Joachim Cron
Joachim Antonín Cron, křtěný Antonius Michael Kristianus (30. září 1751 Podbořany[1] – 20. ledna 1826 Osek u Duchcova[2]), byl římskokatolický duchovní, osecký cisterciák a hudební skladatel. Byl také učitelem na teologické fakultě v Praze a po několik let byl děkanem této fakulty. Vedle Jakoba Trautzla, Benedikta Venusiho nebo Nivarda Sommera patří do skupiny velmi hudebně nadaných oseckých mnichů z přelomu 18. a 19. století.
P. ThDr. Joachim Cron, O.Cist. | |
---|---|
P. Joachim Cron | |
Zasvěcený život | |
Institut | cisterciácký řád |
Noviciát | 1776–1778 |
Sliby | |
dočasné | 8. prosince 1878 |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 1782 |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady |
|
Osobní údaje | |
Datum narození | 30. září 1751 |
Místo narození | Podbořany České království, |
Křest | 30. září 1751 |
Datum úmrtí | 20. ledna 1826 (ve věku 74 let) |
Místo úmrtí | Klášter Osek Rakouské císařství |
Povolání | klerik a hudební skladatel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatMládí
editovatJoachim Cron pocházel z velice prostých poměrů z městečka Podbořany. V útlém věku přišel o otce, a jelikož samotná matka nezvládala se o chlapce postarat, ujal se jej jeho strýc, učitel a varhaník při poutním kostele v Mariánských Radčicích. Zde se mladý Antonín měl možnost seznámit s cisterciáckým řádem, který radčické proboštství a poutní místo spravoval. Jako zpěvák radčického chrámového sboru se občas dostal také do nedalekého oseckého kláštera, kde tento sbor při slavnostních příležitostech vypomáhal s hudebním doprovodem bohoslužeb.
Po absolvování gymnázia mladý Cron dva roky studoval v Praze filosofii a následně se rozhodl pro vstup do armády. Několik let sloužil jako armádní úředník v Praze. V roce 1776 přijel do Oseka se svou snoubenkou a provedli společný koncert pro mnišskou komunitu. Návštěva kláštera na něj hluboce zapůsobila. Se snoubenkou se záhy poté rozešel, vrátil ji rodičům, a požádal oseckého opata o přijetí do cisterciáckého řádu. Téhož roku, dne 13. listopadu, přijal v oseckém klášteře mnišský hábit a řeholní jméno Jáchym (Joachim). Po dvouletém noviciátu složil časné mnišské sliby a byl poslán na studia do cisterciácké koleje Bernardinum v Praze. Roku 1782 byl vysvěcen na kněze a 21. září toho roku slavil primiční Mši svatou.
Pedagogická činnost
editovatV letech 1783-1785 působil Joachim Cron jako ředitel osecké normální školy. V letech 1789–1793 vyučoval na gymnáziu v Chomutově. V říjnu roku 1795 získal hodnost doktora teologie. Poté vyučoval na domácím teologickém studiu v oseckém klášteře a také psal. Šlo zejména o práce z oboru církevních dějin. Knižně tehdy vyšla také některá z jeho kázání. V roce 1800 napsal spis Cassidorus, oder die Schulen, zabývající se obecně problematikou výuky. Od roku 1805 vyučoval pak na teologické fakultě v Praze, v letech 1807–1815 byl zároveň děkanem této fakulty. Pedagogické činnosti zanechal v roce 1822 a vrátil se do oseckého kláštera.
Hudební dílo
editovatCron byl rovněž vynikající hudebník. Hudební lexikon Allgemeines historisches Künstler-Lexikon für Böhmen und zum Theile auch für Mähren und Schlesien strahovského premonstráta Bohumíra Jana Dlabače uvádí, že ovládal hru na klarinet a skleněnou harmoniku. V roce 1786 dokonce zorganizoval v pražském Nosticově divadle koncert na podporu pražské chudiny, na kterém sám vystupoval a měl u posluchačů značný úspěch. Kolem roku 1782 také napsal skladbu Operetta jocosa de Picorum captura, určenou pro mnišskou rekreaci, ve které uplatnil různé veselé motivy a svou zkušenost z vojenské služby. Pro novodobé provedení v roce 2011 operu zrestaurovali, přeložili a dokomponovali Jan Zástěra, Martin Budek a Miloslav Gloser.
Z jeho dalších hudebních děl je možno vzpomenout oslavné skladby k 50. výročí mnišských slibů oseckého opata Elbela, či ódu k návštěvě rakouské císařovny v Oseku v roce 1810.
Závěr života
editovatOd roku 1822 žil Cron jako penzista opět v klášteře v Oseku. Prožil zde poslední čtyři roky života.
Dílo
editovatVědecké práce
editovat- Leichteste Methode, todte Sprachen zu erlernen
- Beirtrag zur Methodik der Kirchegeschichte (1795)
- Kirchengeschichte in Tabellen (1796)
- Cassidorus, oder die Schulen (1800)
Kázání
editovat- Primitzpredigten
- Wahrheiten an der ersten Stuffe des Altars angehende Preistern
- Rede bei der Siegesfeier am 17. April 1814 in der Stiftskirche der Cisterzienserabtei Osek
- Lobrede der Arbeitsamkeit und ihrer Beförderer
- Academico corona pace patriae adserta
Hudební skladby
editovat- Operetta jocosa de Picorum captura
- Laudon dem Festenbezwinger im Ton des Pindars gesungen
- Volkslied als der hochwürdigste und gnädigste Herr Herr Mauritius Elbel
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Podbořany
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Osek
Literatura
editovat- TÁBORSKÝ, Josef: Joachim Cron, O.Cist. (1751-182) ve světle svých spisů in Theologická revue, HTF UK 2004
- ZÁSTĚRA, Jan: Hudba oseckých cisterciáků, vydal Spolek přátel kláštera Osek v roce 2008
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Joachim Cron na Wikimedia Commons
- Musicologica.cz