen zum "Ackermann aus Böhmen" und "Tkadlec". Masarykova univerzita, Brno 1999, ISBN 80-210-2062-8

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jan_ze_Žatce&oldid=22259815“