Johann Maresch (1806–1879)

českoněmecký duchovní, pedagog a politik, poslanec Českého zemského sněmu

Johann Maresch, též Jan Mareš (27. října 1806 Litoměřice[1][2][3]6. srpna 1879 Praha[4][2][3]), byl rakouský římskokatolický duchovní, pedagog a politik německé národnosti z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.

Johann Maresch
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861 – 1866

Narození27. října 1806
Litoměřice
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí6. srpna 1879 (ve věku 72 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Náboženstvíkatolická církev
OceněníŘád Františka Josefa caz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

Vystudoval litoměřické gymnázium.[3] Absolvoval studium teologie v Litoměřicích. Roku 1830 byl vysvěcen na kněze. Od roku 1837 působil jako kaplan a učitel v Krásné Lípě. Byl zakladatelem první živnostenské školy v Čechách. Roku 1837 se stal profesorem v kněžském semináři v Litoměřicích a roku 1841 ředitelem hlavní školy tamtéž. Roku 1849 usedl na post zemského školního inspektora pro německé obecné a reálné školy. Od roku 1861 působil jako školní rada a děkan v Praze. Vydával ročenku Jahrbuch für Lehren, Eltern und Erzieher. Byl členem spolku Verein für Geschichte der Deutschen in Böhmen.[2] V Praze byl děkanem kolegiátní kapituly u Všech Svatých. Byl mu udělen Řád Františka Josefa. Měl titul konzistorního rady a emeritního školního rady.[3]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. V doplňovacích volbách v dubnu 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii městskou, obvod Šluknov, Ehrenberg, Haňšpach.[5][6] Nahradil Antona von Schmerlinga, který v krátce předtím konaných zemských volbách v roce 1861 uspěl ve třech obvodech najednou a v tomto mandát nepřevzal. Johann Maresh rezignoval v květnu 1866.[7]

Měl českou matku, ale národnostně se přiklonil k Němcům. Český tisk v nekrologu uvádí, že zesnulý ve funkci školního inspektora proslul jako poněmčovatel českých realek a škol obecných. Měl být penzionován kvůli odporu, který jeho činnost vyvolávala v českých kruzích. Zároveň je ale oceňován jako muž velice činný, pracovitý a pro vše dobré nadšený.[3]

Zemřel v srpnu 1879 na mrtvici.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Litoměřice - děkanství
  2. a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 192. 
  3. a b c d e f Úmrtí. Beseda Učitelská. Srpen 1879, roč. 11, čís. 33–34, s. 414. Dostupné online. 
  4. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost při kostele Nejsvětější Trojice ve Spálené ulici na Novém Městě pražském
  5. Fremden-Blatt, 5. 4. 1861, s. 2.
  6. Die Presse, 5. 4. 1861, s. 1.
  7. Wiener Zeitung, 5. 5. 1866, s. 4.

Externí odkazy editovat