Otevřít hlavní menu

Jiří Svetozar Kupka

český spisovatel, prozaik, dramaturg, scenárista, autor televizních her a knih pro děti

Jiří Svetozar Kupka (28. září 1921 Praha4. července 2017 Praha[1]) byl český spisovatel, prozaik a scenárista.

Jiří Svetozar Kupka
Narození 28. září 1921
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 5. července 2017 (ve věku 95 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Povolání spisovatel, scenárista a autor dětské literatury
Web oficiální stránka
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Narodil se v roce 1921 v rodině úředníka. Absolvoval v 1940 reálné gymnázium v Praze-Libni a v 1941 abiturientský kurz při Obchodní akademii v Praze na Vinohradech. V letech od 1941 až 1945 pracoval jako obchodní referent u zemědělské firmy Selecta. Publikovat začal po konci druhé světové války a napsal řadu románů a televizních her o životě významných osobností české historie. Od roce 1946 se stal redaktorem časopisů vydávaných Ústřední radou družstev: Zemědělské družstevní noviny, Družstevní věstník, Spotřebitel a Nový svět.

V letech 1950/51 byl redaktorem kulturněpolitického měsíčníku Směna v nakladatelství Mladá fronta. V letech 1950 až 1959 byl filmovým dramaturgem v Československým státním filmu (ČSF); z toho však rok 1952/53 byl řidičem na stavbě Slapské přehrady. V této době vydal román z prostředí libeňských závodů Pražské jaro (1952), v němž zobrazil budovatelské nadšení mládeže na počátku 50. let. Z brigády na stavbě Slapské přehrady vytěžil román Rušné dny (1955), který se řadí k umělecky nejhodnotnějším budovatelským románům 50. let.[2]

Od října 1956 do května 1957 se s režisérem Jiřím Sequensem a kameramanem Rudolfem Miličem zúčastnil námořní cesty z Gdyně kolem Afriky na Dálný východ a Suezským průplavem zpět, kde natočili společně středometrážní dokumentární filmy „Muži na palubě“, „Hranice světadílů“ a „Země středu“ (všechny 1962).

V letech 1959–1970 byl vedoucím zahraničního oddělení Svazu československých spisovatelů. Roku 1970 začal pracovat jako topič v teplárně. Za pobytu v Německu v roce 1971 utrpěl těžký úraz s trvalými následky; čtyři roky byl v invalidním důchodu. Pak se stal spisovatelem z povolání.

V roce 1977 vydal obsáhlý román Vzpoura, v němž zpracoval skutečnou událost, vzpouru rakousko-uherských válečných námořníků deseti národností v boce Kotorské, v jejímž čele stál přerovský rodák František Rasch.[3] V 70. letech se také intenzivně rozvinula jeho spolupráce s televizí. Napsal přes dvě desítky televizních her, např. o životě Zdeňka Nejedlého (Přitažlivost země, 1978) a Bernarda Bolzana (Zákon rovnosti, 1979). Je též autorem dvou příběhů ze seriálu Třicet případů majora Zemana (Rukojmí z Bella Vista, Poselství z neznámé země). Podle scénáře epizody Rukojmí z Bella Vista pak v roce 1980 vydal i stejnojmenný román.[4]

DíloEditovat

Knihy (výběr)Editovat

  • Jak Honza dobýval slunce. 1950
  • Rušné dny. 1955
  • Frontový pilot. 1959
  • Loď do Šanghaje. 1960
  • Hlavní muž světa. 1965
  • Mat královně. 1967
  • Prázdniny s Dominikou. 1968
  • Zkáza křižníku Campeador. 1970
  • Vzpoura. 1977
  • Rukojmí z Bella Vista. 1980
  • Hra naostro. 1982
  • Krycí jméno Sigma. 1983
  • Operace Fíkový list. 1985
  • Kazeta. 1989
  • Čech jako poleno. 1997
  • Brána věčnosti. 2002
  • Hry velkých chlapců. 2003
  • Balkánský sud prachu. 2003
  • Královská jízda. 2006
  • Krvavé jahody. 2006 – viz také: Věra Sosnarová
  • Záhadný mistr Theodorik. 2007
  • Zamilovaný císař. 2007
  • Urozený podivín Špork. 2009
  • Dlouhé noci Karla Sabiny. 2011
  • Válečná nevěsta. 2014

FilmografieEditovat

Námět
  • 1989 Uzavřený okruh
  • 1988 Herec (TV film)
  • 1988 Piloti
  • 1985 Tvář za oknem (TV inscenace)
  • 1984 Aféra Fénix (TV inscenace)
  • 1982 Předehra (TV inscenace)
  • 1981 Hodina života
  • 1981 Velké malé vody (TV inscenace)
  • 1981 Rukojmí v Bella Vista
  • 1981 Sedm Spartakových dní (TV hra)
  • 1975 Velký oblouk (TV inscenace)
  • 1961 Smrt na cukrovém ostrově
  • 1955 Hory a moře
Scenárista
  • 1995 Generál Eliáš (TV inscenace)
  • 1994 Bludiště (TV inscenace)
  • 1993 Noc rozhodnutí (TV inscenace)
  • 1991 Odsouzen k životu (TV film)
  • 1989 Uzavřený okruh
  • 1988 Herec (TV film)
  • 1988 Svědek času (TV inscenace)
  • 1987 Bogan (TV inscenace)
  • 1987 Nepolepšitelný starý muž (TV minisérie)
  • 1986 Trvale jasno (TV inscenace)
  • 1985 Políčko (TV inscenace)
  • Tvář za oknem (TV inscenace)
  • 1984 Aféra Fénix (TV inscenace)
  • 1984 Dlouhý čas naděje (TV inscenace)
  • 1983 Tisíc mil pro tatřičku(TV film)
  • 1982 Archimédův bod (TV inscenace)
  • 1982 Předehra (TV inscenace)
  • 1981 Důkaz (TV inscenace)
  • 1981 Hodina života
  • 1981 Velké malé vody (TV inscenace)
  • 1980 Rukojmí v Bella Vista
  • 1979 Zákon rovnosti (TV inscenace)
  • 1978 Přitažlivost země (TV inscenace)
  • 1978 Třicet případů majora Zemana (TV seriál)
  • 1977 Člověk odjinud (TV inscenace)
  • 1976 Bílá růže (TV inscenace)
  • 1976 Strom vědění dobrého (TV inscenace)
  • 1976 Vítek (TV inscenace)
  • 1976 Z nocí požárů (TV inscenace)
  • 1975 Velký oblouk (TV inscenace)
  • 1973 Černé na bílém (TV inscenace)
  • 1973 Muž, který chtěl být bohem (TV inscenace)
  • 1959 Země středu
  • 1958 Hranice světadílů
  • 1958 Muži na palubě

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Zemřel spisovatel a scenárista Jiří Svetozar Kupka, bylo mu 95 let
  2. BLAHYNKA Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 330.
  3. BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 332.
  4. BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. S. 331.

LiteraturaEditovat

  • BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20.století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Jiří Svetozar Kupka" je na str. 329–332; autorka Marie Uhlířová.]

Externí odkazyEditovat