Jindřich I. ze Champagne

hrabě ze Champagne

Jindřich I. ze Champagne (francouzsky Henri le Libéral, 1126?, Vitry-en-Perthois16. března 1181, Troyes) byl hrabě ze Champagne, účastník druhé křížové výpravy, zeť a zároveň švagr francouzského krále Ludvíka VII.[1]

Jindřich I. ze Champagne
hrabě ze Champagne
Portrét
Narození1126?
Vitry-en-Perthois
Úmrtí16. března 1181
Troyes
PohřbenKostel sv. Štěpána v Troyes
ManželkaMarie Francouzská
PotomciScholastika ze Champagne
Jindřich II. ze Champagne
Marie ze Champagne
Theobald III. ze Champagne
DynastieBlois
OtecTheobald IV. z Blois
MatkaMatylda Korutanská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Jindřich ze Champagne
 
Litografie Jindřichova náhrobku v kostele sv. Štěpána v Troyes

Jindřich se narodil jako syn Theobalda z Blois a Matyldy z korutanského rodu Sponheimů. Po otcově smrti roku 1152 se ujal hrabství Champagne a ostatní majetky udělil v léno svým mladším bratrům.[2]

Onen Jindřich byl hrabětem šampaňským a brijským a byl nazýván hrabětem Jindřichem Štědrým, a věru slušelo se ho tak jmenovati, neboť byl štědrý k Bohu i k světu...
— Jean de Joinville[3]

Zúčastnil se společně s tehdejší elitou královy křížové výpravy, měl za úkol předat poselstvo od Bernarda z Clairvaux byzantskému císaři a vrátil se zpět domů o několik týdnů dříve než samotný Ludvík VII.

...sotva se vrátili z cest princ Jindřich, bratr hraběte ze Champagne a Robert, králův bratr, kteří jsou rozeštváni, svolali po velikonočních svátcích jedno z těch proklatých a zavrženíhodných utkání, kde si to chtějí vyřídit mezi sebou a bojovat na smrt...
— Bernard z Clairvaux (dopis opatu Sugerovi roku 1149)[4]

Po králově rozvodu s Eleonorou Akvitánskou se francouzská koruna snažila udržet Akvitánii, ale vojenské tažení, jež podporoval kromě Jindřicha ze Champagne také Robert z Dreux a Eustach z Boulogne, dopadlo nevalně. Po smrti anglického krále Štěpána na ostrovní trůn dosedl mladý normandský vévoda Jindřich, nový manžel Eleonory Akvitánské. [5] Král Ludvík stále neměl mužského dědice a tak se roku 1160, pět týdnů po skonu druhé manželky Konstancie rychle znovu oženil. Vyvolenou se stala Adéla, sestra hraběte ze Champagne, což zapříčinilo změnu politického kurzu rodu z Blois.[2] Jindřich ze Champagne byl kvůli papežskému schizmatu roku 1162 vyslán králem do Pavie na dvůr císaře Fridricha Barbarossy,[6] který byl hraběte vzdálený příbuzný. Hrabě ze Champagne byl v tu dobu významným hybatelem francouzské politiky, jako hlava dynastie z Blois byl oporou Ludvíka VII. proti pronikání vlivu Plantagenetů na kontinent a také ovlivňoval vztah mezi francouzským královstvím a říší.[7]

Roku 1164 se hrabě s kapetovským rodem spojil znovu, když se oženil s o mnoho let mladší královou dcerou Marií,[8] svou dlouholetou snoubenkou. Marie uměla číst a psát ve francouzštině a latině, měla vlastní knihovnu a byla mecenáškou mnohých spisovatelů. Hraběti porodila čtyři děti a během jeho pobytu ve Svaté zemi zastávala funkci regentky.

Ludvík VII. byl na podzim roku 1179 postižen záchvatem mrtvice, po kterém ochrnul na jednu polovinu těla[9] a ztratil i schopnost vlády. Vliv získali bratři královny Adély a udrželi si jej až do dvorského sněmu, který se konal téhož roku a nemocný král zde se souhlasem pánů vyhlásil Filipovu korunovaci. Čtrnáctiletý mladíček se nečekaně rychle vymanil z vlivu strýců a královna po synově sňatku s Isabelou Henegavskou, neteří flanderského hraběte, hledala oporu i u anglického krále Jindřicha II. Ludvík VII. zemřel o rok později a ještě předtím Filip uzavřel s Jindřichem Plantagenetem u Gisorsu mírovou smlouvu, která podráždila hrabata z Flander a ze Champagne. Hrabata se obávala královy přílišné samostatnosti a vytvořila na několik let protikapetovskou alianci,[10] které se Jindřich nezúčastnil, protože byl od roku 1179 na výpravě do Svaté země, kde se dostal do zajetí Kiliče Arslana. Vykoupil jej byzantský císař a hrabě krátce poté roku 1181 zemřel a byl pohřben v kostele sv. Štěpána v Troyes.[11]

Vývod z předkůEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888–1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 140. Dále jen Francouzští králové. 
  2. a b Francouzští králové, str. 140
  3. JOINVILLE, Jean de. Život svatého Ludvíka, krále francouzského. Stará Říše na Moravě: Antonín Ludvík Stříž, 1917. 224 s. S. 27. 
  4. DUBY, Georges. Neděle u Bouvines 27. července 1214. Praha: Argo, 1996. ISBN 80-7203-164-3. S. 99. 
  5. Francouzští králové, str. 139
  6. OPLL, Ferdinand. Fridrich Barbarossa : císař a rytíř. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2001. 354 s. ISBN 80-7185-342-9. S. 89. Dále jen Fridrich Barbarossa. 
  7. Fridrich Barbarossa, str. 295–296
  8. www.mittelalter-genealogie.de. www.mittelalter-genealogie.de [online]. [cit. 2010-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-19. 
  9. Francouzští králové, str. 146
  10. Francouzští králové, str. 149
  11. MCGEE MORGANSTERN, Anne; A. A. GOODALL, John. Gothic Tombs of Kinship in France, the Low Countries, and England. [s.l.]: Pennsylvania State Univ Press, 2000. ISBN 978-0271018591. S. 10. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Theobald II.
  Hrabě ze Champagne
Jindřich I.
11521181
  Nástupce:
Jindřich II.